Cestovní ruch počtvrté na prahu 3. tisíciletí

Ing. Martin Vaško z katedry cestovního ruchu VŠE Praha se ve svém referátu zabýval významem internetu v CR na počátku 3. tisíciletí a seznámil posluchače s výsledky několika průzkumů a s vybranými statistickými daty. V jeho příspěvku mimo jiné zaznělo, že internet se stal v uplynulých pěti letech primárním zdrojem informací o cestovním ruchu na nejpokročilejších trzích internetových uživatelů, které jsou zároveň turisticky nejproduktivnějšími trhy. Přístup k internetu má v současné době více než 10 % světové populace a tento podíl dále roste. Velkou dynamiku přitom vykazují trhy východní Evropy. Současný trh je podle Vaška charakterizován větší orientací na on-line obchod. Studie přitom ukazují, že 55 % připadá na prodej letenek, 20 % na ubytování v hotelích a 19 % na prodej zájezdů. Význam internetu jako informačního a prodejního nástroje rychle roste i v ČR.

RNDr. Josef Zelenka, CSc. z fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové hovořil o on-line části regionálního informačního a monitorovacího systému (RIMS), o jejích součástech a zásadách, na jakých by měl tento informační systém propojený s dynamickými WWW stránkami regionu, příp. WAP stránkami, infoboxy, IISCR, sítí mobilních operátorů a lokálně kontextovými službami fungovat. Zásadním problémem rozvoje RIMS u nás je podle Dr. Zelenky všeobecně slabá vůle spolupracovat.

Konkrétním příkladem fungujícího informačního systému přispěl do diskuze Mgr. Lubor Mrázek, správce OIS regionu Český Krumlov. Od spuštění před pěti lety navštívilo stránky regionu téměř 300 000 návštěvníků ze 154 zemí světa. Návštěvnost se rapidně zvýšila zejména v době loňských povodní. Kvůli nedostatku času Mgr. Mrázek jen stručně informoval o rozvojových plánech systému, hlavně o implementaci informačního systému cestovního ruchu nové generace „4tis“.

Mgr. Barbora Bělíková poté účastníky jednání seznámila s novou podobou webových stránek visitczechia.cz. Od začátku května bude tento server návštěvníkům v 5 jazykových mutacích poskytovat základní vrstvu informací o ČR a podrobněji rozpracovávat šest klíčových marketingových témat ČCCR. V polovině roku by měla být základní vrstva informací propojena formou odkazů s konkrétními sekcemi vybraných „komerčních“ domén. ČCCR již vypracovala a na svých stránkách zveřejnila kritéria, na základě kterých bude rozhodovat o zařazení odkazů na konkrétní domény.

Poslední dva příspěvky patřily zástupcům dvou takových domén. Ing. Miroslav Elfmark, ředitel společnosti BEDY, a.s., informoval o tom, že firma v tuto chvíli přehodnocuje dosavadní strategii fungování informačního systému, který provozuje. Bc. Vít Pechanec, manažer projektu CZeCOT, pak posluchače seznámil se strukturou tohoto serveru, jeho službami, perspektivami a partnery.

Sekce ukázala, že ačkoli se český internet v cestovním ruchu vyvíjí velmi rychle, ještě stále má před sebou netušené možnosti. V dnešním globalizovaném světě je ovšem naší slabinou starý zvyk hrát si na vlastním písečku. Máme-li být v Evropě vidět, musíme být zapojeni do jejích nadnárodních prezentací. Než se o to ale pokusíme, měli bychom smysluplně propojit městské, regionální a další „weby“ do jednotného funkčního informačního systému cestovního ruchu ČR, po kterém prostřednictvím Mgr. Bělíkové volala ČCCR.

-pmu-

Odborná média v cestovním ruchu

Kulatý stůl A, garant Eva Frindtová 

Odborná média mají do jisté míry odlišné postavení oproti běžným časopisům, týdeníkům a deníkům. Počet svých čtenářů nerozšiřují otištěním senzačních informací, mnohdy vedoucích až k bulvárnosti, ale naopak vysokou odborností a schopností třídit a přinášet profesně potřebné informace.

