Brno vystoupí z dobrovolného svazku obcí České dědictví UNESCO. Na začátku září o tom rozhodli brněnští zastupitelé. Koalice ČSSD a ODS porazila o dva hlasy opozici složenou ze Strany zelených, TOP 09 a KDU-ČSL. Svazku obcí tak v roce, kdy se připomíná dvacáté výročí zápisu prvních tuzemských památek na prestižní seznam světového kulturního a přírodního dědictví, dalo zastupitelstvo Brna v čele s primátorem Romanem Onderkou trochu kuriózní dárek. Zastupitelům nebyla po chuti výše členského příspěvku. Byli rovněž názoru, že členství není pro Brno přínosem.
Odchod z dobrovolného svazku ostře kritizovala opozice. Její zástupci se obávají toho, že město na svůj krok doplatí odlivem turistů. „Být v tomto svazku je pro město výhodné. To, že město dosud některé výhody nevyužívalo, neznamená, že sdružení nefunguje," řekl opoziční zastupitel Martin Ander (SZ). Zmínil například možnost bezplatné účasti a propagace na veletrzích cestovního ruchu. Podobně hovořili také zástupci TOP 09 a KDU-ČSL.
Podle primátora Romana Onderky (ČSSD) však nemá členství ve svazku prakticky žádný efekt. „Nechci házet 150 000 korun do kanálu. Pro mě jsou to vyhozené peníze," uvedl Onderka. Na tomto místě je ale třeba připomenout, že na navýšení příspěvků o 50 procent se shodli členové valné hromady svazku obcí – tedy starostové či místostarostové členských měst – už v roce 2006. Tedy v době, kdy svazek obcí začal být úspěšný v grantovém řízení a získal dotaci ze Společného regionálního operačního programu. „Dlouhodobým problémem byla neúčast volených představitelů Brna na těchto zasedáních," vzpomíná výkonná ředitelka Českého dědictví UNESCO Michaela Severová. Klíčem ke stanovení příspěvků podle ní nikdy nebyl absolutní počet obyvatel. „Z tohoto pohledu byla zavedena jakási míra solidarity malých měst s velkými," uvádí Severová a vysvětluje, že obce byly rozděleny pouze do dvou pásem – města s magistrátem a ostatní (jihočeské Holašovice se 140 obyvateli platí příspěvek dobrovolný). „Zvýšený příspěvek uhradilo Brno pouze jedinkrát – v roce 2006. Od té doby platilo Brno pouze příspěvek ve výši 100 tisíc a od starostů ostatních měst UNESCO dostávalo na základě žádostí výjimku," říká Severová. To se však menším městům přestávalo líbit a chtěla po Brnu řešení. „Ve hře byla i varianta, že kvůli Brnu ty příspěvky snížíme, ale s tím zase nesouhlasili ostatní členové, protože bychom neměli dost prostředků na kofinancování dotací," řekl ČTK předseda sdružení Libor Kabát, jinak starosta Lednice na Břeclavsku. Odchodu Brna prý lituje, jedná se podle něj o těžko pochopitelný krok.
 Brněnská vila Tugendhat z materiálů Českého dědictví UNESCO nezmizí |
V přepočtu na jednoho obyvatele platilo Brno asi 0,25 haléřů (po navýšení to mělo být 0,37 haléřů), naproti tomu např. Telč platí 13 Kč, Lednice 14,80 Kč a jihočeské Holašovice dobrovolně dokonce 35,70 Kč na jednoho obyvatele. „Všichni cítíme, že otázka financí nebyla hlavním důvodem vystoupení Brna ze svazku obcí. S trochou nadsázky můžeme říct, že na 50 tisíc Kč se v takových rozpočtech, jako je ten brněnský, v praxi běžně zaokrouhluje," dodává Michaela Severová.
A že členství nemělo pro Brno prakticky žádný efekt? S tím lze polemizovat. A nejspíš úspěšně. Města sdružená ve svazku obcí České dědictví UNESCO se věnují společnému „umírněnému lobbingu", společné propagaci, kladou si osvětové a vzdělávací cíle. Přínos těchto aktivit se pochopitelně jen těžko měří, kdo však aktivity tohoto svazku sleduje, v životě by nemohl slova o nulovém efektu vypustit z úst. Prezentace na veletrzích, marketingové kampaně, spolupráce s cestovními kancelářemi, výstavy, články v médiích, soutěže – to je jen zlomek z aktivit, kterým se sdružení věnuje a které přispívají k budování povědomí o tuzemských památkách UNESCO. A kdo chce, najde i důkazy o přímém ekonomickém efektu členství ve sdružení – tomu se totiž daří získávat dotace na nejrůznější projekty. Například projekt „Vítejte v ČR – zemi památek UNESCO" získal podle Michaely Severové podporu ve výši 10,5 milionu korun ze SROPu. Několik tisíc až milionů korun se každoročně daří získat z programu Podpora pro památky UNESCO na Ministerstvu kultury, nezanedbatelná je podpora z IOPu. „Celková částka získaných dotací je více než 26 milionů korun, díky kterým mohla být realizována řada marketingových projektů," uvádí Severová.
Jak dál?
V kontextu výše řečeného není odchod Brna ze svazku úplně nečekaný. Je dokonce možné, že Brněnští svým rozhodnutím jen urychlili řešení dlouhodobě neúnosné situace. Z dobře informovaných zdrojů má totiž redakce signály, že trpělivost došla i druhé straně a že by nejspíš bylo Brno na příští valné hromadě svazku tak jako tak vyloučeno.
Na dalším fungování Českého dědictví UNESCO se toho odchodem Brno příliš nezmění. Moravská metropole na nové situaci dokonce vydělá, resp. ušetří. Na seznam UNESCO se totiž dostala díky vile Tugendhat v Černých Polích. A tu bude sdružení České dědictví UNESCO i nadále zmiňovat ve svých materiálech a propagačních kampaních. „Památka jako taková za nic nemůže, určitě ji nechceme nějak zamlčovat," uvádí Libor Kabát. „Brno tedy ušetří, ale města velikosti Telče, Litomyšle či Českého Krumlova budou nucena tuto prezentaci dofinancovat," vysvětluje Michaela Severová.
Sdružení přijde odchodem Brna o část příjmů z členských příspěvků. Je proto určitě dobrou zprávou, že zájem o členství projevila Praha, která dosud jako jediná z českých míst zapsaných na seznamu UNESCO v tomto svazku obcí chyběla.
Text: -red-, foto: CzechTourism