Chvilka na Slovensku, ale jen pro očkované

Foto: Shutterstock.com Kaple sv. Markéty Antiochijské v Kopčanech Foto: Shutterstock.com

Slovensko má z našich sousedů nejpřísnější podmínky vstupu. Kdo nemá ukončené očkování proti covidu, musí – až na vyložené výjimky – nastoupit do desetidenní karantény. Následující tipy na jednodenní výlety tak využijete tehdy, pokud jste druhou dávku vakcíny obdrželi před více než 14 dny, eventuálně pokud vám uběhlo 21 dní od očkování v případě jednodávkového schématu. Zároveň se před překročením hranic musíte registrovat.

Světově unikátní kamenné koule

Na světovou raritu narazíte asi 2,5 km od Mostů u Jablunkova. Na slovenské straně státních hranic uvidíte přírodní památku Megoňky. Vede tudy okružní naučná cyklostezka Geopark Megoňky-Šance. Měří necelých osm kilometrů a většinou vede přírodními cestami, využít ji tak můžou i pěší.

Geopark Megoňky je významný díky hodně zajímavým kamenům. Mají tvar koule, přičemž největší má průměr 260 centimetrů a odhaduje se, že váží 25 tun. Podobných útvarů tu uvidíte hned několik. Je to jev, který v takovém rozsahu neuvidíte nikde jinde v Evropě a po celém světě bychom takové lokality spočítali na prstech. Bez nadsázky se tak jedná o místo celosvětového významu.

Což navíc umocňuje ten fakt, že vědci dosud se stoprocentní jistotou neví, jak tyto kamenné koule vznikly. Nejspíš se jedná o speciální způsob sedimentace. A zřejmě by zůstaly lidským zrakům skryty, kdyby se tu v minulosti neotevřel kamenolom. Kamenné koule se totiž ukrývají uvnitř horniny. Dá se tedy téměř s jistotou předpokládat, že uvnitř kopce se podobných koulí schovává ještě více.

Foto: Shutterstock.com Geopark Megoňky Foto: Shutterstock.com

Až si tuto přírodní památku dosyta vychutnáte, naučná cyklostezka vás dovede k vodní nádrži Milošová s pestrou odpočinkovou zónou. Jsou tam lavičky, posezení a můžete si tam třeba udělat piknik. Nakonec se stočíte zpátky ke státním hranicím a vrátíte se do Česka. Asi kilometr od hranic potkáte další významnou památku. Teď už se ale nejedná o dílo přírody, ale lidských rukou. Jde o pozůstatky opevnění. V 17. století tu vyrostla pevnost Velké Šance, která chránila Jablunkovský průsmyk. Dodnes se zachovaly příkopy s valy, obranný příkop a zbytky hradeb. A když už tu budete, nezapomeňte navštívit zdejší zbrusu nové návštěvnické centrum.

Pevnost v letošním roce navíc oslavuje 400 let od první zmínky. K tomuto výročí je v létě připraveno několik akcí pod souhrnným názvem ŠANCEFEST.

Z Šancí zpátky do Mostů u Jablunkova jsou to asi dva kilometry.

Rozhled z Velkého Lopeníku

S historií a přírodou Moravských Kopanic se seznámíte na naučné stezce Lopeník. Měří sedm kilometrů, ale dá se o pět kilometrů prodloužit, pokud se rozhodnete vyjít na třetí nejvyšší vrchol Bílých Karpat – Velký Lopeník. Na něm se do kraje můžete podívat z místní rozhledny. Přímo na česko-slovenské hranici byla postavena v letech 2004-2005 jako výraz česko-slovenského přátelství.

Jak se dočteme na oficiálních stránkách obce Lopeník, okruh naučné stezky začíná úvodním panelem U obecního úřadu v obci Lopeník. Odtud vede východně a stáčí se k jihu k zastávce U zvonice, kde představuje rostliny a živočichy stejnojmenné přírodní památky, pokračuje lesní cestou k Soliskovému potoku, kde seznamuje s geologií a vodními poměry území. Stezka vede lesem k jeho okraji, na zastávku představující okolní obce a lesní byliny, potom krajem lesa až ke žlutě značené turistické stezce.

