Budoucnost kohezní politiky Evropské unie v České republice v kontextu odvětví cestovního ruchu

Kohezní politika neboli politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti je spolu se Společnou zemědělskou politikou nejvýznamnější politikou Evropské unie. Obecným cílem kohezní politiky je podle článku 174 Lisabonské smlouvy snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti za účelem harmonického vývoje Evropské unie.

 Klíčovým nástrojem kohezní politiky jsou strukturální fondy EU a Fond soudržnosti, jejichž prostřednictvím mohou žadatelé čerpat finanční prostředky z rozpočtu EU. Česká republika má prostřednictvím kohezní politiky Evropské unie možnost využívat na podporu cestovního ruchu finanční prostředky již více než deset let. Od té doby bylo podpořeno množství různých projektů zaměřených zejména na podporu budování turistické infrastruktury, tvorby produktů cestovního ruchu a marketingu, organizační struktury a vzdělávání v cestovním ruchu, které výrazným způsobem přispěly k rozvoji cestovního ruchu v České republice na mnoha úrovních.

To, že může Česká republika využívat tyto finanční prostředky na podporu cestovního ruchu, je dáno zejména tím, že toto odvětví je v Evropské unii chápáno jako jedna z významných strategických hospodářských činností, která přispívá k zachování kulturního a přírodního dědictví Evropy i k jeho dalšímu rozvoji. Odvětví cestovního ruchu přispívá zároveň k dosažení udržitelného regionálního vývoje a vytváření pracovních příležitostí, což je jedním ze základních cílů kohezní politiky, tak jak ji Evropská unie dlouhodobě realizuje.

Kohezní politika Evropské unie tedy přináší do České republiky potřebnou finanční podporu, díky níž se může zvyšovat konkurenceschopnost i kvalita služeb cestovního ruchu na regionální i místní úrovni. Kvalitnější infrastruktura cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji, vytváření pracovních míst nebo zmírnění dopadů v regionech, v nichž došlo k útlumu průmyslové či zemědělské činnosti. Cestovní ruch se tak stává důležitým nástrojem pro začlenění méně rozvinutých regionů, které mohou tímto způsobem profitovat z hospodářského růstu.

Samotná historie podpory cestovního ruchu z evropských zdrojů se datuje ještě před vstupem České republiky do Evropského společenství, kdy k nám tato podpora plynula prostřednictvím předsvstupních programů, jejichž cílem bylo připravit ekonomiku České republiky na období jejího členství. V navazujícím období 2004–2006 bylo odvětví cestovního ruchu podporováno prostřednictvím několika operačních programů, a to zejména v rámci Společného regionální operačního programu, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, Programu rozvoje venkova a dalších operačních programů.

Doposud největší míru podpory cestovního ruchu, vyjádřeno celkovým objemem i rozsahem podporovaných aktivit, přineslo až současně probíhající programovací období 2007–2013. V něm jsou nejvýznamnějšími zdroji podpory Integrovaný operační program na národní úrovni a Regionální operační programy na regionální úrovni. Vedle těchto programů je dále k dispozici celá řada dalších finančních nástrojů, ze kterých je cestovní ruch podporován přímo i nepřímo. Jedná se především o Program rozvoje venkova, programy Evropské územní spolupráce nebo o tematické programy OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Životní prostředí, OP Doprava, OP Podnikání a inovace a OP Lidské zdroje a zaměstnanost.

Ve finančním vyjádření to znamená, že za sedm let tohoto programovacího období je v odvětví cestovního ruchu přímo i nepřímo k dispozici přibližně 45 mld. Kč, což představuje objem přibližně 6,4 mld. Kč ročně. Se zahrnutím národních zdrojů, které do cestovního ruchu plynou ze státního rozpočtu a také z krajských a municipálních rozpočtů, se jedná o největší objem veřejných prostředků, jaký byl v dosavadní historii České republiky na podporu cestovního ruchu k dispozici.

