Již čtvrtý ročník konference o cestovním ruchu se po loňském odskoku do Top Hotelu Praha konal od 7. do 8. dubna opět v žižkovském hotelu Olšanka. Hlavním pořadatelem byla poradenská společnost MAG Consulting, spolupořadateli Ministerstvo pro místní rozvoj a Česká centrála cestovního ruchu, oficiálními mediálními partnery Hospodářské noviny a vydavatelský dům C.O.T. media a loga dalších partnerů a sponzorů zabrala v materiálech konference celou jednu stránku formátu A4.
Jak již z titulku vyplývá, je rozvoj cestovního ruchu na počátku tohoto tisíciletí poznamenán jakýmsi cukavým pohybem. Sotva se vyhrabeme z nějaké šlamastyky a optimisticky se vrhneme vstříc světlým zítřkům, přijde něco, co nás strhne zpět, přičemž charakteristika „dva kroky vpřed, jeden krok vzad“ je ještě přehnaně optimistická. Mnohdy nás události zaženou daleko za startovní čáru. Světová ekonomická recese, 11. září, bomby na Bali, Djerbě i jinde, úklid Augiášových chlívů v Afghánistánu, povodně v Čechách, válka v Iráku, nejrůznější politické a ekonomické turbulence v kombinaci s naší vlastní neschopností turisticky prodat alespoň polovinu plochy naší rodné země – to věru není žádná líheň, ve které by se mohl zrodit tolik kýžený růst. Všechny tyto neblahosti se logicky promítají i do vývoje příjezdového cestovního ruchu do České republiky, a proto je dobře, že se alespoň jednou za rok sejdou představitelé všech segmentů českého průmyslu cestovního ruchu a navzájem se podělí o své představy, jak způsobit, aby bylo lépe.
Den první
Dopolední jednání v plénu, část první
Moderátorského mikrofonu se ujal Ing. David Gladiš, ředitel České centrály cestovního ruchu, a pro tento a následující den prezident konference.
Jako první vystoupil ministr pro místní rozvoj Mgr. Pavel Němec s dosti povšechným příspěvkem. Promluvil o změnách v České centrále cestovního ruchu, o její práci uvedl několik čísel o devizových příjmech z cestovního ruchu, o společných prezentacích Visegrádské čtyřky na velmi, velmi vzdálených trzích a o skvělých možnostech, které nám kynou ve spojitosti s čínským zdrojovým trhem. Apeloval na cestovní kanceláře, aby se snažily dostat turisty do regionů a nejen do Prahy a Varů. Pohovořil o perspektivě čerpání prostředků z fondů Evropské unie a na závěr zdůraznil, že v dnešní složité situaci má klíčový význam spolupráce.
Druhým řečníkem byl primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém, který se na rozdíl od Pavla Němce z titulu své funkce snaží, aby turistů do Prahy jezdilo co nejvíce. V poměrně dobře strukturovaném projevu uvedl, že nejlepší reklamou je osobní doporučení a že se tedy Praha musí snažit, aby těch osobních doporučení bylo co nejvíce. Proto je zapotřebí postupně eliminovat zlodějské taxikáře, chaos ve veřejné dopravě a bahnitou image Prahy po povodních. Pomocí grantů na různé akce se město bude snažit rozšířit sezonu. Primátor pochválil webové stránky Pražské informační služby a spolupráci s ostatními evropskými metropolemi.
Příchodem třetího řečníka, 1. rady Delegace Evropské komise v ČR Ralfa Dreyera, se konference zinternacionalizovala. Mr. Dreyer se ve svém příspěvku věnoval vlivu vstupu do EU na cestovní ruch, zvyšování diverzity evropského trhu, mezinárodní spolupráci a udržitelný rozvoj ve vztahu ke kulturním zdrojům.