Nic ale není tak dokonalé, aby nebylo co zlepšit, proto také byl do konference zařazen „kulatý stůl“ s názvem „Odborná média v cestovním ruchu“. Své hosty zástupce médií, oborových sdružení a vysokých škol – k němu pozvala garantka tohoto setkání paní Eva Frindtová, z Vydavatelského domu COT media. Účelem nebo úkolem tohoto setkání bylo ve vzájemné diskuzi formulovat, co čtenářům chybí v odborných médiích, co by bylo možné zlepšit, jak by měla vypadat komunikace mezi profesními svazy a médii.

Pozvání přijali například Doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc., vedoucí katedry cestovního ruchu VŠE, Doc. JUDr. Zbyněk Švarc, děkan fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Ing. Karel Nejdl, CSc., prorektor VŠH v Praze 8, Doc.Ing.Věra Seifertová, rektorka VŠCRHL, JUDr. Vladimír Štětina, NFHR ČR, Ing. Mirka Luprichová, HO.RE.KA ČR, Mária Horníková, šéfredaktorka Food Service a další. Diskuze měla několik nosných témat, mezi nimiž se hovořilo například o tom, zda jsou odborná média podkladem pro aktuální vzdělávání, zda dobře fungují jako komunikační nástroj v oblasti B2B (business to business) či zda je vhodné, aby odborná média oslovovala také koncového zákazníka v rámci komunikace B2C (business to customer).

Z bohaté diskuze vzešel požadavek na větší množství odborných teoretických materiálů, které by ale byly v symbióze s praxí, např. u nových zákonů komentáře odborníků, více ekonomických rozborů atd. Účastníci konstatovali, že touto cestou nejvíce kráčí COT Business, ale že své čtenáře by našel i čistě odborný teoretický časopis.

-efr-

CK a CA v podmínkách EU

Téma této sekce moderované RNDr. Ladislavem Havlem, prezidentem AČCKA, bylo natolik aktuální a široké, že by vydalo na samostatnou konferenci. Hodina a půl, kterou měli řečníci v této sekci k dispozici, jim umožnila pouze upozornit na některá možná rizika související se vstupem ČR do EU. Je ale zarážející, že toto téma zaujalo jen poměrně nízký počet zájemců.

RNDr. Havel ve svém úvodním slově konstatoval, že i přes četné společné připomínky nedošli zatím zástupci obou asociací cestovních kanceláří a agentur k jednotnému stanovisku na chystanou novelu zákona 159/99. Ocenil naopak spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj. Vyzdvihl důležitost společného postupu v různých oblastech cestovního ruchu a ocenil záměr Svazu obchodu ČR transformovat se na Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Ing. Zdeněk Honek, předseda pracovní komise pro legislativu ACK ČR, pak připomněl Směrnici 314/90, kterou Evropská unie položila základ pro legislativu svých členských zemí, čímž došlo k velkému posunu práv ve prospěch zákazníka. Řekl ale, že v posledním období byly odhaleny slabiny této směrnice. Některé státy nastavily měkčí parametry pro své organizátory cestování, což s sebou přineslo řadu problémů, které skončily řízením před Evropským soudním dvorem. Ing. Honek zmínil principy, které na základě rozsudků Evropského soudního dvora stanovila Komise EU pro implementaci zmíněné směrnice do národních úprav. Když hovořil o stávající právní úpravě v ČR, řekl, že zákon 159/99 je vývojem legislativy EU i závěry Evropského soudního dvora překonán, takže MMR nezbylo než připravit novelu. Ta by měla vstoupit v platnost 1. 1. 2004 a na základě tuzemských i zahraničních zkušeností by měla upravit parametry zákona.

