Cestovní ruch se v současnosti stal jednou z nejsvobodnějších lidských činností, v demokratickém světě nikde nikdo nikomu nepřikazuje, ale ani nezakazuje, kam může nebo nemůže jezdit. Současně se cestovní ruch stal v druhé polovině uplynulého století celosvětově nejdynamičtěji se rozvíjejícím jevem. O zhodnocení vývoje v cestovním ruchu jsme požádali pana Ing. Jaromíra Beránka, ředitele agentury Mag Consulting.
Jaký je vývoj celosvětového cestovního ruchu v posledních letech a co znamená z pohledu světové ekonomiky?
Pokud za měřítko vezmeme počet mezinárodních příjezdů, vzrostl od roku 1950 zhruba 28krát. Současně s růstem počtu cest se také rozšiřoval počet zemí – účastníků mezinárodního CR. To nejlépe dokládá skutečnost, že v roce 1950 se 15 nejnavštěvovanějších zemí podílelo 97 % na celkových příjezdech, podíl zbytku světa tvořil pouze 3 %. V roce 1970 se podíl první patnáctky snížil na 75 % a v současnosti představuje cca 60 % všech příjezdů. CR poroste i v současném století – předpokládá se, že v roce 2010 by počet mezinárodních příjezdů mohl překročit 1 mld. a v roce 2020 1,5 mld. příjezdů. Po nepřetržitém růstu příjezdů došlo k celkem nevýraznému poklesu o půl procenta v roce 2001 po zářijových teroristických útocích, v dalším roce se dynamika růstu opět obnovila, takže počet mezinárodních příjezdů překročil již 700 milionovou hranici.
Devizové přínosy z mezinárodního CR dosahují cca 475 mld. dolarů a za posledních deset let vzrostly o polovinu. Přitom mezinárodní CR, tj. kdy návštěvník překročí hranice domovského státu, představuje podle odhadů jen 20 % aktivit CR, zbytek se odehrává v rámci jednotlivých států – v rámci domácího CR.
Měření celkových ekonomických efektů je záležitostí satelitního účtu CR – to je však záležitost celkem složitá. Podle odborných odhadů celková poptávka po zboží a službách, vyvolaná CR (jak mezinárodním, tak domácím), dosáhla v roce 2003 cca 4 500 mld. amerických dolarů, což řadí CR na první místo v ekonomice před automobilový a ropný průmysl. CR spolu s vyvolanými ekonomickými aktivitami je největším světovým zaměstnavatelem, v současnosti celosvětově generuje zhruba 195 milionů pracovních míst a podílí se cca 10,2 % na tvorbě světového hrubého domácího produktu.
Mimořádný význam má CR pro ekonomický vývoj málo rozvinutých zemí, např. v jihovýchodní Asii, Africe, Karibské oblasti, Jižní Americe. CR je z tohoto pohledu mezinárodními institucemi chápán jako nástroj k zmírňování a odstraňování chudoby.
Jak hodnotíte uplynulý rok ve vývoji cestovního ruchu?
Vzhledem k svému mezinárodnímu charakteru je CR náchylný na různé vnější vlivy, jako je politická a bezpečnostní nestabilita, ekonomické krize, terorismus anebo přírodní pohromy. V současném globalizovaném světě na vývoj CR v každé lokalitě v různé míře a v různé intenzitě působí skutečnosti, které se odehrávají i na druhém konci světa. Byli jsme toho svědky po září 2001 i na počátku loňského roku. Je však také známo, že cestování a CR se vyznačuje pružným přizpůsobováním a rychlou regenerací – za cesty do nebezpečných destinací se rychle najde náhrada.
Pokud jde o zahraniční příjezdový CR v uplynulém roce, přidružily se k negativním vlivům, které působily na vývoj u nás v roce 2002 a na počátku roku 2003 další vlivy globálního dosahu. K dlouhodobě působícím faktorům na incoming u nás, které vyplývaly zejména z ekonomické stagnace v západoevropských zemích, jmenovitě v sousedním Německu, které je trvale pro nás nejvýznamnější zdrojovou destinací, se přidružily i faktory bezpečnostního charakteru. Nejistá situace spojená s iráckým konfliktem a epidemie SARS způsobily úbytek návštěvníků zejména ze vzdálených destinací.
K reálnému obratu došlo prakticky až v posledním čtvrtletí loňského roku. Příjezdy sice už od srpna převyšovaly úroveň roku 2002, avšak je nutno brát v úvahu nízkou srovnávací základnu, kdy v důsledku povodní došlo k významnému poklesu. Od konce letních prázdnin dynamicky roste zájem o Prahu a naopak ostatní části republiky zaznamenávají stagnaci až pokles. V Praze roste zájem o velké i malé hotely, a to především o luxusnější hotely.
I když ještě nejsou známy definitivní výsledky uplynulého roku, lze podle tendence vývoje předpokládat, že nárůst příjezdů v závěrečné části roku nevyrovnal propad z prvního pololetí, takže očekáváme jak v příjezdech zahraničních návštěvníků, tak i v počtech zahraničních hostů v ubytovacích zařízeních celoroční pokles i proti již tak nízké úrovni roku 2002. Obnovená dynamika příjezdového CR ve 2. pololetí roku 2003 ovšem vytváří příznivé předpoklady pro letošní rok.
Jaký byl vývoj výjezdového cestovního ruchu v uplynulém roce?
U výjezdů našich občanů do zahraničí předpokládáme nárůst o 4,5 – 5 % proti roku 2002. U výjezdů se stoupající tendence projevovala zhruba od 2. čtvrtletí 2003. Překročení úrovně výjezdů se projevilo na hranicích všech sousedních zemí kromě Německa, největší přírůstek byl na úseku státní hranice s Rakouskem. Mimořádný nárůst je u výjezdů prostřednictvím letecké dopravy – v uplynulém roce použilo leteckou dopravu k cestám do zahraničí víc jak 2 miliony občanů, což je proti předcházejícímu roku nárůst o víc jak 20 %, tj. o cca 350 tisíc.
Jaké příčiny nebo důvody vedly k vyššímu počtu cest našich občanů do zahraničí?
I když k cestám do zahraničí se projevovala tendence odkládat nákup zájezdu na poslední chvíli, počet cest rostl. Zde je možno opět označit několik příčin růstu celkového počtu cest. Zřejmě za hlavní příčinu lze považovat zlepšenou příjmovou situaci domácností. Podle statistiky vzrostla průměrná mzda v loňském roce do konce 3. čtvrtletí o 6,8 %, přitom inflace byla pouze 0,1 %. To se samozřejmě projevilo i v růstu průměrných příjmů domácností. Je ověřeno, že při růstu příjmů domácností rostou výdaje na cestování rychleji než samotné příjmy domácností. Bude tomu tak i v budoucnosti – předpokládá se, že ve státech EU rodinné výdaje do cestování společně s výdaji do vzdělání a zdraví budou v rámci rodinného rozpočtu dominantní.
Dalším pozitivním faktorem, který podpořil zájem našich občanů o cesty do zahraničí, byly příznivé ceny, kde se u většiny zájezdů projevil i meziroční pokles cen. Ceny byly ovlivněny jak relativně silnou korunou vůči americkému dolaru, tak i stoupajícím růstem zájezdů, prodávaných na poslední chvíli.
Jak ovlivnily cestovní ruch změny kurzů měn?
Prodej služeb v rámci incomingu je ekonomicky obdobný exportu, a naopak nákup cestovních služeb v zahraničí při výjezdovém CR odpovídá dovozu. Posiluje-li domácí měna, inkasuje se za každou jednotku zahraniční měny méně měny domácí, což je pro exportéra (ať zboží nebo služeb) nevýhodné. Naopak u dovozce je vliv opačný – za zboží nebo služby v cizí měně vydává méně měny domácí. Tyto vztahy jsme si mohli ověřit v uplynulých letech na změnách kurzu koruny vůči americkému dolaru, event. k euru. Např. v roce 2001 za 1 americký dolar bylo 36,48 Kč, v roce 2002 32,74 Kč a v roce 2003 již jen 28,23 Kč. V rámci incomingu tedy v roce 2001 za 1 tis. USD bylo možno inkasovat 36 480 Kč, v roce 2003 to již bylo 28 230 Kč. Rozdíl je zhruba 23 % – o tuto částku – pokud by nedošlo k změně domácích cen – by byly služby pro dolarového turistu u nás dražší a naopak pro našeho turistu – při výjezdu do dolarové oblasti, levnější.
Jak tráví naši občané svou dovolenou a které destinace si oblíbili?
Podle prováděných průzkumů tráví svou dovolenou mimo bydliště zhruba 60 % našich občanů, přitom z celkového počtu dovolených stráví naši občané 65 % v tuzemsku a 35 % v zahraničí.
Pokud jde o zahraniční pobyty, zvyky našich občanů se příliš nemění – zájem je stále o tradiční země. Pro letní dovolenou převládá zájem o pobyty u moře na plážích, ale roste i zájem o poznávací cesty, pobyty na horách apod. Ze zahraničních destinací zůstávají oblíbené Chorvatsko, Slovensko, Řecko, Itálie, Španělsko, Tunisko atd. Stoupá zájem i o pobyty v Bulharsku, Maďarsku a dalších zemích. V současnosti naši občané jezdí do všech typů a tříd ubytovacích zařízení. Roste zájem o luxusní hotely v mimosezonním období a moderní bungalovy, a to třeba i dřevěné, zejména v Chorvatsku.
Pokud jde o zimní pobyty, většina pobytů se uskutečňuje zejména v zimních střediscích na horách. Jde nejen o sportovní pobyty mládeže a osob středního věku, ale i normální rekreační pobyty seniorů. Hlavní zahraniční destinace pro naše lyžaře jsou Slovensko, Rakousko, Itálie, Francie, Švýcarsko. Postupně roste v zimním období i zájem o pobyty v teplých oblastech.