Drobná a subtilní náměstkyně ministryně cestovního ruchu Chorvatska Mgr. Gordana Borojević uvedla, že v minulém roce se do Chorvatska přijelo rekreovat na 700 000 Čechů, což z naší země udělalo 4. nejsilnější zdrojový trh (po Německu, Slovinsku a Itálii). Jedním dechem ale rovněž upozornila, že i Chorvatsko se těší na příliv čínských turistů. Chorvatsko zavedlo novou kategorizaci hotelů od dvou do pěti hvězdiček. Jednohvězdičkové dostaly 3 roky na to, aby „postoupily výše“, protože v budoucnu tato země jednohvězdičkové hotely prostě nechce.
Ing. Marián Bujna z Ministerstva hospodárstva SR soudí, že cestovní ruch představuje významný mírotvorný prvek. Konstatoval, že po předcházející stagnaci se v letech 2001-2 zájem Čechů o Slovensko zvýšil a že v tomto trendu je třeba pokračovat. Rovněž se zmínil o tom, že na Slovensku mají pojišťovny větší potíže se zajistiteli než v Česku, ale jinak že se slovenský cestovní ruch potýká s podobnými problémy jako ten náš.
Předseda Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Mgr. Radko Martínek pojal své vystoupení ve stylu „od Šumavy k Tatrám“, nicméně jeho nejdůležitější poznatek spočívá v tom, že davy turistů v Praze regiony neuživí. K tomu, aby se turisté do regionů vydali, je zapotřebí pronikavě zlepšit infrastrukturu, opravit silnice, naučit lidi cizím jazykům (10 km za Prahou se už nikdo anglicky nedomluví) a vysvětlit poskytovatelům služeb, jak vypadá úsměv a vstřícné chování. A k tomu, aby to všechno fungovalo, je zapotřebí konečně zavést i jednotnou informační síť a centrálně propojit informační centra.
Předseda podvýboru pro cestovní ruch a krizové regiony PSP Ing. Ivo Vykydal, kterého spolu s Mgr. Martínkem označil úřadující moderátor David Gladiš za svého klíčového partnera v parlamentu, se ve svém projevu věnoval převážně vlivu vstupu ČR do Unie na cestovní ruch. Konstatoval, že rozvoj českého průmyslu cestovního ruchu probíhá v tak konkurenčním prostředí, že se změny nemusíme obávat. Všechny procesy už stejně probíhají. Jinou otázkou je, jak zvládneme červnové referendum.
Pro ministerstvo vnitra je nejdůležitější spokojený občan. Prohlásila to poradkyně náměstka ministra vnitra Ing. Miloslava Kalivodová, a aby to bylo zcela jasné, několikrát tento výrok zopakovala. Svůj vyhrazený čas věnovala vztahu veřejné správy k cestovnímu ruchu. Hovořila o hladkém přechodu pravomocí zrušených okresních úřadů na úřady krajské a na pověřená města, čímž se stalo, že občané mají k veřejné správě blíže a také ji mohou lépe ovlivňovat. Prozradila také, že Ministerstvo vnitra chystá novou právní úpravu, podle které se budou některé veřejné služby standardizovat.
O věcech spojujících cestovní ruch a Ministerstvo zahraničních věcí hovořil ředitel odboru vnějších vztahů s Evropskou unií MZV JUDr. Ivan Jančárek. Zmínil se o potřebě jednotné propagace České republiky v zahraničí (o projektu CzechIdea jsme psali v dubnovém čísle). Další styčný bod představuje konzulární činnost a vízové záležitosti. Ivan Jančárek konstatoval, že máme po celém světě rozvětvenou síť konzulátů, která je ještě dokonalejší než rakouská nebo švédská. Škoda, že už nepopsal, jakým problémem je na některých konzulátech získat české vízum. Podle Jančárka jsme sice způsobilí vstoupit do Unie, nikoliv však do Schengenu – k tomuto připojení dojde až zhruba v letech 2006-7. V závěru svého projevu vyzval k účasti na červnovém referendu o vstupu České republiky do Evropské unie.