Otázkou, zda mají české cestovní kanceláře uspět v konkurenci, kterou s sebou přinese vstup do EU, se ve svém příspěvku zabýval Petr Krč, ředitel CK Atis. Nastínil dva možné scénáře vývoje po příchodu silných nadnárodních touroperátorů na český trh. Podle prvního tyto giganty levně koupí konkurenci, kterou zruší či učiní prodejcem svého produktu, podle druhého, který označil za žádoucí cíl českých subjektů, si vyberou „fungující, schopnou a moderně řízenou dynamickou společnost s výrazným podílem na trhu“, kterou osloví ke spolupráci a společně „obsadí nekompromisně místní trh“. „Kdo má z našich CK perspektivu a šanci?“ tázal se emotivně Petr Krč a sám si odpověděl: „Je to každý, kdo na sobě bude úspěšně pracovat a bude hnacím motorem týmu. Pro toho, kdo se chce jenom vézt, není a nebude mezi aktivními místo! Managementu CK doporučuji podporovat personální strategii heslem ‚Každý šéf se má obklopovat podřízenými, kteří toho umí víc než on!‘ Současně však musí platit ‚Chceš-li zapálit, musíš sám hořet!‘ Výsledkem pak bude moderní cestovní kancelář s tradicí rodinného stříbra.“ 

Z jiného úhlu pohledu se na evropskou budoucnost CK a CA podívala Mirjana Žilič, ředitelka Chorvatského turistického sdružení. Všímala si spíše měnících se potřeb a zvyklostí klientů směrem k individuálnějším požadavkům. Ty podle ní otevírají větší prostor pro spolupráci CK na třetích trzích.

Posledním řečníkem byl Ing. Tomáš Vaner, poradce pořadatelské společnosti Mag Consulting, jenž pomocí několika vybraných statistik dokumentoval
aktuální situaci v podnikání cestovních kanceláří v ČR.

-pmu-

Hotelnictví a gastronomie v podmínkách EU

Sekce 2B, garant Ing. Mirka Luprichová, prezidentka HO.RE.KA ČR

Vedoucí sekce Ing. Mirka Luprichová, prezidentka HO.RE.KA. ČR si pozvala mezi panelisty této sekce Milana Pavelku, ředitele marketingu a prodeje OREA HOTELS, Ludmilu Koutskou, generální ředitelku Top Hotelu Praha, a Ing. Jaromíra Beránka, ředitele Mag Consulting.

V úvodním slovu hovořila Ing. Luprichová o krocích, které dělá profesní sdružení HO.RE.KA, aby pomohlo svým členům dobře se připravit na vstup do EU, který považuje toto sdružení za nezbytný. „V první řadě si musíme uvědomit, že proto, abychom se stali konkurenceschopnými, budeme se muset přizpůsobit ekonomickým, právním, sociálním a společenským podmínkám Unie. Nelze očekávat, že Unie bude respektovat naše stávající zákony a podmínky,“ řekla v úvodu Ing. Luprichová a dále specifikovala fakta, ke kterým v cestovním ruchu po našem vstupu do Unie s největší pravděpodobností dojde.

Pan Milan Pavelka hovořil o problematice hotelnictví a gastronomie v podmínkách EU na příkladu hotelového řetězce OREA HOTELS. Ten má v tomto směru již řadu zkušeností. „Kdybychom na evropské standardy nereflektovali již před několika lety, přišli bychom pravděpodobně o podstatnou část své klientely. Cestovní ruch je existenčně spojen s mezinárodním prostředím a každý, kdo pracuje v hotelnictví a gastronomii, musí podávat výkony, jako by již v EU byl,“ uvedl pan Pavelka a dále uváděl konkrétní příklady, jak OREA HOTELS s blížící se změnou proaktivně aplikuje potřebné zvolené metody. Hovořil o cenové politice, vzdělávání zaměstnanců, řízení vztahu se zákazníky, o náročnější obchodní činnosti atd.