V tuto chvíli je zřejmé, že se zvyšující se ekonomickou výkonností České republiky na straně jedné a hospodářskými problémy Evropské unie na straně druhé, bude velmi obtížné takový objem finančních prostředků na podporu odvětví cestovního ruchu zachovat i do budoucna. V kontextu aktuální situace lze očekávat, že tato podpora bude spíše klesat. Z hlediska významu odvětví cestovního ruchu pro národní hospodářství České republiky a jeho přínosů pro regionální rozvoj a zaměstnanost je však důležité, aby i pro léta 2014 až 2020 byl tento sektor nadále jednou z klíčových součástí podpory evropských fondů EU v České republice.

Ministerstvo pro místní rozvoj v tomto procesu zaujímá nezastupitelnou roli. Základní priority v oblasti cestovního ruchu zahrnuté v rámci kohezní politiky totiž musí reflektovat strategické záměry definované ve státní politice cestovního ruchu, jejímž nositelem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Současně musejí tyto priority být v souladu s možnostmi podpory příslušných nařízení EU, a to zejména s aktuálním nařízením EP a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a nařízením EP a Rady o Evropském sociálním fondu, ze kterých je většina aktivit financována. Znamená to tedy, že financovány mohou být pouze takové aktivity, které jsou v souladu s rozhodnutími k jednotlivým evropským fondům.

Ministerstvo pro místní rozvoj zahájilo na konci roku 2011 zpracovávání nové Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014–2020 jako dokumentu, v němž budou definovány základní rozvojové priority na toto období. Na významu v této souvislosti nabývá i dokončení připravovaného zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu. Tento zákon by měl definovat pravomoci a kompetence jednotlivých klíčových subjektů v organizační struktuře cestovního ruchu a měl by se stát nástrojem koordinované podpory cestovního ruchu. Jeho cílem je zamezit duplicitám v managementu a marketingu destinací, zvýšit motivace podnikatelského i veřejného sektoru na rozvoji cestovního ruchu a docílit hospodárnějšího využívaní veřejných zdrojů. Budoucí podpora prostřednictvím kohezní politiky bude totiž vyžadovat kvalitnější úroveň organizace a řízení všech aktivit cestovního ruchu a jejich provázanost na národní, regionální i lokální úrovni.

Zároveň jsou na Ministerstvu pro místní rozvoj v plném proudu práce na definování obecného zaměření kohezní politiky. Výsledkem této práce bylo zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky odsouhlasené vládou již 31. srpna 2011, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013, které jsou následující:

  • zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky,
  • rozvoj páteřních infrastruktur,
  • zvyšování kvality a efektivity veřejné správy (instituce),
  • podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému veřejného zdraví,
  • integrovaný rozvoj území.

Tento návrh vzešel z řady odborných diskusí s resorty, kraji, zástupci měst a obcí, hospodářskými a sociálními partnery a odborníky. Hlavním výstupem tohoto materiálu je návrh strategického zaměření kohezní politiky pro programové období 2014–2020 prostřednictvím národních rozvojových priorit. Vláda po schválení dokumentu uložila Ministerstvu pro místní rozvoj úkol tyto priority rozpracovat do vymezení budoucího zaměření operačních programů, přičemž musí být tento materiál předložen do dubna 2012.

Cestovní ruch je v tomto návrhu součástí priority 5. integrovaný rozvoj území, v rámci které je odvětví cestovního ruchu chápáno jako nástroj posilování regionální konkurenceschopnosti. Té má být dosaženo vytvářením lepšího podnikatelského prostředí, příznivého pro posilování a tvorbu nových podnikatelských aktivit zahrnujících např. i oblast cestovního ruchu. S tím souvisí i zaměření této priority na efektivní využívání a propagaci místního kulturního potenciálu a historického dědictví. Začlenění podpory cestovního ruchu do této priority odpovídá regionální dimenzi tohoto sektoru.

V současné době jsou na Ministerstvu pro místní rozvoj ve spolupráci se všemi partnery definovány konkrétní oblasti v cestovním ruchu, které by měly být po roce 2013 financovány prostřednictvím kohezní politiky EU, a to včetně procesního a institucionálního rámce této podpory. Toto téma je v současné době natolik aktuální, že vás budeme v průběhu letošního roku o aktuálním vývoji příprav budoucí kohezní politiky v oblasti cestovního ruchu informovat.

Aleš Hozdecký,
ředitel odboru cestovního ruchu – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR