Lidé se již odnepaměti snažili sestrojit dopravní prostředek poháněný lidskou silou. Ovšem první opravdu úspěšné řešení v podobě klik (šlapek) na ose předního kola dalo na sebe čekat až do 60. let 19. století, kdy Pierre Michaux sestrojil svůj stroj a nazval ho „vélocipede“. Na jeho slávě mu neubrala ani uštěpačná přezdívka „kostitřas“. Od tohoto okamžiku se vývoj nezadržitelně řítil vpřed a evropští i američtí konstruktéři se přímo předháněli v novinkách a zdokonaleních.
Také v našich zeměpisných šířkách má cyklistika svou dlouholetou tradici. Proto jsem požádal odborníka pana Roberta Štěrbu o pár informací ze současného světa cyklistiky.
Můžete stručně představit firmu Robert Štěrba?
Firma Robert ŠTĚRBA a spol. slavila na podzim minulého roku již desáté výročí svojí existence. Začínali jsme jako „garážový“ výrobce rámů silničních kol (které ostatně vyrábíme doposud), postupně jsme zjistili, že bez dobrého maloobchodu to nejde. Nyní je situace vlastně obrácená, obchod tvoří základ naší činnosti – prodáváme jízdní kola celkem sedmi značek, samozřejmostí je kvalitní servis, vše doplněno zakázkovou výrobou rámů a specializovanou lakovnou. U veškerého zboží, které prodáváme, platí důležitá zásada, že vždy musíme být sami přesvědčeni o jeho kvalitě, abychom ho nakonec mohli nabídnout zákazníkovi.
Jaký druh cyklistiky máte rád vy osobně a jaký upřednostňují vaši zákazníci?
Možná Vás trochu vyvedu z míry, ale jsou to dvě naprosto odlišné věci. Říká se, že cyklistika je jen jedna a s tím mohu bez výhrady souhlasit – prostě pokud vás chytí za srdce, neděláte mezi disciplínami rozdíly. Naši zákazníci jsou jak ti, kteří tráví na kole svůj volný čas jako turisté, tak ti, co jakmile šlápnou do pedálů, jsou z nich zarputilí závodníci. Máme v nabídce kolo pro každého, bez rozdílu věku a preferované disciplíny.
Pokud se mě týče, jsem dlouholetým členem ČKV (Český klub velocipedistů), to je spolek lidí postižených láskou ke kolům a zároveň sdružení nostalgických romantiků, obdivujících krásu a technickou dokonalost historických kol. Mým koníčkem (samozřejmě kromě mojí práce) je jízda na vysokém kole, pro neznalce – to je to kolo, co má to velikánské vpředu a malinkaté vzadu.
– LGS –