
Nabídnout turistovi kvalitního průvodce je velmi důležitou a nezbytnou součástí pro dodržení komplexnosti poskytovaných služeb v cestovním ruchu, a to zejména v tak historicky významném městě, jakým Praha je. V oboru se však mimo odborně způsobilých profesionálů pohybují neatestovaní průvodci, kteří často uvádějí turisty v omyl poskytováním nesprávných a nepodložených informací. Činí tak zejména z důvodu své nezkušenosti a profesní nevzdělanosti. Hlavní město si hodlá na tyto „černé" průvodce posvítit.
Oficiální průvodci se tedy proti „černým" průvodcům brání, což je pochopitelné. Nejenže jim amatérští „kolegové" berou práci, ale jejich nekvalitní výklad mnohdy negativně ovlivňuje veřejné mínění o kvalitě služeb průvodců i o samotné Praze, naší republice a Češích obecně. Často jsou však tito laici účelově najímáni přímo organizátory zájezdů, hotely, dopravci apod., jelikož turisty provádějí za výrazně nižší ceny než průvodci atestovaní. Ve snaze ušetřit a také vydělat, tak organizace poskytují svým klientům (turistům) nekvalitní průvodce, tedy i výklad, který má vesměs kontraproduktivní výsledky.
Podle pražského radního Lukáše Kautského se situace na trhu průvodců významně zhoršuje, a proto je třeba ji urychleně řešit. To dokazuje i jeho vyjádření pro ČTK z 13. září tohoto roku: „Máme tady průvodce, kteří cizincům vyprávějí faktografické nesmysly a prezentují Prahu a Čechy v negativním smyslu. Dvě třetiny jejich výkladu tvoří to, co je v Praze špatného. To je nepřijatelné. Takovou prezentaci nemůžeme připustit."
V době hyperkonkurence na trhu evropských turistických destinací, při snaze o efektivní propagaci našeho hlavního města, která nás všechny ročně stojí desítky milionů (a další nemalé částky na propagaci jsou čerpány z fondů EU), se zde vybarvuje další ukázka šedé ekonomiky. Vytvoření kontrolního systému průvodcovských služeb, který bude zahrnovat kontrolu odbornosti průvodců a celkové kvality jejich služeb, jistě uvítají nejen atestovaní průvodci a turisté, ale i další subjekty cestovního ruchu, kterým záleží na kvalitě a dobré pověsti. Tento systém slibuje Kautský zavést již v příštím roce. Hlavní město se zaměří také na skutečnost, že turisté bývají průvodci až příliš často upozorňováni na kapsáře v centru, nepoctivou obsluhu v restauracích či problematickou taxislužbu, čímž je o Praze budováno negativní povědomí. Podrobnosti o chystaných opatřeních zatím magistrát zveřejnit nechtěl.
Oficiální průvodci jsou však i přes snahy magistrátu z řady důvodů znepokojeni. Ani po vstupu České republiky do Evropské unie totiž nemohou vykonávat svoji činnost stejně jako naši sousedé. Mnohá místa v zahraničí, jako například Rakousko, Francie či Řecko, mají vymezen zvláštní režim pro služby průvodce, který zamezuje působnosti jejich neatestovaných „kolegů". Činnost průvodce tam smí provádět pouze ten, kdo splní zadané podmínky a získá místní licenci průvodce. V Česku taková místa bohužel vymezena nejsou, což dává prostor k příživnictví. Nadneseně řečeno, v naší republice může provádět kdokoli bez živnostenského oprávnění. Riziko postihu není prakticky žádné. V současné době zde nefunguje žádná účinná kontrolní činnost, která by chránila atestované průvodce a ty černé tvrdě postihovala. A samozřejmě je za co. Takový černý průvodce nejenže poškozuje dobré jméno Prahy, poskytuje nekvalitní služby atd., ale také neoprávněně podniká a krátí daně.
Dle vyjádření Sdružení průvodců ČR, o. s., jsou známy případy cestovních kanceláří z třetích zemí, které ponechávají na našem území člověka, který se již elementární výklad stačil naučit (třeba tak, že si při první návštěvě nahrál výklad průvodce českého), jindy si někdo pouze prodlouží dovolenou v Čechách a stane se „odborným místním průvodcem" pro turisty ze své země. Běžně provádí výklad během prohlídek historických měst a objektů zahraniční průvodce, který je do Čech doprovází. Z úst těchto osob lze slyšet výklad plný faktických chyb, neobjektivní, ale i mnohdy náš stát urážející. Některé pasáže by pravděpodobně naplnily skutkovou podstatu trestného činu hanobení rasy, víry a přesvědčení.
