Více než 42 procent všech rezervací, které v České republice probíhají prostřednictvím globálních rezervačních systémů, a přes 60 procent na Slovensku, se uskutečňuje pomocí systému Galileo. Ten v obou zemích a dalších deseti státech střední a východní Evropy provozuje formou franšízy společnost CEE Travel Systems Ltd. V jejím čele už osm let stojí Bohuslav Šantrůček, zkušený manažer, který se v oblasti cestovního ruchu pohybuje přes čtyřicet let. Své znalosti a zkušenosti úspěšně uplatňuje nejen v řízení a dalším rozvoji společnosti GALILEO C.E.E. service ČR, která je součástí franšízové společnosti CEE Travel Systems, ale za pozornost určitě stojí i jeho názory na řadu dalších témat z oblasti cestovního ruchu, o které se podělil se čtenáři COT business v následujícím rozhovoru.

Vaše společnost působí na českém trhu od roku 1999 a je držitelem licence na prodej globálního rezervačního systému Galileo dalším subjektům. Co se vám za těch 17 let podařilo?

Vedle České republiky máme licenci i v dalších zemích střední a východní Evropy: na Slovensku, ve všech zemích bývalé Jugoslávie, v Albánii, na Ukrajině, v Moldávii a Bělorusku.

A pokud jde o to, co jsme dokázali? Objektivním měřítkem úspěchu se zdá být podíl na trhu v konkrétních zemích. Zatím nejúspěšnější jsme v České republice, kde na Galileu vzniká více než 42 procent všech rezervací, a na Slovensku, kde podíl přesahuje dokonce 60 procent.
 

 
Kromě toho, že našim klientům poskytujeme kvalitní servis, jsme v posledních dvou letech začali sami vyvíjet vlastní produkty použitelné na rezervačním systému Galileo. Ty nejenže zvyšují kvalitu našeho servisu, ale především zatraktivňují vlastní systém jako takový.

Když to shrnu: nejde tedy jen o pasivní přebírání systému Galileo, ale snažíte se jej obohatit o vlastní aplikace. Jak to přijímají vaši zákazníci?

Velmi dobře. A to nejen v České republice a na Slovensku nebo v rámci licencovaných zemi střední a východní Evropy, ale také i mimo tyto „regionální hranice“. Lze říci, že již máme kontakty do 80 zemí, zejména v oblasti Blízkého a Středního východu a Afriky, kde minimálně jedna cestovní agentura má minimálně jeden náš produkt. Pomalu se rozkročujeme mezi turistickým a IT byznysem.

Čeho byste chtěli dosáhnout letos?

Rádi bychom našimi produkty a aplikacemi více prorazili na trh. Pořídili jsme si proto „in house“ programátorskou skupinu o šesti lidech, díky níž budeme flexibilnější, a zdá se, že i rychlejší a levnější, než kdybychom tyto služby outsourcovali. Chceme tak získat větší nezávislost na mateřské platformě a vytvořit zdroj dodatečných příjmů, protože ten dnešní – tradiční – bude vysychat. Abych změnu vyjádřil konkrétněji: rád bych, aby dnešní poměr příjmů 97 : 3 ve prospěch platformy globálního distribučního systému se za pět let změnil v poměr 50 : 50, ale s celkově vyššími výnosy.

Zaměřme se teď obecně na oblast cestovního ruchu. Myslíte si, že se v tomto segmentu může uplatnit a pozitivně projevit úprava zákona o výběrových řízeních?

Podle mého názoru může, a dost. Přestanou se podávat a vítězit přihlášky s nesmyslnými nulovými anebo dokonce zápornými servisními poplatky či s cenami letenek, které agentury nikdy nemohou garantovat. A to proto, že jsou buď vázané na určité podmínky, anebo mají výprodejový charakter a platí jen omezený čas, či jen na vybrané lety.

Jak se dnes, podle vás, chovají letecké společnosti ke svým zákazníkům? Mám na mysli jednak k cestovním kancelářím a agenturám a na druhé straně k individuálním cestujícím?

Podle mého názoru má většina leteckých společností, alespoň těch menších nebo méně úspěšných, za sebou klinickou smrt spojenou s vysokými cenami pohonných hmot a vleklou cenovou válku. Ale ani teď nemají všichni vyhráno. Ceny pohonných hmot se zásadně snížily, ale ještě více se zostří konkurence, a lze proto očekávat další snižování cen letenek. Proto také letecké společnosti stále hledají různé cesty, jak uspět, jak nejlépe zapracovat současné trendy do svých technologií a jak je využít ve svůj prospěch. Jedním z možných zdrojů úspor v očích leteckých společností jsou poplatky GDS globálním distribučním systémům. Snaží se proto získat zákazníky přímo na své webové stránky, přes které si bude možné naknihovat letenku levněji než prostřednictvím cestovní kanceláře. Průkopníkem se stala společnost Lufthansa, která od září 2015 zavedla poplatek 16 eur za každý segment rezervovaný přes cestovní agenturu anebo kancelář.

Jak tuto politiku přijal trh? Bude mít své následovatele?

