Čehý a hot, dva bratři rodní

Agentura CzechTourism se může přetrhnout, aby do Česka přilákala turisty, a naše konzuláty jim pak nejsou schopny vydat víza. Klienti skřípají zubama, cestovky se bouří a Česká republika přichází o miliardy korun. Tak nějak ve stručnosti by se dala popsat situace s vydáváním víz na našem konzulátu v Moskvě, který podle Natallie Makovik z agentury CzechTourism v květnu denně přijímal dvě cestovní kanceláře a od každé bral pouze 100 cestovních dokladů. Pro informaci: jedna velká CK má denně 300 žádostí o vízum a ve frontě stojí 80 ruských cestovních kanceláří.

Mám na stole několik zajímavých dokumentů. Prvním z nich je dopis pěti cestovních kanceláří, které se živí dovozem ruských turistů do České republiky, řediteli zahraničního zastoupení agentury CzechTourism v Moskvě Pavlu Fraňkovi, ve kterém jej žádají o pomoc „ve spojitosti s velmi kritickou situací vzniklou v oblasti vydávání jednorázových turistických víz“. V dopise se praví, že „současný přístup konzulárního oddělení Zastupitelského úřadu České republiky v Moskvě… nedává možnost garantovat našim klientům obdržení víz a tím samotné čerpání zorganizovaných pobytů“.

Další dva papíry obsahují „Situační zprávu k problematice pomalého vydávání českých vstupních víz Konzulárním odd. čes. ZÚ v Moskvě“, kterou sestavil Pavel Franěk. Mimo jiné se v ní praví, že „přechod na nový software na konzulárním odd. čs. ZÚ včetně nových vízových formulářů značně snížil kapacitu zpracování víz a naprosto nestačí zpracovávat nadměrný počet žádostí CK. Období květnových volných dnů, které jsou v Rusku známé jako Majskie prázdniky, se staly pro řadu TO
(= touroperátorů, pozn. red.) fiaskem, a to nejen finančním, ale i prestižním.“

Z jiného materiálu vyplývá, že česká ambasáda přešla od 1. 5. na nový počítačový systém shodný s EU, který je prý pomalejší než předcházející. A dále, Jaroslav Novák ve svém dopise píše o rvačkách ve frontách u budovy českého konzulátu a dodává, že „navíc je tu podezření z korupce na našem konzulátu, kde úředníci naopak dlouhé termíny zneužívají. Cestovky tak raději létají 2000 km na Sibiř do Jekatěrinburgu, aby se vyhnuly buď frontě, anebo úplatku.“

Dalším dokumentem je dopis ředitele agentury CzechTourism Davida Gladiše ministrovi pro místní rozvoj Pavlu Němcovi, v němž žádá, aby po ministru zahraničí Svobodovi a vnitra Grossovi žádal podstatné zlepšení situace s tím, že koupěschopná poptávka po turistických zájezdech do ČR se odhaduje na 270 tisíc. Gladiš podotýká, že ruský turista je cestovatelem s nejdelším průměrným pobytem, platí nejvyšší cenu za ubytování a má vysokou denní spotřebu.

Nejzajímavější elaborát uveřejnily Lidové noviny a jeho autorem je Jaromír Beránek, šéf Mag Consultingu. Zabývá se tím, o kolik přišlo Česko po zavedení vízové povinnosti s Ruskem. Srovnává, kolik turistů z Ruska přijelo a kolik by jich přijet mohlo, kdyby neexistovaly vízové potíže. Beránek vychází z předpokladu, že poptávka po výjezdech do Česka je nižší, 250 tisíc žadatelů ročně. V roce 2000 k nám přijelo o 147 100 Rusů méně, než mohlo. V roce 2001 o 130 000, v roce 2002 o 137 100 a v roce 2003 o 125 300. Podle Beránka do Česka nedorazilo kvůli vízovým obstrukcím od roku 2000 do roku 2003 minimálně 539 500 potenciálních ruských klientů a při jejich průměrné utrácivosti 150 USD na den jsme přišli na tržbách bratru o devatenáct miliard korun. Navíc by těch 539 500 turistů zaplatilo nezanedbatelnou sumu 647 400 000 Kč za vízové poplatky.

V této souvislosti se nabízí jedna paralela, a to sice kauza nevýhodného pronájmu hotelu Český dům v Moskvě. Přišlo se na to, že stát pronajal Český dům za směšnou částku a že by hotel mohl přinést státu mnohem více. Podobně, kdyby naše konzuláty ve světě fungovaly tak, jak mají, připlouvaly by do státní pokladny miliardové částky získané při minimálních nákladech. Nejde totiž zdaleka jen o Rusko, potíže s vydáváním víz jsou podle Davida Gladiše i v dalších zemích. Jak je možné, že tyto ztráty, vedle nichž je nafouknutý nevýhodný pronájem nějakého hotelu jen smítkem prachu, nikoho nevzrušují? Jak je možné, že v tomto případě nikdo nežene nikoho k odpovědnosti? Na to se nabízí odpověď, jednoduchá, nicméně laciná a falešná: není to v zájmu bezpečnosti státu.

Když odhlédnu od toho, že pořízení pomalejšího software je za takových okolností sabotáží, stojí suma 19 miliard sakra za to, aby se nabrali lidi, rozšířily prostory a tak dále. Ale s tím se zřejmě nepočítá. Sám David Gladiš ve svém komentáři k situaci přiznává, že navzdory veškerým intervencím zůstává ticho po pěšině. „Se stížnostmi na způsob vyřizování víz do ČR se na nás již několik let obracejí jak cestovní kanceláře z Ruska, arabských zemí a Číny, tak jejich partneři v České republice. Opakovaně jsme se v této věci obraceli na ministerstvo zahraničí (i přímo na ministra), ale situace se téměř nezměnila. Naopak, například v Moskvě je dnes situace horší, než byla dříve. Plně chápeme, že při vydávání víz musí být zohledněna bezpečnostní rizika. Avšak vydávání víz bývá zdlouhavé, nesmyslně byrokratické a s žadateli je často jednáno nedůstojně.“

Tak, tak. Jeden čehý a druhý hot. Možná by bylo účinnější, kdybychom to všechno napráskali ministru financí Harpagonu Sobotkovi. Vaše vysokoblahorodí, pane ministře Sobotko, slunéčko jasné, poslušně meldujeme, že díky Vašim kverulantským kolegům Svobodovi a Grossovi, kterým je stav státní kasy a Vaše ušlechtilé snažení úplně šumafuk, jste v minulých čtyřech letech přišel na odvodech 5% sazby DPH z 19 miliard o 950 milionů korun. A pokud to takhle půjde dál, přijdete v příštích čtyřech letech vinou 19% sazby o 3 miliardy 610 tisíc korun, což je více než polovina z toho, co chcete vytřískat ve stejném období na DPH z podnikatelů v cestovním ruchu. Koukejte si to s tím Svobodou a Grossem vyřídit, ring je volný!

Dean Valášek