Právě tady se dá odbočit k Velkému Lopeníku. Žlutá turistická značka vás zavede na Malý Lopeník a dále pokračujete po zelené značce.

Foto: Shutterstock.com Velký Lopeník Foto: Shutterstock.com

Pro českého turistu je v současné době výhoda, že vstup na rozhlednu je z české strany hranice. „Slovenští návštěvníci to vzhledem k nařízením mají složitější a je jejich menší návštěvnost poznat,“ říká starosta obce Lopeník Roman Buček. Tradiční letní akcí na Velkém Lopeníku bývá setkání Čechů a Slováků, které Lopeník pořádá společně se sousední slovenskou obcí Nová Bošáca. Letos mělo proběhnout 17. července, organizátoři se ji ale rozhodli zrušit. „Hrozilo totiž, že bychom nebyli na otevřeném prostoru, který u rozhledny je, schopni dostatečně splnit povinnost řádně kontrolovat všechny zúčastněné na prokázání bezinfekčnosti. Navíc by návštěvníci ze Slovenska měli povinnost nastoupit po návratu z české strany 14denní karanténu. Toto opatření ohrozilo účast nejen návštěvníků, ale také našich spoluorganizátorů ze Slovenska, a tak jsme se rozhodli akci zrušit,“ uvedl starosta Lopeníku s tím, že pořádat česko-slovenské setkání bez Slováků nemá smysl.

Kdo splňuje podmínky vstupu na Slovensko, může si vychutnat přírodu i na slovenské straně hranice, například přírodní památku Grúň, na které rostou vzácné rostliny. Dojít se dá i do obce Nová Bošáca. Z Velkého Lopeníku je to pět kilometrů.

Kdo má ale chuť, z Velkého Lopeníku se vrátí zpátky na naučnou stezku. Jedním z hodně zajímavých zastavení na ní je památkově chráněná usedlost, která představuje historickou lidovou architekturu. Jejím nejvýraznějším prvkem je došková střecha a dosud je trvale obývaná.

Ilustrace: Shutterstock.com

Kam pro více informací?

www.obec-lopenik.cz/uvod/pro-navstevniky

K jediné dochované kapli z dob Velké Moravy

Dávná historie na vás dýchne ve Slovanském hradišti v Mikulčicích. Jenže areál někdejšího sídla velkomoravské šlechty má letos opravdu těžkou sezónu. Kromě covidu se musí vyrovnávat i s následky přírodní katastrofy. „V tomto směru musím říci, že nejen budova památníku, ale i areál národní kulturní památky měl veliké štěstí. Tornádo postupovalo v trase víceméně kopírující železniční trať a nám se zcela vyhnulo. Zároveň však velikou měrou poškodilo okolní obce, kterými k nám vedou přístupové komunikace,“ popisuje vedoucí zdejšího památníku Gabriela Dreslerová.

Archeopark s pozůstatky paláců a velkého množství kostelů se veřejnosti znovu otevřel 19. července. „Po dohodě se starostkou obce Mikulčice jsme se rozhodli otevřít památník pro ojedinělé návštěvníky. Přece jen naše sezóna začínající na přelomu března a dubna byla vlivem covidu-19 posunuta až na polovinu května. Jen, co jsme se nadechli a zaradovali ze zahájení provozu, přišla tato katastrofa,“ doplňuje Dreslerová, která na letošek měla velké plány: „Letos jsme chtěli nabídnout vyšší standard služeb. V plánu jsme měli výstavbu nového občerstvení, které se bohužel odsouvá do druhé poloviny roku.“

Mikulčice byly v době Velké Moravy významným mocenským centrem a velmi pravděpodobně tu působili i slovanští věrozvěsti sv. Cyril a Metoděj. Dodnes v této oblasti probíhají archeologické výzkumy. Oblast zdejšího archeoparku sahá až do slovenských Kopčan. Přes řeku Moravu, která tvoří státní hranici, od roku 2019 vede lávka Velké Moravy. Ta turismu ve zdejší oblasti podle Dreslerové výrazně pomohla: „V porovnání s dobou před zbudováním lávky a po ní evidujeme výrazný nárůst slovenských návštěvníků.“ Výjimkou je až letošní rok, kdy z pochopitelných důvodů přichází výrazně méně turistů jak slovenských, tak českých.