Zpočátku tato informace způsobila značný rozruch na všech trzích, ten český nevyjímaje. Proběhla řada jednání na úrovni asociací i mezi velkými agenturami, ale k žádnému sjednocenému „bojkotu“ leteckých společností Lufthansa Group nedošlo. Nyní je situace poměrně klidná, nazval bych ji vyčkávací. Lufthansa se určitě své strategie nebude chtít jen tak vzdát a spíše bude připravovat technická zdokonalení, například přímé spojení s vybranými agenturami přes API rozhraní. Na druhé straně existuje ale celá řada leteckých společností, které tvrdí, že touto cestou jít nechtějí, protože výhody GDS považují za převažující nad zpoplatněním této služby. To jsou ale všechno trochu spekulace, protože v prvé řadě neznám, jak se nová filozofie konkrétně projevila v ekonomických výsledcích Lufthansa Group, ale jednotlivé GDS určitě také nespí a připravují své nové alternativy.

O jakou klientelu tedy budou podle vás letecké společnosti svádět boj?

O stejnou, jako tomu bylo dosud: o tu, co nejlépe platí. Tedy o tu, která si kupuje letenky ve třídách premium economy, business nebo v první třídě. V budoucnu uspějí jen ti dopravci, kteří budou umět – zejména na dálkových linkách – prodat co nejvíce „drahých“ letenek. A přestože značně roste zájem o vyšší třídy i mezi individuálními cestujícími, rozhodujícími budou vždy služební (obchodní, korporátní) cestující, kteří budou schopni tato přání leteckým společnostem splnit.

Znamená to, že úloha cestovních agentur bude při prodeji letenek stále významná?

Ano, jsem o tom přesvědčen, alespoň pro pár nejbližších let. To ale neznamená, že by se prodejci letenek neměli velmi rychle vyvíjet při využívání moderních technologií. Úspěšnost agentur bude spočívat zejména v kvalitě poskytované služby. Samozřejmostí bude například posílání nezbytných aktuálních informací cestujícím formou notifikací na jejich mobilní zařízení, zajištění celého komplexu služeb včetně těch, o kterých nyní třeba nemáme ani tušení. Půjde o to být aktivní v každém rozsahu své činnosti. Čím dál více se budou propojovat jednotlivé služby nebo jednotlivé druhy doprav. Od taxíku z domova přes vlak, letadlo, autobus, lodní dopravu až po hotel, kde bude mít klient jednání.

Projeví se Revoluce 4.0 v avizovaném snižování počtu zaměstnanců?

Jak se to vezme. Dnešní prognózy již říkají, že robotizace a důsledná digitalizace přinese až 40 procent nezaměstnaných lidí v průmyslu. Nejvíce poškozeni budou například řidiči všech dopravních prostředků. Naopak nejmenší dopad má mít robotizace a digitalizace na povolání lékařů, právníků a učitelů. Samozřejmě mluvíme o dlouhodobém horizontu. Tento stav nenastane ze dne na den. Vývoj bude plynulý a bude mít širší společenské dopady. Bude třeba také řešit, co s nově vzniklým volným časem, protože robotizace přinese úspory v pracovní době. Na jednu stranu určitě ne každý bude mít souvislé volno tři až čtyři dny týdně, na druhé straně vznikne obrovská poptávka po využití volného času. Psychologové či sociologové musí dát hlavy dohromady, aby vymysleli, co udělat pro to, aby ve společnosti nevznikala velká skupina frustrovaných lidí, kteří nebudou vědět, jak s volným časem naložit. A teď je ten správný čas přejít k vaší otázce. Jeden z velmi důležitých faktorů využití volného času bude cestování. Lidé nebudou jezdit na tři nebo čtyři dovolené v jednom roce, lidé budou chtít cestovat stále a více. A proto v oblasti služeb cestovního ruchu vznikne velký prostor pro nové zaměstnance v celé škále činností tohoto odvětví. Turistický průmysl se stane ve všech anebo alespoň ve většině zemí druhým nebo třetím odvětvím, který bude vytvářet domácí HDP.

Můžete tuto svou úvahu zasadit do časového horizontu?

Myslím si, že se dnes už docela dobře dá předvídat obrovský dynamický rozvoj v rámci Revoluce 4.0 ve všech odvětvích na nejbližších pět až deset let. Co si ale určitě netroufnu specifikovat, je časová posloupnost jednotlivých změn či konkrétní proměny v každém jednotlivém odvětví. Jedno vím ale jistě: bude to doba plná vzrušujících změn, která přinese spoustu zásadních proměn do jednoho z nejdůležitějších odvětví – do cestovního ruchu.

Text: -red-
Foto: Tomáš Železný

GALILEO C.E.E. service ČR, s. r. o.,

je součástí franšízové společnosti CEE Travel System Ltd. Mateřskou společností je americká společnost Travelport se sídlem v Atlantě a s evropskou pobočkou v Londýně. Pod názvem Travelport se skrývají tři velké distribuční systémy: Galileo, Apollo a Worldspan, které umožňují cestovním kancelářím, on-line společnostem i jednotlivcům propojit se s databází leteckých společností, hotelů a půjčoven aut a vytvořit jim rezervace na požadovaný let nebo ubytování v požadovaných termínech a za odpovídající cenu. Společnost CEE Travel Systems má od Travelportu licenci na systém Galileo pro dvanáct zemí.