Po staletí byla nejen pomyslným vstupem do českého království, ale i dnes je symbolem Ústeckého kraje. Kraje pestrého a rozmanitého, který otevírá turistům svou náruč a nabízí čtyři oblasti, které je možné poznávat a užít si. Národní park a skalní města Českého Švýcarska už asi řada lidí zná, stejně jako cyklisty oblíbenou Labskou stezku, novinkou ale je zápis Hornické krajiny Krušnohoří na seznam UNESCO. Krušné hory tak získaly další lákadlo pro turisty. A místem pořád trochu nedoceněným, ale s velkým potenciálem je Terezín a jeho úžasně zachovalá vojenská pevnost. To jsou místa, na která Ústecký kraj v roce 2020 sází.

Úspěch jménem UNESCO

Jedním z nejvýznamnějších úspěchů uplynulého roku byl zápis Hornického regionu Krušnohoří/Erzgebirge na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Samotnému zápisu předcházely roky pečlivých příprav a obětavé práce. Nyní se velká část Krušných hor může právem pyšnit tímto titulem, který je nejen prestižní značkou, ale může být i velkým lákadlem pro turisty, návštěvníky a ty, kdo ocení poznání historie a autentických zážitků. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a 5 v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník. Tyto komponenty společně dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě. Pro celou Českou republiku, ale zejména pro Ústecký a Karlovarský kraj, znamená potvrzení výjimečné světové hodnoty Krušných hor první úspěšný zápis na seznam světového dědictví po 16 letech.

Výjimečná světová hodnota Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří je podložená mimo jiné světově významnými vynálezy a inovacemi v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později, úspěšně šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří. Historický význam dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru. Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby. Tyto památky dokládají způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od 12. až do 20. století, především pak rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu.

Destinační management

Základními kameny nejen pomyslné Brány do Čech, ale celého krajského managementu na podporu cestovního ruchu jsou čtyři destinační agentury. Čtyři organizace, které mají za úkol propagovat čtyři oblasti Ústeckého kraje jako turistické cíle a atraktivní místa k návštěvě regionu. Jedná se o agentury České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory a Dolní Poohří. Ústecký kraj podpoří letos jejich činnost deseti miliony korun. Kraj podporuje agentury systematicky již od roku 2010. V závěru roku 2019 každé z nich přidal ještě půl milionu korun, aby dodatečné prostředky pomohly agenturám překlenout náročné období začátku nového roku, než dorazí peníze a dotace z ostatních zdrojů. I zimní turistická sezona je důležitá a zaslouží si kvalitní marketingovou podporu. Prostředky od Ústeckého kraje, který má status zakladatele v každé z destinačních agentur, se používají na mzdové prostředky a provoz, dále na marketingové aktivity, provoz webových stránek včetně sociálních sítí a mobilních aplikací, provoz informačních center, tvorbu tištěných propagační materiálů a dalších propagačních činností.

Popularita Labské stezky

Velmi oblíbeným cílem aktivních návštěvníků je stabilně Labská stezka, která je cyklotrasou s nadregionálním významem a mezinárodní prestiží. V Ústeckém kraji leží 96 km stezky a kraj se na jejím budování aktivně podílí již deset let. K připomenutí těchto deseti let je připravena putovní výstava, která mapuje investiční aktivity na stezce od počátku až k nynějšímu stavu, kdy je hlavní část před dokončením. Od srpna do října loňského roku zde také probíhal monitoring a dotazníkové šetření. Ze získaných dat lze nejen určit počty průchodů a spokojenost návštěvníků, ale také spočítat, jakým ekonomickým přínosem stezka pro region je. Nejvíce zde utratí turisté, kteří zde stráví více než jeden den.

Výstava je připravena na deseti podsvícených informačních panelech, kde jsou informace a fotografie z postupné výstavby cyklostezky od Záluží až po Děčín, kterou prováděl Ústecký kraj mezi lety 2010–2019. Na tabulích je zobrazený stav vybraných lokalit před výstavbou, během realizace a po dokončení stavby. V průběhu roku 2020 budou dokončeny poslední dva významné úseky, a to Račice–Hněvice a Třeboutice–Nučnice. Putovní výstava byla zahájena v říjnu v Roudnici nad Labem a do 13. ledna je možné ji zhlédnout v Lovosicích v Infocentru. Poté bude směrem po proudu Labe převezena na Krajský úřad Ústeckého kraje, v únoru se objeví v ústeckém Infocentru a následně v Děčíně. Zájem o výstavu projevily také další kraje, kterými cyklostezka Labe prochází a kde výstavba ještě tak daleko nepokročila. Výstavu pro Ústecký kraj zajistila Destinační agentura České středohoří, o. p. s.

„Labská cyklostezka je jeden z nejlepších turistických produktů, který v kraji máme. Přestože kraj do její výstavby musel něco investovat, máme spočítáno, že její ekonomický přínos pro region je cca 59 milionů korun za sezonu. Částka se navíc spolu s návštěvností může zvyšovat. Návštěva Labské stezky je tak nejen hezkým zážitkem pro turisty, ale také přínosem pro místní podnikatele,“ řekl náměstek hejtmana pro cestovní ruch Zdeněk Matouš.

Ekonomický přínos Labské stezky pro Ústecký kraj lze odhadnout z toho, že cyklisté nejčastěji využívají služeb občerstvení s denní útratou v průměru 400 Kč na osobu a cizinci často také ubytovaní v průměru za 700 Kč na osobu a noc. Za sezonu ­březen–říjen loňského roku činí tento odhad 40 milionů korun, z čehož polovina připadá na zahraniční turisty a polovina na návštěvníky z ostatních krajů. Obyvatelé Ústeckého kraje na stezce utratí dalších téměř 19 milionů korun.

Terezín – město s neobjevenou historií

Stát se jedničkou mezi turistickými lákadly má ambici také pevnostní město Terezín, nikdy nepokořená pevnost postavená císařem Josefem II. k obraně vlasti a ke cti jeho matky Marie Terezie. Unikátní vojenská pevnost se zachovalým opevněním zatím není příliš známá a pro návštěvníky je tak trochu ve stínu Malé pevnosti historicky spojené s obdobím 2. světové války a tragickými událostmi holocaustu. To chce ale Ústecký kraj změnit. V plánu je převzetí opravených historických budov a zajištění propagace, jakou si tento jedinečný komplex staveb zaslouží. Terezín totiž představuje naprostou špičku a vrchol bastionového opevnění po staletí dotaženého k dokonalosti. Co zde čeká na návštěvníky? Mohou si prohlédnout jednotlivé budovy jako třeba kasárna nebo jízdárnu, pevnost i expozice sami nebo využít služeb průvodce, který je seznámí s historií a funkcí jednotlivých objektů i celého města. Zároveň se otevírá i možnost zhlédnout místa, kam se bez průvodce nelze dostat. Třeba stejně jako obránci před staletími projít napříč celým opevněním až hluboko do spletitých podzemních chodeb a za svitu luceren prozkoumat jejich tajemství.

Foto: Ústecký kraj