Celosvětový pokles poptávky ovlivňuje podnikání v cestovním ruchu

Celosvětový cestovní ruch je v posledních obdobích opakovaně atakován nepříznivými událostmi. Po teroristických útocích v loňském roce v tuniské Djerbě a indonéském Bali, po povodňové kalamitě ve střední Evropě a po událostech spojených s válkou v Iráku na počátku letošního roku čelí cestovní ruch další globální hrozbě – těžkému akutnímu respiračnímu syndromu SARS. Toto těžké epidemické onemocnění v kombinaci s dalšími faktory v poslední době těžce postihuje cestovní ruch, zejména v těch destinacích, kde počet postižených je největší (Čína, Hongkong, Singapur a na americkém kontinentu Kanada). 

Obavy z tohoto onemocnění však stejně silně devastují cestovní ruch i v těch zemích, kde se zatím infekce neprojevila, jako je Indie, Indonésie, Thajsko, Filipíny atd. Vedle primárních odvětví cestovního ruchu, jako je hotelový průmysl, jsou postižena i další odvětví, hlavně letecká doprava. Tyto faktory nepříznivě ovlivňují především „dlouhé cesty“, tj. mezikontinentální cestování, mezi světovými regiony a samozřejmě v ohrožených regionech. Po 11. září 2001 je epidemie SARS největší krizí, s kterou se mezinárodní cestovní ruch setkává. To samozřejmě postihuje průmysl cestovního ruchu, i když v mnoha případech lidé nahrazují pobyt ve vzdálených destinacích pobyty v rámci regionu, v tzv. bezpečných destinacích a místech dostupných individuálními dopravními prostředky.

Tyto globálně působící faktory samozřejmě ovlivňují i cestovní ruch u nás a ekonomicky doléhají i na podnikání v cestovním ruchu. Vedle zmíněného hotelového průmyslu ovlivňují i podnikání cestovních kanceláří, které musí novým podmínkám přizpůsobovat svou obchodní politiku a strategii.

Po transformaci cestovních kanceláří podle zákona č. 159/1999 Sb. poklesl počet registrovaných cestovních kanceláří zhruba o čtvrtinu, aktivně činných bylo ještě méně. V letošním roce do 31. 3. 2003 bylo pro činnost cestovní kancelář vydáno celkem 1 166 koncesí, do téhož data došlo k zániku pojistných smluv cca u 150 subjektů.

Počet aktivních cestovních kanceláří (které aktivně podnikají) se proti roku 2000 snížil zhruba o čtvrtinu. Přestože počet cestovních kanceláří u nás se snižuje, neroste jejich podíl na zajišťování služeb cestovního ruchu, a to jak v incomingu, tak i při prodeji zájezdů našim občanům v rámci domácího nebo zahraničního cestovního ruchu. Prostřednictvím domácích cestovních kanceláří v roce 2002 podle odhadu

• přijelo zhruba 700 tisíc turistů (v roce 2001 to bylo 800 tisíc, v roce 2000 860 tisíc, v roce 1999 1 080 tisíc zahraničních turistů),

• do zahraničí vycestovalo cca 1,2 mil. našich občanů (v roce 2001 to bylo 1,2 mil., v roce 2000 1,25 mil., v roce 1999 1,49 mil. turistů),

• cestovní kanceláře zprostředkovaly v roce 2002 pobyty v rámci domácího cestovního ruchu podle odhadu 260 tis. občanům (v roce 2001 to bylo 278 tis., v roce 2000 389 tis., v roce 1999 407 tis.).

Pokles podílu cestovních kanceláří na zajišťování služeb cestovního ruchu znázorňuje i dále uvedený graf (rok 2002 odborný odhad).

