Co znamená volební výsledek pro cestovní ruch?

Pokud jste se při rozhodování o tom, komu ve volbách dát svůj hlas, řídili tím, co jednotlivé strany plánovaly v oblasti cestovního ruchu, máte zřejmě o budoucnosti oboru určitou představu. Jestliže jste ale volili podle jiných kritérií, projděte si s námi znovu volební programy vítězných stran. Velmi pravděpodobné je mimo jiné vyjmutí problematiky cestovního ruchu z gesce Ministerstva pro místní rozvoj.

V tuto chvíli je samozřejmě ošidné předvídat, zda se faktickému vítězi voleb podaří sestavit funkční vládu, resp. jak dlouho bude prezident usilovat o zachování současného stavu věcí. Optimisticky ale předpokládejme, že vládu nakonec opravdu sestaví koalice SPOLU a Piráti + Starostové (STAN). Která z koalic by ovšem mohla získat křeslo ministra pro místní rozvoj, v jehož gesci je v současnosti cestovní ruch, není zatím jasné. Jednání stále probíhají a výsledek je jen těžko predikovatelný.

Na stránkách koalice Pirátů a Starostů se můžeme dočíst, že kandidáty na řízení Ministerstva pro místní rozvoj jsou Eliška Olšáková (starostka Valašských Klobouk a členka Rady Sdružení místních samospráv), Ondřej Profant (expert v oblasti IT, veřejné správy a zakázek) a Adam Zábranský (radní hl. m. Prahy pro oblast bydlení a transparentnosti). Televizní stanice CNN Prima News nicméně zveřejnila informaci o tom, že by v případě volebního úspěchu koalice Pirátů a STAN mělo toto ministerstvo připadnout Pirátům a že by do ministerského křesla měl usednout předseda této strany Ivan Bartoš. Logiku by tento předpoklad měl – Bartoš dosud vedl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který se zabývá podobnou agendou jako zmiňované ministerstvo. Jenže o Ivanu Bartošovi se během víkendu spekulovalo také jako o možném vicepremiérovi s odpovědností za digitalizaci. A v souvislosti s volebním neúspěchem Pirátů také jako o možném kandidátovi na odvolání z funkce předsedy této strany. Na druhou stranu v neděli odpoledne citovaly zpravodajské servery předsedu STAN Víta Rakušana, který se nechal slyšet, že Piráti by mohli obsadit více než jedno ministerstvo…

Zkrátka a dobře, kdo se stane ministrem pro místní rozvoj, resp. která strana ho nominuje, je v současnosti stále nejasné. Vyjděme ale z premisy, že o místním rozvoji budou v nové vládě skutečně rozhodovat Piráti nebo jejich koaliční partneři, tedy Starostové a nezávislí. Představu o tom, jakou budoucnost naplánovaly tyto strany turismu v České republice, si můžeme udělat například z ankety, kterou před volbami provedla Asociace hotelů a restaurací ČR mezi všemi kandidujícími stranami.

Budoucnost oboru v pojetí Pirátů a Starostů

Hned zkraje je třeba říct, že Piráti v této anketě plánovali cestovnímu ruchu hodně světlé zítřky. Měli v plánu jej vyjmout z gesce Ministerstva pro místní rozvoj a na novém ministerstvu (zřejmě Ministerstvu průmyslu a obchodu či Ministerstvu kultury) pro něj ustanovit samostatného náměstka s „pořádným týmem lidí“.

Konkrétní volbu úřadu měli Piráti v plánu řešit hned po volbách a problematiku projednat i s oborovými asociacemi. Piráti ale po těchto volbách nejsou nejspíš v pozici, která by jim umožňovala o takovýchto věcech rozhodovat. Přesto je pravděpodobnost, že se bude problematika cestovního ruchu stěhovat na jiný úřad, dost velká – stejné plány totiž měly i další strany z vítězných koalic. Nejčastěji se přitom hovořilo o ministerstvu kultury, jehož název by se měl zřejmě rozšířit i o cestovní ruch.

Z konkrétních plánů v oblasti turismu pak Piráti plánovali předložit zákon o cestovním ruchu, který by měl vedle jasného nastavení odpovědnosti na jednotlivých úrovních stanovit pravidla podnikání a řešit financování cestovního ruchu, aby se prostředky vybrané z cestovního ruchu vracely mnohem víc zpět do rozvoje regionu, investic či třeba vzdělávání zaměstnanců. „Prostě, aby podnikatelé více viděli a mohli i rozhodovat o tom, kam peníze půjdou,“ uvedli Piráti v anketě.

Nový zákon o cestovním ruchu by měl podle Pirátů také umožnit koordinovanější postup, zpřehlednit systém a vyjasnit role a odpovědnosti institucí, které mají na starost nastavení pravidel pro oblast cestovního ruchu a propagaci Česka jako atraktivní turistické destinace. Cestovní ruch jako celek by měl podle pirátského záměru na centrální úrovni spadat pod jednu efektivně řízenou instituci. „Dosud se např. zahraniční propagace řeší na více ministerstvech – pod Ministerstvo zahraničních věcí spadají Česká centra, pod Ministerstvo místního rozvoje zase zahraniční centra agentury CzechTourism. Zahraniční propagace České republiky tak působí nesourodě,“ uvedli Piráti v anketě. CzechTourism by měli Piráti v úmyslu přeměnit na „funkční národní destinační společnost fungující na bázi spolupráce veřejného, neziskového a soukromého sektoru, která bude stabilně pracovat na zvyšování hodnoty značky ‚Česko‘ v zahraničí“.

Dále měli v plánu připravit srozumitelnou marketingovou strategii, která bude cílit jak na zahraniční vícedenní turisty, především z okolních zemí a dalších zdrojových destinací, tak i na ty domácí. To by dle Pirátů mělo pomoci k rozptýlení návštěvnosti z přetížených míst do dalších regionů a vytvoří nová pracovní místa.

Piráti rovněž slibovali prosadit legislativu a pravidla pro sdílenou ekonomiku (Airbnb, sdílené dopravní prostředky) a turistické atrakce ve veřejném prostoru (například šlapací pivní kola). „To vše umožní místním samosprávám lépe regulovat návštěvnost a omezit případné negativní dopady spojené s turismem,“ uvedla strana v anketě.

Cestovní ruch by chtěli Piráti výrazně zdigitalizovat a usnadnit tak podnikatelům život. Zjednodušit by se podle jejich plánů měl sběr dat a jejich analýza by měla být zpřístupněna celému odvětví, protože data jsou důležitá pro plánování a nastavování destinačních strategií.

Podpořit a dopracovat by strana chtěla systém, který se o české občany v zahraničí postará v případech politické nestability, živelných katastrof, teroristických hrozeb či epidemií.

V obecné rovině pak od Pirátů v anketě zaznělo, že budou usilovat o cestovní ruch udržitelný a ekonomicky přínosný, založený na domácím turismu a vazbách na blízké regiony. Česko podle strany v současné době nevyužívá potenciál cestovního ruchu pro rozvoj regionů a zároveň řada populárních lokalit trpí přetížením, což má negativní dopady na přírodu, kulturní bohatství a život místních obyvatel. Cestovnímu ruchu dle Pirátů chybí jasná přehledná legislativa a společná koncepce. „Po pandemii je cestovní ruch výrazně oslaben, je třeba, aby stát pomohl vytvářet poptávku např. skrze fungující dotované vouchery např. na lázně. Prostor je také v daňové legislativě. Cestovnímu ruchu chybí jasná přehledná legislativa a společná koncepce,“ uvedli Piráti.

Za nešťastnou považují Piráti existenci dvou sazeb DPH na služby cestovního ruchu. „Stav veřejných rozpočtů, tedy aktuální masivní růst dluhu, nám však bohužel nejspíš neumožní sazby sjednotit na 10 %,“ uvedli Piráti v předvolební anketě a na rovinu přiznali, že v případě svého volebního úspěchu s největší pravděpodobností zachovají současnou strukturu. Stejně tak jejich koaliční partneři, tedy Starostové a nezávislí (STAN) nechtějí do současného nastavení DPH zasahovat. Jedinou výjimkou by bylo snížení DPH v oblasti kultury. „Cílem tohoto kroku je zvýšit zájem o kulturní akce a nepřímo tedy i o ubytovací či stravovací služby,“ zaznělo od STAN.

AHR ČR se zajímala také o budoucnost elektronické evidence tržeb (EET), která je do konce letošního roku pozastavena. Podle Pirátů by se měly další vlny EET definitivně zrušit. „První a druhou vlnu plánujeme důkladně vyhodnotit a na základě nákladů a přínosů, které poskytuje podnikatelům a veřejnému rozpočtu, se rozhodnout o jejich pokračování. Na rovinu říkáme, že máme od mnoha podnikatelů z oboru cestovního zpětnou vazbu, že jim okamžité zrušení EET poté, co do ní investovali peníze a energii a nastavili na ni své procesy, nedává smysl. Naopak by ocenili, kdyby k ní stát přidal i nějakou pozitivní funkci, která by jim nějak zjednodušila život,“ uvedli Piráti v anketě. Velmi podobně se vyjádřili i zástupci STAN. I oni odmítají třetí a čtvrtou vlnu EET, dosavadní dvě vlny pak chtějí vyhodnotit, pokud jde o přínosy. „Finálnímu rozhodnutí musí předcházet důkladná analýza pozitivních a negativních dopadů na podnikatele. U plátců DPH může dávat smysl její zachování, pokud bude mít výrazné benefity pro samotné podnikatele, např. při zjednodušení daňové administrativy,“ zaznělo od STAN. Elektronická evidence tržeb podle nich nesmí být zdrojem zbytečné šikany, ale nástrojem, který podnikatelům usnadní jejich činnost.

Vzhledem ke stavu veřejných rozpočtů není podle Pirátů reálné snížení daňového zatížení. Jejich plán prý proto míří ke snížení byrokratické a kontrolní zátěže podnikatelů, což jim ušetří čas i peníze. Piráti šli do voleb s tím, že zřídí Antibyro tým pod premiérem, který bude koordinovat všechny resorty za účelem snížení byrokracie o 25 procent za dvě volební období jako v Rakousku. Bez souhlasu tohoto týmu by neměla být zavedena žádná nová byrokratická zátěž. A pokud už by došlo k zavedení nové povinnosti, muselo by být kompenzováno odstraněním obdobné byrokratické zátěže ve stejném resortu. Z dalších pirátských plánů pak zmiňme zavedení možnosti založit firmu během jednoho dne přes internet, sjednocení výběru daní a pojistného a zautomatizování zakládání účetních výkazů do sbírky listin. Piráti by rádi odstranili duplicitní kontroly podnikatelů skrze sloučení výběru daní a odvodů pod jednu instituci a systém kontrol sdílený pro zúčastněné instituce. Zavést by chtěli pojistky proti excesivním kontrolám a jednoznačně určit hlavní instituci pro kontrolu daného typu subjektu. Dojít by mělo k odstranění bariér v zaměstnávání osob s vícečetnými exekucemi. Zaměstnavatelé by neměli být dále zatěžování komunikací s mnoha exekutory a řešením souvisejících problémů, čímž jim odpadne přebytečná administrativní práce. Nastavit by strana chtěla automatické kontroly, které z velké části nahradí fyzické kontroly pracovníků Finančních úřadů s provazbami na kontrolní hlášení, DPH, DPPO, DPFO atd.

Starostové a nezávislí uvedli, že nechtějí měnit sazbu daně z příjmu právnických osob. „Jedinou variantu, kterou zvažujeme, je mírné zvýšení daní z komerčních nemovitostí, což by měla být především regulatorní záležitost do rozpočtů obcí, na jejichž území se komerční nemovitost buduje. Spolu s tím je ale nutné poskytnou podnikatelům v České republice odpovídající servis, tedy přehlednější daňový systém, výraznější digitalizaci, spravedlivější rozdělování dotací a lepší ekonomické podmínky včetně snižování rozpočtového schodku,“ plánovalo před volbami hnutí STAN.

A jak by Piráti a STAN chtěli řešit nedostatek pracovníků v cestovním ruchu, hotelnictví a gastronomii? Podle Pirátů by se mělo zjednodušit zaměstnávání cizinců. „Toho bychom chtěli docílit revizí systému zelených karet tak, aby byl systém předvídatelný, flexibilní a rychlý. Zároveň chceme konečně zjednodušit a zatraktivnit částečné úvazky, což by mělo dostat na pracovní trh desítky až nižší stovky tisíc lidí,“ uvedli. A jejich koaliční partner, tedy hnutí STAN, pak za prvek s nejvyšší prioritou označil „zaměření na tvorbu motivačních nástrojů pro návrat vyloučených skupin zpět na trh práce, ať už jde o lidi v exekucích, aktivní důchodce nebo rodiče malých dětí, kteří mají chuť vrátit se zpět do práce“. Současný systém je podle nich plný bariér a nabízí jen velmi málo příležitostí pro velké skupiny, kterým se dnes bohužel vyplatí zůstat uvnitř podpůrného sociálního systému, ačkoliv by sami pracovat chtěli.

Podle Pirátů je třeba jasně regulovat agenturní zaměstnávání a zaměřit se na zneužívání slabé pozice zahraničních pracovníků. To by mělo pomoci přitáhnout na český trh práce lidi s kvalifikacemi, které zde dlouhodobě chybí. Hnutí STAN pak uvedlo, že je třeba začít řešit pravidla pro agenturní zaměstnávání a přístup našich úřadů vůči zahraničním pracovníkům. A zlepšit přístup zahraničních expertů z oblastí, kde je výrazný nedostatek, na český trh.

Výrazným fenoménem v cestovním ruchu jsou sdílené služby, zejména pak sdílené ubytování. Piráti na dotaz AHR ČR připomněli, že po jejich tříletém úsilí se v dubnu 2020 podařilo prosadit zákon o sdíleném ubytování. „Stát si posvítí na pronajímatele bytů přes Airbnb či Booking.com, kteří tak činí ve velkém nelegálně, tedy bez nahlášení, vedení knihy hostů a placení turistických poplatků obci. Dlouhodobě pak chceme srovnat podmínky soustavného krátkodobého pronájmu turistům a klasického poskytování ubytování,“ slíbili. Také STAN jsou pro prostředí rovných příležitostí:  „Situaci, kdy hotelu konkuruje sdílená ekonomika, kdy poskytovatel nemusí splňovat řadu podmínek, který jiný podnikatel (hotel, penzion) splňovat musí, nepovažujeme za správnou. Mělo by dojít k regulaci sdílených ekonomik, které výrazně ovlivňují působnost veřejné politiky. Obce by například měly dostat možnost regulovat komerční ubytování na svém katastru.“

SPOLU? Stručně

Byť se v souvislosti s ministerstvem pro místní rozvoj nejčastěji mluví o koalici Pirátů a STAN, může se teoreticky situace vyvinout tak, že v honosné budově na Staroměstském náměstí coby ministr usedne zástupce koalice SPOLU. Podívejme se tedy i na plány ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v oblasti cestovního ruchu. A hned můžeme konstatovat, že jejich koaliční odpovědi na anketní otázky AHR ČR byly o poznání stručnější.

Na dotaz ohledně podpory turismu v následujícím volebním období koalice SPOLU odpověděla, že stát by se měl kromě efektivních covidových programů zaměřit i na dlouhodobou podporu rozvoje cestovního ruchu a turistiky, s čímž souvisí i systematický přístup k rozvoji venkova, rozvoj cyklistických a vodních tras a celkový rozvoj služeb pro turisticky atraktivní oblasti. Důležité je podle SPOLU rovněž zásadní zjednodušení administrativy a zátěže podnikatelů ze strany státu. „Podnikatelé musí podnikat, a ne administrovat pro potřeby státních statistik a kontrol,“ uvedla koalice.

Elektronickou evidenci tržeb by koalice SPOLU ráda zrušila. „Výnosy a zlepšení, které vláda slibovala, nepřišly. Pozitiva, která systém má, nedorovnají negativa, která přinesl,“ napsali zástupci koalice.

Pokud jde o DPH, je tato koalice pro zjednodušování systému a sjednocování sazeb a ve svém předvolebním programu neplánovala zvyšování daní, tedy ani DPH.

Koalice SPOLU dále uvedla, že chce zjednodušit krátkodobé úvazky, aby zaměstnavatele méně zatěžovaly a bylo umožněno jejich širší využití. Rovněž tak slibovala snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o 2 procentní body. „A protože si uvědomujeme, jak důležitá je pro podnikatele předvídatelnost podnikatelského prostředí, uděláme velké daňové změny pouze jednou za celé volební období,“ uvedla koalice.

Problémy s nedostatkem personálu chce SPOLU řešit cestou zjednodušení systému částečných úvazků. Jejich jednodušší administrace a zachování daňového zvýhodnění mají pomoci zapojit více lidí, kteří si z různých důvodů nemohou dovolit plný úvazek. Spolu je rovněž pro podporu transparentního systému modrých karet, které budou reagovat na potřeby pracovního trhu.

Na dotaz ohledně plánů v oblasti sdílených služeb v cestovním ruchu pak zástupci koalice SPOLU uvedli, že jedinou správnou cestou je narovnání podnikatelského prostředí. „Pokud někdo soustavně vydělává na krátkodobém pronájmu, není možné, aby se vyhýbal placení daní a poplatků a plnění dalších povinností, kterými jsou vázání velcí podnikatelé v těchto službách,“ uzavřeli svoji odpověď zástupci koalice SPOLU.

S dotazy ohledně představ o budoucnosti cestovního ruchu u nás se na strany kandidující v podzimních volbách obrátila také Česká unie cestovního ruchu. O výsledcích této ankety jsme informovali zde: ČUCR: Cestovní ruch je na okraji zájmu kandidujících politických stran | CELYOTURISMU.CZ.