Posledním řečníkem měl být sám moderátor jednání Ing. David Gladiš. Vzhledem k tomu, že se jednání ocitlo v silném skluzu, kolegiálně přesunul sám sebe do druhé části plenárního zasedání.
Dopolední jednání v plénu, část druhá
Jednání s noblesou sobě vlastní řídil Prof. Ing. Jiří Jindra, rektor Vysoké školy hotelové.
Jak se dalo očekávat, informoval ředitel České centrály cestovního ruchu Ing. David Gladiš přítomné o aktivitách své organizace. Nejprve hovořil o průběhu postupného odstraňování pověstných 55 překážek cestovního ruchu. V současné době probíhá jednání s různými institucemi ve spojitosti s usnad něním vydávání víz a s prevencí proti okrádání ve směnárnách. David Gladiš dále informoval o novém stylu při výrobě propagačních materiálů. „Mnohdy mají vynikající grafickou úroveň, ale teď je nutné pracovat na tom, aby měly i marketingový význam,“ řekl Gladiš a upřesnil, že texty musí být zpracovány tak, aby jim cizinci rozuměli a aby je motivovaly. Proto bude mít každá jazyková verze poněkud jiný text, přizpůsobený naturelu cílové skupiny (zlatá slova!!!). Navíc budou propagační materiály koncipovány tak, aby k nim mohly další subjekty – kraje, popř. cestovní kanceláře – přidávat své stránky. Ve třetí části svého příspěvku se David Gladiš věnoval spolupráci se soukromým sektorem. Zdůraznil, že hlavním nositelem přílivu turistů jsou cestovní kanceláře a stát zde hraje jen doplňkovou roli formou fam-tripů, lákáním zahraničních kongresů do Prahy, organizováním workshopů a road show.
Rázný prezident Národní federace hotelů a restaurací Roman Vacho nejprve rozebral truchlivou mezinárodní situaci, války, teror, SARS, pak si položil řečnickou otázku, zda je tu naděje na nějaké ozdravení a vzápětí si na ni sám odpověděl v tom smyslu, že pomocnou ruku najdeme nejsnáze na konci svého ramene. Hlavním bodem jeho vystoupení bylo zpochybnění přesunu hotelových a restauračních služeb do vyšší sazby DPH. Vacho argumentoval tím, že na výjimku už přistoupilo 8 členských zemí Evropské unie. Poznamenal, že u nás je ve srovnání s Unií pouze 40% koupěschopnost obyvatelstva, a zdůraznil, že je zapotřebí dívat se na problematiku DPH komplexně. Celý příspěvek najdete na straně 46.
Dvě polívčičky naráz si přihřál Ing. Jiří Houdek, takto starosta Třeboně a zároveň předseda Sdružení lázeňských míst ČR. Zatímco se za ním na projekčním plátně střídaly diapozitivy z třeboňských lázní Aurora (Jiří Houdek neopomněl zdůraznit, že se nejmenují po křižníku, ale po bohyni jitřních červánků), přednášející seznámil přítomné s úkoly Sdružení. To má dnes 37 členů, zahrnujících nejen renomované lázně, ale i místa menší a méně známá. Jednou z nejdůležitějších částí projevu Jiřího Houdka byl jeho apel na to, aby si naše lázeňství zachovalo poskytování kvalitních zdravotnických služeb a aby nesklouzlo do relaxační polohy, jako tomu je na Západě. Varoval před tendencí zavádět v každém hotelu „balneoslužby“, které nejsou tím, čím se tváří. Lázeňství označil Houdek jako specifické odvětví cestovního ruchu, charakteristické dlouhodobými pobyty, při nichž se host stává vlastně přechodným obyvatelem města a tak je k němu nutno přistupovat jak ve spojitosti s jeho požadavky na různé druhy vyžití a potřeby (například na dálku řídit svoji firmu), tak pokud se týká patřičné infrastruktury.
