České podzemí 2014 nejen o laserovém skenování

Začíná to zpravidla partou dobrodruhů, které uchvátila temnota podzemí. Z klukovské zvědavosti a výprav za dobrodružstvím se však časem může vyklubat seriózní zájem o poznání a ochranu hornického dědictví. Takoví nadšenci se pak často stávají odborníky a jejich neúnavná práce stojí za vznikem hornických skanzenů a turisticky přístupných dolů. O prvním dubnovém víkendu se jich v krušnohorském Mikulově sešly přes čtyři desítky.

Druhý ročník odborného workshopu České podzemí byl z velké části věnován tradici krušnohorského hornictví. Akci pořádalo sdružení CMA ve spolupráci s Institutem turismu agentury CzechTourism v rámci bienále Industriální stopy. Za účasti předních českých odborníků na montánní památky, zástupců státní památkové péče, obou krušnohorských krajů a dalších institucí byly v dopolední části diskutovány jak aktuální projekty související s nominací hornické krajiny Krušnohoří na seznam světového dědictví UNESCO, tak konkrétní výzkumné projekty realizované v oblasti Krušných hor. Velké pozornosti se těšila například problematika leteckého laserového skenování povrchových reliktů hornické činnosti (LLS), které se ve svých příspěvcích věnovali Ondřej Malina (Národní památkový ústav) a Josef Večera (Česká geologická služba).

Jak vypadá důl z letadla?

Odpovíme-li cimrmanovsky, že „důl, to je díra do země", je to v zásadě pravda, ale není to pravda celá. Složitější vztahy mezi jednotlivými „dírami" po středověkém dolování, které utváří celou hornickou krajinu, si účastníci workshopu osahali nejen na mapě výsledků leteckého laserového skenování, ale i přímo v terénu.

„Povrch dnešní krajiny je jakousi malou učebnicí jejího historického vývoje. Číst v ní můžeme i pomocí technologie leteckého laserového skenování, známé pod zkratkou LiDAR nebo LLS," říká historik Ondřej Malina. Díky laserovému skenování terénu propojenému se systémem GPS může z ptačí perspektivy prohlédnout vegetaci a pozorovat přímo povrch terénu. To je v hornické krajině, kde jsou šachty a odvaly historických dolů často skryty v neprostupném houští či nízkém lese více než vítaná pomoc. „Při podrobném zobrazení terénního reliéfu je navíc vidět, jaký rozsah měla historická těžba nejrůznějších rud nebo surovin. Ta v mnoha regionech znamenala naprosto zásadní vývojovou etapu, například velká část krušnohorských sídel by bez těžby cínu a stříbra pravděpodobně nikdy nevznikla," pokračuje Malina. Teprve využití LLS umožnilo historikům poznat, jak pestrá je škála hornických projevů na povrchu krajiny a kolik se jich zachovalo v dosud neprobádaných místech.

Ale i na počátku 21. století musí výsledky moderní technologie nakonec ověřit člověk přímo v terénu, prodírat se houštím a pořídit dokumentaci objevených objektů. O tom se účastníci workshopu přesvědčili na vlastní kůži během sobotní exkurze po ukončení odpoledního programu, kterou vedl geolog Josef Večeřa.

Podle Maliny je s pomocí LLS dobře rozeznatelná také intenzita snahy o získání cenných kovů. „Některá místa jsou doslova překopaná i podle toho, jak těžba procházela obdobím rozkvětu nebo naopak útlumu. Někde se dosud dochovaly relikty neporušené mladší těžbou, z nichž lze vyčíst i staré důlní míry či plochy, které horní úředníci propůjčovali jednotlivým zájemcům o těžbu," říká.

Chráníme to, co známe

Informace získané pomocí LLS tak geologům a montánním archeologům umožňují pochopit významné souvislosti jednotlivých prvků v hornické krajině a získat vědecký materiál, který může být následně využit při řešení památkové ochrany a turistického využití konkrétních objektů či celých území, jako je tomu v případě hornické krajiny Krušnohoří.

Letecké laserové skenování je samozřejmě jen jedním ze způsobů poznání hornické krajiny. Společně se studiem archivních materiálů, historických báňských map a dalšími vědeckými přístupy umožňuje mezioborové studium hornické historie sestavení mozaiky dechberoucích příběhů, které populárně převyprávěny zaujmou děti i dospělé. „A právě na propojení cestovního ruchu, poznání a zážitku je postavena myšlenka projektu České podzemí. Lidé totiž chrání to, co znají," říká Ladislav Lahoda z pořadatelské společnosti CMA.

Kromě odborných otázek z oblasti montánní archeologie byla během workshopu věnována velká pozornost i turistickému využití starých důlních děl. O své zkušenosti se podělil například Luzt Baldauf ze spolku Hülfe des Herrn Alte Silberfundgrube e.V., Ladislav Lahoda z CMA či Ulrich Haag z Hornického muzea v Příbrami. V neděli navštívili účastníci workshopu prohlídkovou štolu Lehnschafter v Mikulově, kterou provozuje společnost Krušnohorská důlní pod vedením Pavla Chaloupky.

V příštím roce proběhne workshop České podzemí ve Zlatých Horách, kde tamní radnice usilovně pracuje na turistickém zpřístupnění jedné z řady štol Zlatohorského rudního revíru. Těžba zlata je zde doložena již ve 12. století a zachovalé pozůstatky středověkého dobývání jsou zde jedním z klíčových předpokladů rozvoje montánního turismu. Termín akce bude zveřejněn v dostatečném předstihu na www.ceskepodzemi.cz. 

Text: -jo-
Foto: Ondřej Malina