Foto: Shutterstock.com Slovanské hradiště v Mikulčicích Foto: Shutterstock.com

Z mikulčického hradiště se k lávce za běžných okolností chodí přes zdejší lužní lesy. To teď není možné a je potřeba využít cyklostezku po hrázi řeky. Pokud máte ukončené očkování, můžete přes lávku přejít a vydat se do Kopčan ke kapli sv. Markéty Antiochijské. Jedná se o jedinou dosud stojící architektonickou památku, která se z dob Velké Moravy dochovala.

Protože příjezdové cesty k mikulčickému hradišti jsou zatím hůře průjezdné, Dreslerová zatím žádné velké akce pro návštěvníky neplánuje. Věří ale, že na podzim už bude situace lepší: „Rádi bychom v závěru září realizovali akci Archeologické dny s prezentací řemesel pravěku a doprovodným programem,“ uzavírá vedoucí památníku.

Zítra přineseme tipy na krátké výlety do Rakouska.

Ilustrace: Shutterstock.com

Podmínky vstupu na Slovensko

Stejně jako v případě všech ostatních sousedních států můžeme na Slovensku zůstat až 24 hodin, aniž bychom se při návratu do Česka museli registrovat a podstupovat testy na covid. Velmi přísná opatření ale platí při vstupu na Slovensko.

Všichni, kdo jsou starší 12 let, musí před vstupem na Slovensko vyplnit registrační formulář na adrese https://korona.gov.sk/ehranica/. Ten, kdo nemá ukončené očkování, musí nastoupit do karantény, kterou lze ukončit nejdříve po pěti dnech, a to negativním PCR testem. Výhoda je, že plně očkované osoby formulář vyplňují jen jednou za šest měsíců.

Do karantény na Slovensku nemusí jen ti, kteří před více než 14 dny obdrželi druhou dávku vakcíny. V případě jednodávkového schématu musí od očkování uběhnout 21 dní. Očkování lze prokázat Covid pasem nebo národním certifikátem s QR kódem.

Karanténa se také netýká těch, kteří v posledních 180 dnech prodělali covid-19 a zároveň před více než 14 dny dostali první dávku vakcíny.

Ještě do 8. srpna se děti a mladiství do 18 let řídí režimem rodičů, tzn. že pokud se na rodiče nevztahuje povinnost karantény, nevztahuje se ani na děti. Od 9. srpna se tato věková hranice snižuje na 12 let. Tzn. že děti od 12 let věku nebudou muset nastoupit do karantény jen tehdy, pokud budou mít ukončené očkování.

Podmínky pobytu na místě pak na Slovensku určuje tzv. COVID automat. Ten zohledňuje situaci v jednotlivých okresech. Obecně ale platí povinnost používat roušky nebo respirátor s filtrační účinností FFP2 ve vnitřních prostorech a v místech, kde se setkává větší množství osob.

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Shutterstock.com

Jakou budoucnost plánují politici cestovnímu ruchu, hotelnictví a gastronomii?

Rozhodujete se, komu v nadcházejících parlamentních volbách dát svůj hlas, i podle toho, jakou budoucnost plánují jednotlivé strany pro obor, který vás živí? Pomoci vám může anketa, kterou mezi lídry politických stran a uskupení provedla Asociace hotelů a restaurací...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Turistické vouchery Prahy letos využilo 76 000 lidí

Vouchery, které jsou pilířem turistické kampaně V Praze jako doma, letos dosud využilo 76 tisíc lidí. V loňském roce jich bylo o tři tisíce méně, celkem se tak do programu zapojilo téměř 150 tisíc návštěvníků hlavního města. Město nyní...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Vysočina: Kraj rybníků, lesů a kouzelných zákoutí

Dělí Moravu od Čech, charakterizuje ji zvlněné krajina s nespočtem do dálky se táhnoucích kopců, smaragdových lesů, prostorných luk a pastvin. Zkrátka romantika, kam jen oko dohlédne, přesně taková je Vysočina. Inspirativní, přesto klidná, drsná i malebná. Rybníky...

Číst více