Příspěvek Ing. Heleny Pískovské, prezidentky Svazu obchodu ČR, byl poněkud různorodý. Helena Pískovská začala tím, že konference se Svaz obchodu účastní pravidelně, pochválila činnost České centrály cestovního ruchu a Davida Gladiše a pohovořila o sazbách DPH v hotelnictví a restauratérství s tím, že bedlivě sleduje vývoj této problematiky ve Francii. Dále patřičně ocenila přehnanou horlivost úředníků – například ve spojitosti s prodejem balených koblih a v závěru zdůraznila potřebu spolupráce a vzájemné komunikace.
Hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek v sobě nezapřel bojovníka za zájmy regionů. Konstatoval, že po pádu železné opony k nám cestovní ruch přišel sám od sebe a my jsme jej považovali za samozřejmost. Zůstali jsme u krámků a nevytvořili supermarket. Teď je k tomu podle Juránka poslední příležitost před vstupem do Unie. Zdůraznil, že je potřeba oslovovat ty zdrojové trhy, odkud k nám mohou turisté přijet, a ne místa vzdálená a velmi nepravděpodobná (další zlatá slova!!!). A na těchto trzích se musí propagovat hlavně regiony, do Prahy přijedou turisté sami. Každý kraj má svou specifickou přednost. Je nutné znovu získat staré klienty a přilákat nové a samozřejmě zvednout úroveň služeb. Další prioritou je to, abychom u nás udrželi turisty na delší dobu a aby se nám vraceli.
Jeden z nejzajímavějších příspěvků celé konference zazněl z úst poradce viceguvernéra ČNB Ing. Víta Bárty. Slovy prostými a srozumitelnými vysvětlil publiku, jak je na tom Česká republika z hlediska makroekonomiky. Pravil, že česká ekonomika je relativně stabilizovaná. Loni projevila odolnost, kurzový vývoj byl stabilní, projevila se slabá poptávka ze zahraničí, způsobená zčásti ekonomickými problémy v Německu. 1. čtvrtletí letošního roku znamená konec krátkodobé deflace a od dubna bude růst inflace v obvyklých hodnotách 2 – 3 % ročně, pokud ovšem nedojde ke změnám v daních. Plánuje se totiž zvýšení spotřební daně u tabáku, alkoholu a možná i u pohonných hmot a dále přesuny mezi sazbami DPH. V tom případě by inflace stoupla během 1,5 roku na hodnotu cca 5 % a později by měla klesnout na 3 – 4 %.
Pokud se týká přijetí eura, podnikatelé by jej uvítali ihned. Je ale podmíněno splněním poměrně tvrdých maastrichtských kritérií. Přijetí eura s sebou nese i určitá rizika. Jedním z nich je i to, že nebudeme moci ovlivňovat měnovou politiku, druhým je nebezpečí, že nebudeme schopni reagovat na asymetrické šoky.
Vít Bárta měl v zásobě ještě různé scénáře možného budoucího vývoje, byl však utnut, neboť jeho čas vypršel.
Ředitel Českého institutu pro akreditaci Ing. Jiří Růžička informoval o akreditačním systému ČR, subjektech zahrnutých do akreditačního systému, uznávání tohoto systému, jeho využití a o jeho vazbách na systémy jakosti ISO 9001, ISO 14000 nebo EMAS.
Tři pilíře Vysoké školy CR, hotelnictví a lázeňství charakterizovala její rektorka Doc. Ing. Věra Seifertová následovně:
1. kvalita – je nutno přiblížit praxi evropskému standardu, čemuž neodpovídá odlišná česká akreditace;
2. co největší spojení s praxí – maximum praktických předmětů a maximum přednášejících z praxe;
3. důraz na výuku cizích jazyků – na škole jsou 3 povinné cizí jazyky a vyučují je rodilí mluvčí.
VŠ CRHL nemá ambice stát se masovou školou, skupinky studentů čítají maximálně 20 lidí co nejlépe připravených na praxi – například i v otázce odolnosti proti časovému stresu.
