Během prvního čtvrt roku fungování nezpůsobila elektronická evidence tržeb (EET) nijak velké potíže ani masové uzavírání provozoven. Podle Asociace malých a středních podniků a podnikatelů ČR (AMSP) bylo za většinou problémů špatné nastavení pokladen. Pozitivně hodnotí zavedení EET i Asociace hotelů a restaurací (AHR ČR).
Maximální odezva systému finanční správy má být dvě sekundy, při delší odezvě může obchodník vystavit účtenku bez identifikačního kódu EET. „Někteří to měli špatně nastavené a stěžovali si, že trvá minuty, než to ten systém zpracuje. To byly snad jediné problémy, že to bylo chybně nastavené od výrobce,“ řekl manažer pro legislativu AMSP Věroslav Sobotka.
Větším problémem systému evidence tržeb byl poté především výpadek 13. prosince, kdy se pokladny nemohly zhruba 45 minut kolem osmé hodiny ranní připojit k systému. S krátkodobými výpadky se potýkaly během čtvrt roku občas také systémy pro certifikaci, stránky pro součet a přehled vlastních tržeb obchodníků nebo informační portál.
Systém již funguje správně a provozovatelé nemají nijak zásadní problémy, uvedl prezident asociace Václav Stárek. Navíc se dle něj skutečně podařilo částečně narovnat pokřivené tržní prostředí v cestovním ruchu, což hodnotí velmi pozitivně i řada provozovatelů.
Trend se dále mimo jiné odrazil i v poklesu množství načerno zaměstnaných lidí v pohostinství a tedy i v nárůstu mezd. Ve 3. čtvrtletí loňského roku totiž zaměstnancům v pohostinství a hotelnictví podle dat ČSÚ mzda vzrostla meziročně o sedm procent, což představuje největší růst v rámci všech odvětví. „Pokud se sníží možnost generování hotových neregistrovaných peněz, je obtížnější vyplácet zaměstnancům oficiálně pouze minimální mzdu a zbytek peněz doplácet načerno,“ dodal dále Stárek. Toto podobně jako nepřiznávání skutečné výše tržeb pak poškozuje poctivé podnikatele, kteří mají problém do svých restaurací sehnat zaměstnance.
Pokud s něčím AHR nesouhlasí, jsou podle Stárka výjimky nejen z povinnosti elektronicky evidovat tržby. Restauratéry např. trápí vyjmutí stánkového prodeje, který ale představuje zásadní konkurenci klasickým restauracím. Výjimka, kterou mají stánkaři neposkytující zákazníkům zázemí ke konzumaci v podobě židlí a stolů, má skončit v roce 2018.
Důsledkem zavedení EET bylo podle ČSÚ zdražení jídel a pití v restauracích o zhruba tři procenta. Řada restaurací to zdůvodňovala vyššími náklady za pokladny, software a poplatky. Restauracím se přitom snížila sazba daně z přidané hodnoty pro stravovací služby z 21 na 15 procent.
Od 1. března se mělo do EET připojit zhruba čtvrt milionu maloobchodníků a velkoobchodníků. Celá řada si však vyzvednutí nechala na poslední chvíli, takže na počáku tohoto týdne si nechalo vydat autentizační údaje jen 145 tisíc obchodníků.
Druhá vlna zavedení EET by podle Věroslava Sobotky mohla přinést problémy pro starší obchodníky, kterým je 70 nebo 80 let, a práci s novým zařízením budou těžko zvládat. Zástupce neziskové organizace Kafira Radim Miklas upozornil, že problémy by mohli rovněž mít zrakově postižení podnikatelé, pro něž registrační pokladny EET nejsou technicky uzpůsobeny. Jedním z možných východisek by podle něj bylo udělení výjimky za zákona.