Myší (MICE – Meetings, Incentives, Conferences, Events) průmysl bývá považován za jeden z nejlukrativnějších segmentů cestovního ruchu zejména proto, že účastníci zasedání, konferencí a firemních akcí utrácejí podstatně více než běžní turisté. Praha a Česká republika si dělá čáku na to, přitáhnout co nejvíce podobných akcí a učinit z naší země takový myší meeting point. Na podporu tohoto úsilí uspořádala Česká centrála cestovního ruchu (dnes CzechTourism) akci, která se jmenovala Czech Republic – a perfect convention and incentive destination.

Akce probíhala od 25. do 29. srpna a nejpodstatnější na ní bylo to, že zahraniční účastníci poznali nevýznačnější kongresové prostory Prahy a Liberecka. Zahraničních zájemců o pořádání konferencí a incentivních akcí přijelo sedmnáct, a to z 8 zemí: Kanady, Francie, Německa, Maďarska, Nizozemí, Španělska, Velké Británie a Spojených států.
Pokud se týká Prahy, sotvaže se hosté ubytovali v hotelu Crown Plaza, vydali se na turné do Novoměstské radnice, odkud pokračovali do Obecního domu, domu U Kamenného zvonu, Rudolfina a večerní program měli v Břevnovském klášteře. Následující den navštívili pro změnu Strahovský klášter, Pražský hrad, jeho zahrady a Karlův most, projeli se po Vltavě, naobědvali se v hotelu InterContinental a prohlédli si Pražské kongresové centrum.

Odtud se přesunuli do blízkého hotelu Corinthia Towers, kde na ně v nejvyšším patře s přiměřeně úchvatným výhledem na Prahu čekali čeští poskytovatelé kongresových a incentivních služeb. Workshop byl řízen úderem zvonu v pravidelných intervalech. Pokud jsem měl možnost mluvit s českými dodavateli, odcházeli z workshopu vcelku spokojeni. Výtky se týkaly způsobu organizace – nabídkáři by rádi seděli u stolů a vítali u nich poptávkáře – u tohoto workshopu tomu bylo naopak a někteří z nich měli pocit, že za vydaný peníz nedostali požadovanou kvalitu. Jinými slovy, chtěli pečlivěji vybrané protějšky. Navíc předpokládali, že si všichni popovídají se všemi, k čemuž nedošlo. Pozdějším dotazem na některé zahraniční účastníky jsem zjistil, že mnohým z nich bylo podivné, že je vytáhli na Ještěd, když neznají pořádně ani Prahu.
Čímž se dostáváme k pokračování programu – v následujícím dnu se zahraniční účastníci přesunuli na Liberecko, prohlédli si Hrubou Skálu a několik dalších atrakcí, včetně zámku Sychrov. Regionální program pokračoval i následující den, kdy došlo na Ještěd, Královku, Babylon a hotel Zlatý lev.
Nejmenovaná česká nabídkářka se mi svěřila, že je sice zvyklá na workshopy v zahraničí (…), ale vzhledem k tomu, že šlo u nás o první vlaštovku, byla to skvělá akce.
Dean Valášek