Nikde jinde nejsou dopady 11. září viditelnější než v letecké dopravě. Od velikých zařízení v prostorách letišť, která skenují zavazadla a pátrají po výbušninách, až po nově vyzbrojené piloty. Poselství je jasné: Okamžikem, kdy se 19 teroristů zmocnilo před dvěma lety čtyř letadel, změnil se permanentně život všech cestujících, přepravujících se vzdušnou cestou.
Dnešní létání je samozřejmě mnohem bezpečnější díky rozsáhlým změnám, posvěceným Kongresem v době po teroristických útocích a uskutečněným Úřadem pro bezpečnost v dopravě (Transport Security Administration – TSA). Přesto s každým vylepšením dveří do kokpitu, prohlídek cestujících a zavazadel přichází vždycky nějaká další slabá stránka věci – od neadekvátně monitorovaného nákladu, přepravovaného v osobních letadlech až po přenosné ramenní střely, které mohou letadlo sundat z oblohy.
Pokud jsou teroristé rozhodnuti zacílit se na aerolinie, nemají lidé jinou možnost než snažit se vyplnit bezpečnostní mezery tvorbou detailních plánů na bezpečný provoz ve vzduchu, které berou v úvahu všechny potenciální hrozby, stanovují realistické priority a jsou založeny na jednoúčelových zdrojích. Ty se zpravidla získávají z poplatků od uživatelů.
„V této oblasti je zapotřebí přitvrdit, musíme myslet strategicky a sáhnout k některým tvrdým krokům,“ říká expert na bezpečnost Brian Jenkins, který byl v letech 1996-97 členem komise Bílého domu pro bezpečnost v letecké dopravě.
Nikdo v Kongresu, ve vládě ani v průmyslu letecké dopravy neřekl, že je zapotřebí dlouhodobá vize, i když šéf TSA James Loy prohlásil, že jeho úřad pracuje na řídícím plánu, ve kterém „budou jasně definovány strategické cíle“.
Hlavní překážkou jsou náklady a další bezpečnostní priority státu. Ale cena za ignorování děr v bezpečnosti letecké dopravy je mnohem větší než mnohamiliardový účet, který by je měl zalepit. Zdraví průmyslu letecké dopravy, bezpečnost létající veřejnosti a smysl národa pro bezpečnost jsou závislé právě na odvrácení dalšího ničivého útoku ve vzduchu.
Není to poprvé, co tento národ potřeboval poněkud zastrašující revizi svého dopravního systému, aby se přizpůsobil novým poměrům. V roce 1956, kdy automobily stvořily mobilnější společnost, souhlasil prezident Eisenhower se zvýšením daní u benzinu a vyčlenil 27 miliard dolarů, což je v dnešních poměrech 180 miliard USD, na vybudování toho, co je dnes mezistátní sítí dálnic o délce 46 000 mil. Zpočátku to motoristy i ropný průmysl rozzuřilo k nepříčetnosti – než jim došlo, že ten troufalý projekt je cestou k prosperitě.
Terorismus teď představuje pro cestovatelského ducha Američanů a zdraví životně důležitého průmyslu dlouhodobou hrozbu. V určitém slova smyslu se dá říci, že masivní bezpečnostní opatření, ke kterým se přistoupilo po 11. září, se zaváděla relativně snadno. Většinou se podnikaly kroky k odstranění slabin, o kterých se dlouhodobě vědělo a použila se existující technologie k mnohem přísnějším kontrolám cestujících, než tomu bylo před 11. 9. Současně se přistoupilo ke hledání výbušnin v zavazadlech.
Vzhledem k tomu, že přetrvávající ohrožení letecké dopravy je čím dál tím zamlženější a řešení méně jasná, je také stanovení dlouhodobé strategie čím dál tím větší výzvou a situace začíná být kritická. Mezi problémy, které se musí řešit, patří zejména:
Přenosné zbraně. Komise Bílého domu identifikovala tuto hrozbu a naznačila možné řešení už v roce 1997. Jenže americká vláda tento problém ignorovala až do loňského listopadu, kdy se teroristé neúspěšně pokusili sestřelit raketou země-vzduch izraelské letadlo nad Keňou. Nejefektivnější zařízení, které by elektronicky odklonilo střely a ochránilo tak všech 5 800 amerických osobních letadel, by stálo minimálně 10 miliard dolarů a trvalo by léta, než by se otestovalo a zavedlo.
Nebezpeční cestující. TSA usiluje o vývoj monitorovacího zařízení, které by vytipovalo cestující, jež představují nebezpečí pro leteckou dopravu. První návrhy plánu smetli samotní cestující a strážci soukromí, protože jim připadaly příliš dotěrné. Efektivní plán požaduje úplně vyřadit z přepravy podezřelé cestující. Dosáhnout toho bez porušení posvátné svobody Američanů bude tvrdý oříšek a zabere to mnoho času.
Nebezpečný náklad. Do břich osobních letadel se neustále hrnou miliony tun nákladu bez zevrubné prohlídky, protože ekonomická a naprosto neprůstřelná řešení zůstávají iluzí. Vláda odsouhlasila opatření, které předpokládá screening veškerého nákladu v pasažérských letadlech. Oponenti argumentovali tím, že plán (který ostatně Senát neodsouhlasil) by znamenal pro churavějící letecké společnosti jen další břemeno.
Kritikové tvrdí, že tak velká pozornost a takové finanční prostředky, které se soustřeďují na bezpečnost v letecké dopravě, poškozují další národní bezpečnostní priority – od přístavů až po ropovody. Zvláště v této době hromadícího se deficitu je rozpočet napjatý a zavádění dalších bezpečnostních příplatků jen odradí zákazníky.
Řešení jsou opravdu nákladná a nahromaděné bezpečnostní problémy mezi sebou zápasí o každý dolar. Ale pokud by se nepodařilo vypracovat řídící plán, hrozí nebezpečí, že se pozornost národa přesune na něco jiného a finanční zdroje zmizí úplně.
Už teď je hybridní systém kontroly zavazadel méně efektivní než ten, který navrhl Kongres. Loni v létě američtí zákonodárci podlehli tlaku aerolinií a na čtyři měsíce zastavili vybírání příplatků určených na krytí bezpečnostních opatření. Ztráta činila 700 milionů dolarů.
Dva roky po atentátu na leteckou dopravu je systém mnohem bezpečnější, nicméně nebezpečí tu zůstává. A jenom dlouhodobá národní strategie může čelit této výzvě nové doby.
Zdroj: USA Today