Podobně tomuto poklesu v počtech odbavených osob se vyvíjely i tržby cestovních kanceláří (s výjimkou tržeb za prodej zájezdů v pasivním cestovním ruchu), výrazný pokles se projevuje především u tržeb z domácího cestovního ruchu. Zdá se to být paradoxní, protože obliba domácích pobytů v posledních letech stoupá, roste však i počet občanů, kteří si svou dovolenou zajišťují přímo bez zprostředkování cestovní kanceláře, ať prostřednictvím internetu nebo jiným způsobem. Počet individuálně zajišťovaných dovolených roste i u cest do zahraničí, zejména na Slovensko a do dalších států vč. Chorvatska. To jsou hlavní příčiny stagnace, nebo i poklesu počtu zákazníků cestovních kanceláří.

Nejvýznamnější ekonomickou aktivitou cestovních kanceláří je podle tržeb i podle počtu odbavených zákazníků prodej zahraničních zájezdů našim občanům. Jak již bylo uvedeno, i když počet prodaných zájezdů neroste, nebo se i snižuje, neovlivňuje to vývoj tržeb, resp. průměrné ceny zájezdů. Je to tím, že služby jsou poskytovány na vyšší kvalitativní úrovni, ať už jde o dopravu, anebo komfort při pobytu.

Charakteristickým znakem podnikání cestovních kanceláří je to, že většinu trhu cestovního ruchu ovládá menší díl větších a velkých cestovních kanceláří (s 20 a více zaměstnanci), mnoho malých cestovních kanceláří pouze zajišťuje buď speciální zájmové cesty, anebo zprostředkovává prodej zájezdů pro jiné cestovní kanceláře. Zhruba 5 – 6 % z celkového počtu registrovaných cestovních kanceláří realizuje cca tři čtvrtiny tržeb.

Ekonomické výsledky cestovních kanceláří (OKEČ 63.3) za loňské čtvrté čtvrtletí a celý rok 2002 ve srovnání s předcházejícím rokem uvádí tabulka 1.

Z uvedeného přehledu vyplývá, že v loňském roce se snížily tržby (a též výkony) v těchto cestovních kancelářích o 7,7 %, zhruba o 1,2 mld. Kč, protože současně došlo i k poklesu výkonové spotřeby o 10,7 % (1,5 mld. Kč), zvýšila se účetní přidaná hodnota cca o 300 mil. Kč, tj. o 19,9 %. Důvodem pozitivního vývoje účetní přidané hodnoty byl rychlejší růst cen zájezdů než nákladů. Jak je z tabulky zřejmé, ve 4. čtvrtletí byla přidaná hodnota záporná, výsledek hospodaření byl tedy ztrátový.

V letošním roce v prodeji zájezdů se projevují odlišné tendence u zahraničních zájezdů a u zájezdů v domácím cestovním ruchu. Zatímco u zahraničních zájezdů nabídkové ceny se snížily (v některých případech v průměru až o 15 %), u prodeje domácích zájezdů ceny spíše stagnovaly, event. byly i proti loňskému roku vyšší (zimní pobyty v prvních měsících letošního roku).

U počtu prodaných zájezdů prostřednictvím cestovních kanceláří se v letošním roce podle průzkumu projevuje odlišný vývoj – počet prodaných zájezdů se zvýšil, u prodeje domácích zájezdů pokračuje tendence z minulých let – počet prodaných zájezdů se dále snižuje.

Jak je zřejmé, bude vývoj v letošním roce pro cestovní kanceláře složitý. V zahraničním cestovním ruchu bude převládat tzv. „dojezdový“ cestovní ruch, tj. s využitím vlastní dopravy obvykle bez využití služeb cestovní kanceláře, a bude zaměřen zejména na „bezpečné“ a blízké destinace. Malé cestovní kanceláře, zejména specializující se na rizikové oblasti, mohou mít proto ekonomické potíže. V těchto podnikatelsky náročných podmínkách a v období nepříznivém pro rozvoj cestovního ruchu mohou bez velkých ztrát obstát jen silné, racionálně podnikatelsky se chovající subjekty.

Tab. 1 Základní ukazatele cestovních kanceláří s 20 a více zaměstnanci (OKEČ 63.3) Pramen: ČSÚ