Obdivuhodný smysl pro solidaritu projevil prezident ACK ČR PhDr. Michal Šeba, který vzhledem k časovému skluzu jednání radikálně zkrátil své vystoupení. To zkoncentroval do dvou vět: „Pokud se říká, že se česká ekonomika vyrovnala s kurzovými změnami, pak české cestovní kanceláře se s těmito změnami nevyrovnaly. Zbytek mého příspěvku najdete v tiskových materiálech.“ V těch se pak pojednává jednak o propagaci České republiky v zahraničí, jednak o převisu nabídky ve výjezdovém cestovním ruchu.
Mgr. Zvonimír Bednarčík ze společnosti Global Refund Czech Republic naznačil problémy, se kterými se potýkají prodejny tax free a jaký je vývoj v oblasti vracení DPH turistům. Zdůraznil, že nakupování je jednou z motivací, proč lidé cestují. Podle Bednarčíka utrácejí v obchodech tax free nejvíce Američané, Japonci a Rusové. Zavedení vízové povinnosti pro ruskojazyčné zdrojové trhy tuto společnost velmi poškodilo. Podobný vliv má i válka v Iráku, pro kterou se dá najít paralela v první válce v Zálivu. Novým motorem v taxfree businessu a v cestování by mohla být Čína, která by měla v budoucnu vygenerovat až 30 milionů turistů ročně.
Než vystoupil poslední přednášející na plénu, učinil řídící zasedání Prof. Ing. Jiří Jindra krátkou tematickou vložku, upozorňující na skutečnost, že český průmysl cestovního ruchu získává na vážnosti i působením soukromého vysokého školství.
Závěr dopoledního jednání v plénu patřil organizátoru konference – řediteli MAG Consulting Ing. Jaromíru Beránkovi. Ten hned v úvodu konstatoval, že cestovní ruch je jednou z nejsvobodnějších lidských činností a jako takový je klasickými metodami těžko řiditelný. Zároveň vykazuje tendenci k vysokému stupni šedé a černé ekonomiky. V oblasti mezinárodního cestovního ruchu dlouhodobě klesá podíl Evropy a Ameriky a zvyšuje se podíl asijsko-pacifické oblasti, Afriky a Středního východu. Zároveň se snižuje podíl top destinací, protože turisté jezdí po celém světě.
Pokud se týká příjezdového cestovního ruchu do ČR, klesl počet návštěvníků v roce 2002 ze známých důvodů o 15 %, přičemž rozdíl v tržbách činí 21,8 mld. Kč. Jaromír Beránek zdůraznil, že významným cílem zahraničních návštěvníků jsou česká lázeňská místa. V komentáři k vývoji ve výjezdovém cestovním ruchu Jaromír Beránek uvedl, že klesá počet turistů, kteří cestují s cestovními kancelářemi (totéž platí o DCR). Těch je v České republice k 31. 3. registrováno 1016, což je o 1/4× méně, než v roce 2000. Prvních 10 CK odbaví půl milionu zákazníků a o dalších půl milionu se jich už dělí 30. Na závěr svého projevu Jaromír Beránek apeloval na to, že za zákazníky musíme jít, a ne je jen vítat. Rovněž si zaprorokoval, že za 6 – 8 let se stane cestovní ruch hlavním motorem ekonomiky.
Následující jednání probíhala v sekcích, o kterých vám napíšeme v příštím čísle COT Businessu.
V červnovém čísle se tedy můžete těšit na následující témata:
– Jednání se státní správou a zákonodárci
– Cestovní ruch a internet
– Kulatý stůl – Odborná média v cestovním ruchu
– CK a CA v podmínkách EU
– Hotelnictví a gastronomie v podmínkách EU
– Formy podpory cestovního ruchu
– Marketing v cestovním ruchu
– Kulatý stůl – Lidské zdroje v cestovním ruchu
– Regiony a cestovní ruch – management destinací
– Kvalita služeb v cestovním ruchu – ISO normy
Dean Valášek