|
Ač by se tak z titulku dalo soudit, následující řádky se opravdu nebudou věnovat slávistickému klubu a nedávno odstartované fotbalové lize. Naše téma bude z naprosto jiného soudku, i když obě uvedené barvy v něm hrají nezastupitelnou roli. Podíváme se do Hradce nad Moravicí na jeden z našich nejmalebnějších zámeckých areálů.
Od hradiště ku hradu
A proč tedy červený a bílý? Zámecký komplex v Hradci totiž tvoří empírový Bílý zámek, Bílá věž a Červený zámek ve stylu německé novogotiky. Každá z těchto staveb má své kouzlo a vlastní historii. Teprve dohromady jsou však pastvou pro oči, k níž přispívá i nádherný anglický park s letitými platany. Poloha zámku na dlouhé ostrožně čnící nad řekou Moravicí a potokem Hradečná má prastarou sídelní tradici. Původní slovanské hradiště z 8. století vystřídal kolem poloviny 11. století knížecí hrad Přemyslovců, přebudovaný o dvě století později českým králem Přemyslem Otakarem II. na výstavný hrad chráněný důkladnou fortifikací. Hradec se tak stal významným správním a vojenským centrem kraje.
Bohatě zařízené interiéry jsou cennou devízou |
Zámek a park
Od počátku 16. století dávali čeští panovníci zdejší zboží do zástavy. Posledním zástavním pánem byl Kašpar Pruskovský z Pruskova, který jej v roce 1585 získal do dědičného majetku a současně zahájil renesanční přestavbu stále ještě středověkého hradu na pohodlně zařízené sídlo s okrasnou zahradou a lesoparkem. V období 1778 až 1945 drželo Hradec šest generací pruského knížecího rodu Lichnovských z Voštic a Werdenbergu. Velký požár v únoru 1796 podnítil celkovou rekonstrukci zámku, koncipovanou krnovským stavitelem Janem Mihatschem. Zmizely tak i poslední zbytky bývalého středověkého hradu. Přes menší následné úpravy v duchu dobového historismu si skvostně vybavená rezidence elitního aristokratického rodu zdejšího regionu svůj klasicistní vzhled uchovala dodnes. V první třetině 19. století byl založen šedesátihektarový přírodně-krajinářský park výjimečné kompoziční a dendrologické úrovně. Jedná se o druhý největší zámecký park na území Moravy a Slezska, který na rozdíl od ostatních není uzavřeným celkem, ale otevírá se volně do krajiny. Mezi léty 1874 a 1891 provedli stavitelé A. Langer z Vratislavi a F. Händel z Výmaru přístavbu Červeného zámku s hradební zdí a Bílou věží. Architektonicky mimořádně atraktivní komplex inspirovaný hrady německého středověku, zahrnul též nezbytnou konírnu s kočárovnou.
Romantická stavba Červeného zámku citlivě |
(Nejen) Beethovenův odkaz
Dnes jsou na zámku připraveny dva prohlídkové okruhy, zpřístupňující většinu z nedávno zrekonstruovaných interiérů. Za zmínku určitě stojí rodová knihovna Lichnovských, která obsahuje 16 000 svazků z období od poloviny 15. století do první poloviny 20. století. Mimořádnou prostorou je empírový hudební pokoj věnovaný Ludwigu van Beethovenovi, nejvýznamnějšímu zámeckému hostu. Slavný skladatel, který se těšil velké přízni Lichnovských, pobýval v hradecké rezidenci v letech 1806 a 1811. Hradec pak i nadále přitahoval významné osobnosti z hudebních kruhů. V roce 1828 uvítal zámek Nicolu Paganiniho a v letech 1846 a 1848 také klavíristu a skladatele Ference Liszta. V hudební místnosti dnes uvidíte tehdy nejmodernější typ kladívkového klavíru z roku 1803, který objednal kníže Karel Alois Lichnovský jako dar geniálnímu komponistovi. Cenným exponátem je také cembalo z roku 1690, které patřilo kněžně Kristině Lichnovské. Ve Vídni ji na něj učil hrát sám Wolfgang Amadeus Mozart.
Bílý zámek s Bílou věží |
Zámecký areál se nachází ve stejnojmenném městě necelých 8 km od Opavy. Zatímco starší Bílý zámek nabízí především nádherně zařízené pokoje, Červený zámek je využíván spíše účelově. Postupně zde byla zřízena restaurace s hotelem a koncertní síň, která je již od roku 1962 místem mezinárodní hudební soutěže Beethovenův Hradec. V dubnu 2001 byl Státní zámek v Hradci nad Moravicí prohlášen národní kulturní památkou.
Text: Jan Pomykal
Foto: CzechTourism