A co dovolená v tuzemsku?
Jak jsem uvedl, zhruba dvě třetiny lidí tráví svou dovolenou v tuzemsku. Přesný počet turistů v domácím CR je těžko odhadnutelný – pobyty na chatách, chalupách, u příbuzných nikdo neeviduje. V posledních letech se jak v zahraničí, tak i u nás prosazuje tendence čerpat dovolenou a volné dny po částech – jezdí se i několikrát do roka. Stejně tak, jako se projevil vyšší zájem o zahraniční pobyty, rostl i zájem o pobyty v domácích turistických střediscích. Svědčí o tom nárůst počtu domácích hostů v ubytovacích zařízeních – v roce 2002 počet domácích hostů stoupl proti předcházejícímu roku o 1,8 %, v roce 2003 se očekává přírůstek o další 3 %. Podíl domácích hostů v ubytovacích zařízeních v roce 2003 předpokládáme 55,5 % proti 51,6 % v roce 2001.
Jak si lidé zajišťují svou dovolenou?
Domácí letní dovolenou si zajišťují turisté většinou sami, služeb CK využívá (nepočítáme-li pobyt na chatách, chalupách a u příbuzných a známých) pouze asi 10 % dovolenkářů – jde zejména o starší občany. Např. podle statistických údajů se počet osob, které použily služeb CK v rámci domácího CR za posledních pět let snížil zhruba na polovinu – na cca 250 tis. V prvním pololetí loňského roku bylo cca 85 % pobytů v tuzemsku zajišťováno individuálně, další v rámci podniků nebo školních zájezdů, na CK zbylo zhruba 5 % zájezdů.
U cest do zahraničí je podíl CK a CA na zajišťování pobytů v zahraničí pochopitelně vyšší – přibližně 50 %, zbytek si dovolenou zajišťuje individuálně. Jde zejména o cesty do Chorvatska, na Slovensko, ale i do Maďarska, Rakouska atd. Počet individuálně zajišťovaných cest roste meziročně cca o 3 – 4 %.
K cestám na dovolenou využívají občané vlastní automobil (u domácí dovolené ze tří čtvrtin, u zahraniční dovolené téměř ze 45 %) důvodem byly jak celkem příznivé ceny benzinu, tak i obliba kempování, ale také pocit relativní nezávislosti na veřejných dopravních prostředcích a možnosti snadnějšího návratu při mimořádných událostech.
Co znamená růst počtu individuálně zajišťovaných dovolených pro cestovní kanceláře?
I když stoupá počet individuálně zajišťovaných pobytů – k tomu přispívá rozvoj nabídky pobytů poskytovateli ubytovacích služeb a možnost přímé objednávky pobytu prostřednictvím internetu – neměla by tato praxe ohrozit existenci CK jako podnikatelského odvětví. Je však zřejmé, že růst podílu individuálně zajišťovaných cest se projevuje v poklesu výkonů CK.
Jak hodnotíte podnikatelské struktury v cestovním ruchu?
Je skutečností, že rozdrobenost podnikatelských struktur v CR u nás je mimořádná, k určitému stupni koncentrace musí zákonitě se vstupem ČR do Evropské unie a s rozšířením tržního prostoru i pro zahraniční cestovní operátory dojít. Bylo by však přirozené, aby o stupni koncentrace podnikání rozhodovaly podmínky na trhu CR, a ne nějaká administrativní opatření.
V současnosti se již ze strany mnoha CK projevují určité integrační aktivity, snahy o určité fúze. Je však třeba počítat s tím, že řada z nich, zejména malých, zůstane stranou, ze strany velkých CK nebude o ně zájem. Velké CK při fúzích všude ve světě mají zájem opět o velké cestovní kanceláře, aby zvýšily svůj podíl na trhu, nebo o specialisty pro jednotlivé destinace opět ve snaze o posílení jejich vlivu v těchto destinacích.
… a závěrem
Cestovní ruch u nás stojí na počátku nového rozvojového období. Po zhruba dvou letech poklesu se objevily náznaky nového dynamického oživení, a to nejen u nás. Velmi významným krokem bude v letošním roce vstup do EU. Všichni si uvědomujeme, že v návaznosti na vstup do EU bude docházet i k určitým změnám v podnikatelských strukturách, kde bude zákonitě docházet k vyššímu stupni koncentrace. Nové požadavky budou dále kladeny na kvalitu a v neposlední řadě i na kvalifikovanost pracovníků. V současnosti máme z předpisů EU vytipováno více jak 200 opatření, která se v nejbližší době dotknou celého CR (o tom příště).
Po prvním květnu letošního roku bude v zemích EU téměř 11 mil. lůžek pro turisty. Bude záležet jen na nás, jak efektivně budeme v těchto nových konkurenčních podmínkách působit a jak efektivně dokážeme celý potenciál CR u nás dále využívat. Již dnes je zřejmé, že budeme muset plně využívat všechny dostupné marketingové prostředky k boji o hosty.