Byli jsme před koronavirem, budeme i po něm!

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Globální turismus se v uplynulých týdnech zpomalil, v některých částech světa dokonce zastavil. A přestože to mnozí podnikatelé v oboru cítí jinak, ekonomové se většinou shodují, že hovořit o katastrofě je přehnané. Ekonomiky se zotaví, cestovní ruch jakbysmet. Důležité je nyní hledat cesty, jak toto oživení podpořit. Přispět může každý z nás.

V tomto vydání jste si měli přečíst hlavně o dvou velmi příjemných segmentech cestovního ruchu, totiž o lázeňství a wellness. A také o cestování seniorů. Jenže pandemie onemocnění COVID-19 pochopitelně ovlivnila i naše redakční plány. ­Zatímco léčebnému lázeňství i wellnessovému turismu se na stránkách hlavní tematické rubriky opravdu věnujeme, část zaměřenou na cestování seniorů jsme se rozhodli odložit. Psát v tuto chvíli o zájezdech pro koronavirem nejvíce ohroženou a v domácí karanténě uzavřenou část populace nám přišlo nepatřičné. ­Věřím, že to pochopíte…

V posledních dnech se mě kdekdo ptá, jaké dopady bude mít koronavirus na cestovní ruch, kdy se zase začne cestovat apod. Chápu to, nicméně popravdě musím říct, že odpovědi jsou každý den trochu jiné, protože situace na bojišti (přistoupíme-li na válečnickou rétoriku premiéra) se mění každým dnem. Někdy i každých pár hodin. Pojďme se ale na některé z těchto dotazů podívat podrobněji a z určitého nadhledu. V každém případě ale prosím o určitý nadhled nad těmito řádky i já vás – přistupujte k nim s přihlédnutím k situaci platné v době, kdy vznikaly – 23. března. Je mi samotnému jasné, že na začátku dubna může být situace dramaticky odlišná.

Jaké dopady bude mít pandemie na turismus?

Ačkoli v době uzávěrky tohoto vydání nebyl z globálního hlediska vidět ani jediný záblesk světla napovídající blížící se konec koronavirového tunelu, musím bohužel konstatovat, že dopad na obor bude devastující, ale věřím, že nikoli smrtící. Jak hluboko ale světový turismus klesne, to si netroufnu předpovědět. Jsou tací, kteří se do takových prognóz pouštějí a bez uzardění posílají do světa čísla, která s klidným svědomím o pár dnů později vynásobí blíže nespecifikovaným koeficientem a nakrmí jimi lačné posluchače, čtenáře a diváky.

Jisté je dnes pouze to, že škody na globálním cestovním ruchu budou větší než v letech 2008–2009, kdy mezinárodní příjezdy poklesly o 4 procenta. Ještě na začátku března se například odhadovalo, že letos dojde k meziročnímu propadu o 3–4 procenta. O čtrnáct dní později pak odhady společnosti Tourism Economics hovořily o tom, že v letošním roce mezinárodní turismus meziročně poklesne o minimálně 10,5 procenta. A pokud by ve světě došlo ještě k dalšímu zpřísnění restriktivních opatření, odhadovala zmiňovaná firma pokles cestovního ruchu až o 17,9 pro­centa. Nicméně World Travel & Tourism Council (WTTC) ve stejnou dobu pracovala dokonce s hodnotou 25 procent. Jsem si jist, že ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, je na světě X dalších prognóz. Osobně si ale myslím, že bychom se jimi neměli nechat nervovat. Proč? To je prosté, na náladě nám to nepřidá a jenom nám to zabere čas, který bychom mohli využít efektivněji. Budete-li stát na špici parníku potápějícího se uprostřed Atlantiku, také zřejmě nebudete mezi spolucestujícími pořádat anketu o tom, jak hluboko loď klesne, ale spíše hledat cesty, jak danou situaci přežít…

Nicméně trváte-li opravdu na číslech, pak vězte, že WTTC uvedla, že o práci v oboru může celosvětově přijít na 50 milionů lidí. U nás se pak hovořilo o cca 40 tisících pracovních míst. Pokud jde o příjmy z mezinárodního turismu, Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) na začátku března uvedla, že globálně může obor přijít o 30–50 miliard USD. U nás se pak objevily odhady ztrát ve výši až 100 mi­liard korun. I přes tato opravdu neveselá čísla je ale podle mne třeba věřit v budoucnost. Ale hlavně pro ni také něco dělat. K tomu se ale ještě dostaneme.

Jak rychlá bude rekonvalescence turismu?

I zde platí, že každý odhad je „střelbou od boku“. Tourism Economics například uvádí, že po stabilizaci situace dojde k rychlému oživování turismu, plné zotavení její experti neočekávají dříve než v roce 2023. Já osobně si myslím, že k němu dojde později. Záleží mimo jiné na tom, jak dlouho budou trvat restriktivní opatření v jednotlivých zemích a jaká opatření přijmou jejich vlády, aby pomohly nastartovat motory ekonomiky a tím i cestovního ruchu.


Spasí nás domácí turismus?

Jisté každopádně je, že cestovní ruch už nikdy nebude takový, jaký jsme ho dosud znali. Změní se nejspíš váha jednotlivých světových regionů na globálním turismu (osobně si třeba myslím, že na dlouhou dobu pohasla hvězda Číny jako jednoho z hlavních zdrojových trhů), že se promění distribuční cesty, produkty, jejich ceny a koneckonců i jednotlivé firmy. Je bohužel smutnou pravdou, že s řadou společností se asi budeme muset rozloučit. A budeme bezesporu svědky zcela nových trendů ve světovém turismu. Mimo jiné jsem si jist, že slovo „overtourism“ teď celkem dlouho neuslyšíme…

Není podle mě sporu o tom, že jako první se začne obnovovat domácí cestovní ruch. Už proto, že hranice budou zřejmě uzavřeny déle a na zájezdy do ciziny tak můžeme minimálně v této sezoně zřejmě úplně zapomenout. Mimochodem právě ve chvíli, kdy vznikaly tyto řádky, pustilo ministerstvo pro místní rozvoj do světa zprávu o tom, že připravuje nástroj na financování rozvoje domácího cestovního ruchu. Jeho podstatou by byly takzvané rekreační poukazy pro zaměstnance a pro živnostníky na pobyty v České republice formou benefitů. „Jakmile opadne nebezpečí šíření koronaviru, chceme projednat s Ministerstvem financí možnost odpočtu poukazů z daní nebo vytvořit pomoc jako samostatný program MMR. Jsem přesvědčena, že tato forma podpory pomůže v počátcích krize v domácím cestovním ruchu,“ řekla Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj. Na konkrétní podobě programu spolupracuje ministerstvo s Fórem cestovního ruchu ČR.

Program by tak měl pomoci alespoň části tuzemských ubytovatelů a dalších poskytovatelů služeb, zejména pak v regionech. Fajn. Co ale ti ostatní? Asi nikdo nečeká, že by majitelé voucherů svými poptávkami zavalili pětihvězdičkové hotely v Praze, ne? A co cestovní kanceláře? Touroperátorům je nyní opravdu ouvej. Ještě v půlce března přemýšleli, jak dlouho vydrží se svými finančními rezervami, aniž by museli „zavřít krám“ a propustit zaměstnance, a zkoušeli své zákazníky přemluvit, aby netrvali na vrácení záloh za letos nerealizované zájezdy a vzali si místo nich vouchery, které by uplatnili třeba napřesrok. Takovou praxi ostatně zákazníkům cestovních kanceláří jako jednu z alternativ doporučilo 20. března i MMR. Jen o dva dny později ale přišly Otázky Václava Moravce, v kterých se šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula dopustil úvahy, že by hranice mohly být zavřené třeba i v příštím roce. Samozřejmě plně chápu, že zdraví (resp. holý život) je to první, oč v tuto chvíli jde, na druhou stranu je mi jasné, že to bylo to poslední, co chtěli podnikatelé v cestovním ruchu slyšet. Umí si někdo představit zákazníka, který si v takové chvíli vezme od cestovní kanceláře voucher místo peněz, které jí předtím zaplatil jako zálohu na letošní dovolenou? Každý si přece lehce spočítá, že budou-li hranice uzavřeny i v příštím roce, nemůže žádný touroperátor v roce 2022 fungovat? Nebo snad hodlá stát činnost cestovních kanceláří dva roky financovat z nějakých svých aktuál­ně nefungujících podpůrných programů? Podobně bychom mohli psát třeba také o leteckých společnostech a dalších subjektech. Otazníky, které se kolem jejich budoucnosti vznášejí, se množí možná rychleji než nový koronavirus. Odpovědí se naopak nějak nedostává. Dokonce ani z oficiálních míst, která jsme o vyjádření ohledně budoucnosti cestovních kanceláří a dalších subjektů ve výjezdovém i příjezdovém cestovním ruchu požádali. Znamená to snad, že stát již tyto segmenty cestovního ruchu odepsal? Nebo snad usilovně hledá řešení, jak je spasit, a na komunikaci nemá čas? Doufejme, že správná je druhá varianta a že třeba již příští měsíc budeme moudřejší…