(zdroj: www.konecceskychpruvodcuvcr.cz )
Ve státech EU je efektivní kontrolní činnost služeb průvodců již plně funkční. Průvodci jsou zde jednotně a zřetelně označeni, mají odborné i jazykové znalosti, ale tím také garantují svou solidnost a korektnost. Turisté se nemusí bát, že budou po dobu výkladu či celého výletu dezinformováni, či dokonce kráceni na svých právech. Takovýto funkční systém může být pro turisty zárukou kvality služeb. V České republice jsou sice kvalifikační podmínky pro průvodce stanoveny novelou Zákona o živnostenském podnikání z roku 2004, ale zdá se, že bez účinné kontroly bude „útisk" kvalifikovaných průvodců pokračovat i nadále, pokud se oprávněné instituce nezačnou o tento problém opravdu zajímat. Sdružení průvodců se snaží všemi silami provozování této činnosti laickými průvodci zamezit a také zlepšit podmínky pro průvodce kvalifikované. Snaží se jednat se všemi státními subjekty, které mohou této věci pomoci, ať jsou to ministerstva, Magistrát hl. m. Prahy, obecní a jiné úřady, policie, parlamentní strany, výbory, informační centra anebo samotní ministři, senátoři a významné osoby v oboru. Toto sdružení se také podílelo na vypracování předlohy zákona o některých službách cestovního ruchu, vypracovalo i vlastní návrh zákona, iniciovalo kontroly živnostenských oprávnění a provádělo mezi průvodci průzkumy.
Sdružení průvodců usiluje zejména o vrácení živnosti průvodce v cestovním ruchu mezi vázané živnosti, pro občany EU podmínit výkon činnosti průvodce na území ČR ohlášením činnosti na místním úřadě, včetně povinnosti předložit doklad o odborné kvalifikaci. Dále požaduje vytvoření jednotného centrálního registru kvalifikovaných průvodců včetně zahraničních, vymezení míst na území ČR, kde bude moci výklad provádět pouze odborný průvodce – držitel místní licence (např. památky UNESCO, národní parky, muzea, galerie apod.). Urguje zavedení účinné kontrolní činnosti a orgánu, který bude schopen zasahovat a finančně postihovat osoby, které vykonávají tuto činnost bez oprávnění.
Aktuální situace na trhu průvodců pochopitelně znepokojuje také další významnou organizaci, kterou je Asociace průvodců ČR. Dle vyjádření jejího předsedy PhDr. Stanislava Volemana je příčinou potíží zejména nedokonalá legislativa ČR, která nedává žádnou možnost obcím upravit na svém území výkon této činnosti podzákonnou normou (např. vyhláškou). „Volná živnost se rovněž velmi nepříznivě promítá do sociální a ekonomické udržitelnosti profese průvodce. Absolventi škol cestovního ruchu a kurzů celoživotního vzdělávání se velmi těžko uplatňují na trhu. Celkově lze konstatovat prudký úbytek pracovních příležitostí a pokles kvality průvodcovských služeb. Zahraniční návštěvníky, zejména skupiny, doprovází podle našeho odhadu z dvou třetin cizinci, kteří většinou vůbec nesplňují kvalifikační požadavky evropské normy EN 15655 na turistické průvodce a zpravidla ve své domovské zemi práci průvodce ani vykonávat nemohou," popisuje situaci předseda.
Cestovní kanceláře argumentují tím, že pokud by využívaly pouze českých průvodců, konečné ceny jejich zájezdů by se výrazně zvýšily (licencovaní průvodci jsou obvykle dražší) a tím by i významně poklesl prodej. Některé cestovní kanceláře upřednostňují zahraniční průvodce i z dalších důvodů. Turistům jsou prý tito průvodci obecně blíže, neboť znají smýšlení, zvyklosti, mentalitu svých krajanů a dokážou tedy výlet či exkurzi lépe přizpůsobit klientům. Toto někteří turisté vítají a vyhledávají. Naštěstí pro české průvodce však ještě existují ti, kteří chtějí nasát atmosféru naší země a kultury se vším všudy. Takovou zkušenost jim může zajistit pouze patriot, tedy člověk, který svou zemi nebo město dokonale zná a má k němu vrozený pozitivní vztah. Nejenže je tuzemský průvodce nenahraditelný ve smyslu autentičnosti zážitků, ale svou zemi i náležitě prezentuje. Je to totiž v jeho zájmu.
Dle Stanislava Volemana však trend poptávky po průvodcích v posledních letech opravdu poklesl, což souvisí zejména se změnami směrem k individuálním cestovatelům, úbytkem skupinové turistiky a proměnou struktury návštěvníků ČR. „Průvodci jsou u nás převážně jednotliví živnostníci a samostatně zatím nedokážou správně marketingově oslovit individuálního zákazníka," dodává. Záměr magistrátu o zlepšení situace průvodců Asociace průvodců samozřejmě vítá. Sama nepřetržitě usiluje o zlepšení průvodcovských služeb. „Prosazováním etického kodexu, propagací služeb členů, organizováním celoživotního vzdělávání a úsilím o tvorbu standardů kvality do praxe se Asociace průvodců ČR zasazuje o zlepšení služeb průvodců a kultivace podnikatelského prostředí v oblasti cestovního ruchu," vysvětluje Voleman.
Zdá se tedy, že všem zúčastněným stranám jsou největší problémy tohoto oboru jasné, ale jen někteří se dosud snažili o jejich řešení. Věřme, že budoucnost přinese našim průvodcům takový legislativní systém, který bude efektivní a perspektivní pro všechny strany.
Sandra Arbesová