Stejně tak, jak se vyvíjejí trhy, na kterých ČSA působí, musí se rozvíjet jejich služby. Ředitelé musí pružně reagovat na rostoucí poptávku, na její změny, na posuny ve struktuře klientů. Vymýšlet novinky. Nemají přitom samozřejmě všude stejné podmínky. Například spojení mezi Prahou a Vilniusem bylo zahájeno teprve na jaře roku 2001. Začátky byly těžké. ČSA přišly do konkurenčního prostředí a hledaly svoji identitu.
Litva
„V březnu loňského roku jsme začali operovat naším nejmenším letadlem ATR42 pětkrát týdně,“ vzpomíná na začátky v Litvě František Štrougal. „Začali jsme bojovat o klienty, nabízeli jsme lepší spojení a služby. To se stalo základem pro navýšení letů. Od zimního letového řádu jsme začali létat s větším letadlem, ATR72 a s více frekvencemi – osmkrát týdně. Pro blízkou budoucnost jsem toho názoru, že nastal čas operovat typem B737 – 500. Důvodem je nízké užitečné zatížení letadla typu ATR. Jednoduše řečeno, při plném obsazení tohoto typu letadla je problém na vzdálenost mezi Prahu a Vilniusem odvézt zavazadla. Je to prostě dlouhá linka.“
Zdá se, že se začínají naplňovat slova, která řekl František Štrougal před rokem. Dělal jsem s ním tenkrát rozhovor o tom, co obnáší založení nového zastoupení ČSA v zahraničí. Už tenkrát měl před sebou vizi deseti letů týdně Boeingem a předpovídal, že to dlouho trvat nebude.
Lotyšsko
Boeingem 737 se od loňského roku létá na většině spojení mezi Prahou a Rigou. V současné době je k dispozici 9 letů týdně. Boeing poskytuje cestujícím větší komfort a vzdálenost mezi Prahou a Rigou překoná téměř o hodinu rychleji než letouny ATR. „V nejbližší době chystáme nahrazení i zbývajících tří letů na ATR Boeingem,“ oznamuje Pavel Šarf. „Díky nabídce kvalitního spojení přes Prahu a konkurenceschopným cenám – což vůbec neznamená, že jsou nejnižší – zájem o služby ČSA na trhu letecké přepravy v Lotyšsku za poslední tři roky dynamicky roste.“
Pokud jde o počet přepravených cestujících, jsou České aerolinie 2. nejsilnější leteckou společností, která do Rigy létá.
Podle statistik letiště Riga využil služeb ČSA za prvních 7 měsíců roku 2002 každý 10. cestující v Rize, přičemž na prvním místě je domácí přepravce Air Baltic. Až za ČSA se umístily i takové velké společnosti jako Finnair, British Airways nebo Lufthansa.
„V červenci jsme oslavili 10 let provozu linky Praha – Riga a ve stejné době jsme se také přestěhovali do nové kanceláře na letišti Riga, která nám umožňuje dále zkvalitnit služby našim klientům,“ říká
Pavel Šarf.
Ukrajina
Dosavadní situace na Ukrajině vypadá tak, že Aerosvit létá mezi Kyjevem a Prahou pětkrát týdně a České aerolinie čtyřikrát. Od začátku zimní sezony 2002/2003 plánuje Michal Cvrček toto skóre vyrovnat a zahájit pátou, nedělní frekvenci ve stejných časech, jako jsou ostatní lety z Kyjeva.
„S nesilnějšími agenturami bych rád domluvil podmínky pro uzavření pobídkových programů, abychom agentům dodali více motivace a zvýšili prodej na linky ČSA. Zaměřit se také chci na prodej vnitřních bodů v USA, o které je velký zájem. V USA žije poměrně velká ukrajinská komunita,“ plánuje Michal Cvrček.
Vzhledem k politice ministerstva dopravy Ukrajiny, které zahájilo experiment na podporu tuzemských linek a neobnovilo provozní povolení některým zahraničním leteckým společnostem, jako je LOT, Malév nebo Austrian Airlines operovat od zimní sezony vnitrostátní ukrajinské destinace mimo Kyjeva, naskýtá se ČSA šance převzít část klientely např. z Oděsy, Dněpropetrovska a Doněcka, která dosud využívala služeb již zmíněných dopravců.
Podle Michala Cvrčka dává obliba Prahy u ukrajinských tranzitních cestujících nové možnosti pro přepravu např. námořníků. Prahu si tamní klientela oblíbila z důvodu přehlednosti letiště, možnosti bez problémů se domluvit rusky, a především opravdu vynikajícím odpoledním nebo večerním spojením prakticky do celé Evropy.
Rusko
V Moskvě se Pavol Helienek snaží zejména zkvalitnit distribuci produktu ČSA. Prostřednictvím cestovních kanceláří má v úmyslu proniknout do regionů mimo Moskvu, například do Samary, Jekatěrinburgu a Novgorodu. Prodej přes cestovní kanceláře mu tvoří téměř 50 % objemu. V současné době provozuje 12 frekvencí týdně mezi Moskvou a Prahou a dvě do Karlových Varů.
Možnosti dalšího rozvoje
Tendence, které se dají vystopovat s předchozího povídání, jsou optimistické. I když České aerolinie v historicky předvídatelné době nebudou zřejmě rozšiřovat počet destinací na východních trzích, protože nemají dostatek regionálních proudových letadel, jsou tu velké možnosti ve využití potenciálu stávajících trhů.
Vezmeme-li v úvahu, že většina cestujících létá vlastně na pracovní cesty, pak se dá předpokládat, že se vzrůstajícím obchodem bude business klientela využívat více služeb v Business Class.
Dalším příznivým faktorem je postupný a stále pokračující přesun turistické klientely od autobusové nebo individuální dopravy k přepravě letecké. K tomu přispívá vzrůstající životní úroveň obyvatelstva zdrojových trhů a větší nároky na kvalitu turistických produktů. Ve svém důsledku to znamená, že stoupne celková poptávka po přepravní kapacitě, po větších a rychlejších letadlech a po zvýšení počtu spojení týdně.
České aerolinie mají na těchto trzích stabilní pozici, kterou si vydobyly seriózním přístupem, pružnou nabídkou a kvalitou služeb.
Dean Valášek