Přežije cestovní ruch rok 2020?

Ano, cestovní ruch je globálně nejvíce postiženým oborem. Věřím ale, že k jeho obnově opravdu dojde, byť (jak už jsem uvedl) si jeho budoucí podobu v tuto chvíli možná neumíme úplně představit. Každopádně je podle mne důležité nepropadat panice, skepsi a nihilismu. Souhlasím mimo jiné s ekonomem Tomášem Sedláčkem, že světová (a dokonce i ta naše) ekonomika je natolik silná, že pandemii COVID-19 přežije. A že máme současný stav chápat jako příležitost k oddechu, zpomalení (po kterém jsme všichni v posledních letech volali) a nadechnutí. Každý, kdo v oboru nějakým způsobem funguje, by měl současného stavu využít k zamyšlení nad svým vlastním byznysem a k hledání cestiček do budoucna. Lepší než sedět se založenýma rukama v koutě je přemýšlet o budoucích strategiích, věnovat se studiu, hledání inspirativních příkladů a podobným aktivitám. Každý by se měl také zamyslet nad tím, jak on osobně může pomoci ostatním a čím může přispět k tomu, aby cestovní ruch vstal co nejrychleji z popela. Chápu ale, že ve chvíli, kdy drtivá většina podnikatelů přemýšlí, z čeho zaplatí provozní a další náklady, je to těžké. Jsou mezi námi ale tací, kteří vás mohou inspirovat. S řadou příkladů se můžete seznámit třeba na našem portálu iCOT.cz, kam každý den přidáváme aktuální zprávy ze světa cestovního ruchu. Přečíst si můžete třeba o tom, jak jeden z tuzemských hotelových řetězců nabídl své ubytovací kapacity pro zdravotnické účely a jídlo ze zavřených restaurací rozdal dětským domovům. Dočtete se také o tom, jak operátoři jedné z cestovních agentur pomáhají na krizové telefonické infolince. Zjistíte, že jedna známá advokátní kancelář přidává každý den na svůj blog bezplatné právní rady, díky kterým se mohou cestovní kanceláře zorientovat v současné nepřehledné situaci. Hoteliérům se zase může zdarma dostat praktických tipů od mentora, který spolupracuje i s naší redakcí. Zkrátka a dobře inspirativních příkladů, rad, tipů i dalších užitečných informací neustále přibývá. I proto jsem optimista a věřím, že se spolu budeme osobně i prostřednictvím stránek našeho časopisu setkávat i v příštích letech. Držme si všichni palce!

 

Autor

Nejnovější články z rubriky Doprava

Foto: Shutterstock.com

Příští zastávka: V limbu

Lidé jsou různí a mají všelijaké libůstky. Platí to i o turistech. Jako z absurdní komedie ale působí nabídka jedné z hongkongských cestovních kanceláří – klienty vábí na okružní spací jízdy autobusem.

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Na křídlech Vuelingu od prosince do Amsterodamu

Letecká společnost Vueling zavede od 3. prosince tohoto roku pravidelné spojení mezi Prahou a nizozemským Amsterodamem. Dopravce nabídne lety čtyřikrát týdně, a to vždy v úterý, pátek, sobotu a v neděli. V tiskové zprávě o tom včera informovalo Letiště Praha.

Číst více
Foto: Smartwings

Smartwings zpět na lince do Dubaje. Létat budou denně

Letecká společnost Smartwings včera obnovila přímé letecké spojení z Prahy do Dubaje ve Spojených arabských emirátech. Linka bude během zimního letového řádu provozována každý den letadlem Boeing 737 MAX.

Číst více