Generální ředitelka Ludmila Koutská hovořila o specifikách hotelového průmyslu v Praze a o podmínkách rozvoje cestovního ruchu, zejména některých jeho formách, jako je kongresový a incentivní cestovní ruch. Hovořila o absenci managementu destinace, který v rámci Prahy i celé ČR je zcela nedostatečný. Část svého vystoupení věnovala důležitosti certifikace podle norem ISO 9000. „Již dnes můžeme pozorovat první výsledky, na základě kterých lze konstatovat, že zavedení norem řady ISO výrazně přispělo k lepší kvalitě poskytovaných služeb naším hotelem a současně nám otevřelo i další možnosti,“ uvedla slečna Koutská přibližně po roce od dokončené certifikace v Top Hotelu Praha.

Posledním z panelistů byl Ing. Jaromír Beránek, který účastníkům sekce přiblížil současnou situaci v odvětví pohostinství a ubytování v ČR. Hovořil o vývojových trendech v odvětví, o vývoji zaměstnanosti a mezd v pohostinství a ubytování, o výkonech ubytovacích zařízení za poslední dva roky. Ve svém vystoupení zmínil jednu anomálii českého trhu, která není nikde ve světě, a to, že v pohostinství a ubytování je podle ČSÚ 25 954 fungujících provozoven v rámci 41 629 živých (fungujících) podniků.

Následná diskuze se týkala především výše DPH po vstupu do EU a autorských poplatků.

-efr-

Sociální dialog v cestovním ruchu

Garantem kulatého stolu B byla PhDr. Dagmar Gavlasová, předsedkyně ČMOS PHCR, v průběhu kulatého stolu ale nejvíce hovořil 1. náměstek ministra práce a sociálních věcí Dr. Šimerka. Kulatý stůl se zabýval vzájemnými vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a mohl se jmenovat srozumitelněji a názorněji, třeba „O mizivém výskytu kolektivních smluv v cestovním ruchu“.

Průmysl cestovního ruchu jako takový je tvořen v drtivé většině malými firmami o několika zaměstnancích. Mizivý výskyt kolektivních smluv je následkem toho, že zaměstnavatel nemá s kým komunikovat. Kolektivní smlouvu totiž mohou zaměstnavatelé uzavřít pouze s odborovými organizacemi, které existují jen ve větších podnicích. Majitelé malých firem se vzniku odborových organizací brání a někdy i kvůli podobným snahám zaměstnance propouštějí. Výsledkem je stav, kdy nejsou dodržována základní zaměstnanecká práva a situace se dále horší. Z nedávné historie je znám i opačný příklad – vydírání zaměstnavatele zaměstnanci, kteří si vynucují absurdní zvýšení mezd.

Kolektivní smlouva mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací může být nahrazena smlouvou uzavřenou mezi zaměstnavatelským svazem a odborovým svazem. Otázkou zůstává, do jaké míry má taková smlouva mandát – zaměstnavatelé ji mohou odmítnout.

Kolektivní smlouva má vyhovovat jak zájmům zaměstnanců, tak zájmům zaměstnavatelů. Pokud spor dojde až k soudu, je to špatně, protože v ČR všeobecně panuje nízká vymahatelnost práva. Situace v našem raném kapitalismu je taková, že ani zaměstnavatelé, ani zaměstnanci nejsou na vzájemný dialog připraveni. Podle Dr. Šimerky je velmi pozitivním jevem, pokud nějaká diskuze mezi zaměstnanci a zaměstnavateli vůbec probíhá. PhDr. Dagmar Gavlasová v závěru zdůraznila, že například v Dánsku je kolektivními smlouvami pokryto 99 % trhu práce.

-dva-

Jednání se státní správou a zákonodárci

V sekci, jejímž garantem byla PhDr. Blažena Křížová, ředitelka odboru MMR, se hovořilo o aktuálních otázkách vztahů podnikatelské sféry a státní správy, o legislativních podmínkách podnikání, k otázkám přípravy zákona o cestovním ruchu a o nelegálním podnikání.

První si vzala slovo PhDr. Blažena Křížová, která hovořila o formách podpory cestovního ruchu a o státním programu podpory cestovního ruchu. Osvěžila přítomným paměť, zrekapitulovala vznik Programu a jaké byly uděleny dotace v roce 2001 a 2002.

Informace o státním programu podpory cestovního ruchu v letošním roce podala Ing. Daniela Zachystalová, vedoucí oddělení MMR. Navrhované zaměření formou čtyř podprogramů vychází z cílů programu a současně z nutnosti obnovy poškozené infrastruktury cestovního ruchu na území zasaženém povodněmi. Program nenahrazuje zrušené granty České centrály cestovního ruchu.

Blok ministerstva ukončil Ing. Pavel Franěk, ředitel odboru MMR, s přednáškou na téma Programové opatření SROP týkající se cestovního ruchu. Informoval o tom, že data podávání jednotlivých projektů zatím nejsou stanovena. Podpora ze strukturálních fondů EU se bude realizovat až počátkem roku 2004.

V dalším příspěvku jsme vyslechli zkušenosti ze zahraničí, které přítomným přednesla Mgr. Gordana Borojević, náměstkyně ministryně CR Chorvatska. Přednáška byla velice zajímavá a podnětná a myslím si, že bychom si z Chorvatska mohli vzít příklad. Podrobnější informace o formách podpory malého a středního podnikání v Chorvatsku se dočtete v tomto vydání na str. 98.

Ing. Jaromír Stejskal, SAURA, s.r.o. Brno, přítomné seznámil s Marketingovou strategií cestovního ruchu Uherského Hradiště. Firma SAURA vytvořila produkt „To nejlepší z Hradišťa“, ve kterém by se měly představovat památky, tradice, folklor a víno. Tímto projektem chtěla firma navázat na tradice v regionu.

Jako poslední vystoupil Ing. Oldřich Kostka, DIANA, s.r.o., Prague Card. Prague Card je celý balík služeb pro návštěvníky Prahy. Součástí tohoto balíčku je zdarma Prague Passport. Ten je vyhotoven jako cestovní pas a stane se ceněnou a milou vzpomínkou návštěvy „Zlaté Prahy“.

-mk-

Marketing v cestovním ruchu

Garantem marketingové sekce byla tentokrát marketingová ředitelka ČCCR PhDr. Nora Dolanská, která uvedla postupně tři panelisty.

Prvním z nich byla Ing. Dagmar Jakubíková z Vysoké školy ekonomické. Ta se ve svém příspěvku věnovala převážně marketingu destinací. Upozornila na to, že na začátku 3. tisíciletí dochází ke změnám v hodnotových žebříčcích klientů směrem ke kvalitě a ekologii, vzrůstá konkurenční boj mezi destinacemi a že marketing destinace Česká republika zaostává za marketingem jiných destinací. Zdůraznila, že v CR je úloha lidí nezastupitelná, přičemž spokojený zaměstnanec obslouží zákazníka mnohem lépe než zaměstnanec nespokojený. Konstatovala, že malé firmy a destinace nemají příliš mnoho marketingových možností, a proto je zapotřebí, aby tvořily sdružení a na trhu vystupovaly společně.

Mgr. Daniel Köppl, šéfredaktor časopisu Marketing a média, se na marketing podíval z jiného pohledu. Objasnil zásadní rozdíl mezi push marketingem, při kterém se vyvine výrobek a pak se hledají způsoby, jak jej prodat, a mezi pull marketingem, na jehož počátku stojí otázka „co bychom měli vyrobit, aby to lidi chtěli?“. První druh marketingu je orientován na výrobce, druhý na zákazníka. V CR je zapotřebí kombinace obou – jinou destinaci, než máme, si nevymyslíme, ale můžeme v ní poskytovat žádané služby.

Následně vystoupila sama garantka sekce PhDr. Nora Dolanská, která krátce přítomné seznámila s 5 marketingovými okruhy ČCCR, s chystanou akcí „Visit your neighbour“ v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie a s další kampaní, nazvanou „Krásná země“, která bude nabádat Čechy, aby zůstali na dovolenou v Česku. Koncem svého příspěvku připomněla důležitost čínských zdrojových trhů konstatováním, že kdyby vyjelo za hranice jen 1 % bohatých Číňanů, jsme na léta za vodou.

-dva-

Lidské zdroje v cestovním ruchu