Na první pohled je dnešní doba paradoxní. Přestože podstatou businessu MICE je osobní setkávání lidí, čím dál víc je tento obor závislý na moderních technologiích. Dokonce čím dál víc využívá i ta technologická řešení, která jej ještě nedávno ohrožovala tím, že osobní kontakt nahrazovala virtuálním. Tedy přinejmenším v globálním měřítku. Jak je tomu na českém trhu?
Jak jsme naznačili již v článku o trendech v kongresovém průmyslu na str. 8–9, roste akcent na zážitkovost a interaktivitu akcí. A názory českých profesionálů to potvrzují. „Trendy v technologiích směřují k větší interaktivitě konferencí a akcí. Naplňuje se tím další z motivací účastníků – nejenom se něco naučit a prezentovat a navazovat nové kontakty, ale i participovat na průběhu akce. Jsou častější požadavky na hlasování v průběhu přednášky, volební systémy a mobilní aplikace poskytující zpětnou vazbu přednášejícím,“ říká Ivo Miksa, ředitel pro marketing a strategické projekty společnost GUARANT International. „Další pro nás zajímavé technologie jsou ty, které pomáhají budit emoce účastníků a zapojují světlo, projekce, hudbu a další prostředky,“ dodává a vysvětluje, že konference a informace nezačínají působit až na hlavní přednášce, ale už při cestě na konferenci a vstupu do konferenčního centra.

S rostoucími nároky na interaktivitu souhlasí i Jan Kubinec, výkonný ředitel společnosti AV MEDIA EVENTS, podle kterého je třeba rostoucí poptávka po videostreamingu, a to jak jednosměrném přenosu, tak po rychlé obousměrné komunikaci dvou či více míst. „Roste také zájem o větší projekční plochy umožňující prezentaci většího množství přehledně uspořádaných dat a lepší interakci s řečníky,“ vysvětluje. Dále si všímá klesajícího zájmu o technologie pro tlumočení a naopak stoupající poptávky po digitalizaci tiskovin souvisejících s akcemi, jako jsou program, navigace, letáky apod. Tyto informace se víc než dřív účastníkům promítají na zobrazovačích, případně formou mikrostránek či aplikací pro mobilní zařízení. Ze současných technologií je podle Jana Kubince stále největší poptávka po projekčních technologiích a LED stěnách, byť obě technologie mají krom výhod také nedostatky, na jejichž odstranění výrobci průběžně pracují. A vzhledem k tomu, že vzniká čím dál více videoobsahu, dá se očekávat, že poptávka po těchto technologiích jen tak neklesne. Pokud jde o videa, novým fenoménem je rozlišení 4K. „Zatím se objevuje pouze v prémiových eventech a do standardní poptávky se ještě dlouho nedostane. Již mu ale šlape na paty 8K,“ všímá si Kubinec. Na dotaz, jakým technologiím předpovídá v kongresovém průmyslu budoucnost, odpovídá, že osobně věří umělé inteligenci, i když její role v oblasti eventů se stále ještě hledá. V souvislosti s eventy se často hovoří také o rozšířené, virtuální či smíšené realitě. I ty budou hrát podle Jana Kubince roli, ovšem pouze v některých oborech. „Od letošního roku se začala objevovat v poptávkách i otázka udržitelnosti a zodpovědnosti – i zde hrají technologie svoji roli,“ komentuje další z aktuálních trendů.
Kvalitní internet je grunt
Každopádně platí, že alfou a omegou technologického dění v konferenčních prostorech je kvalitní připojení k internetu. Toho jsou si vědomi i sami provozovatelé konferenčních center, jak dokládají výsledky loňského průzkumu Mezinárodní asociace kongresových center (IACC) – podle 71 procent provozovatelů bude kvalitní internet v příštích pěti letech ještě důležitější než nyní. Bez zajímavosti není ani fakt, že nejčastěji (v 41 %) se dnes v konferenčních centrech setkáváme s rychlostí internetu 150 Mb a více, druhá nejčetnější (28 %) je rychlost připojení mezi 76 a 100 Mb/s. Stále více provozovatelů navíc internet nabízí účastníkům konferencí zdarma, případně jako součást konferenčních balíčků. Bezplatné kvalitní připojení k internetu je nejen konkurenční výhodou, ale také jedním z kritérií pro výběr místa konání konferenčních akcí. To se samozřejmě projevuje i v ochotě provozovatelů vynakládat na internetové připojení další prostředky – víc než polovina jich ve zmiňovaném průzkumu uvedla, že bude během následujících 12 měsíců investovat do těchto technologií více než v uplynulém roce. Jen pro srovnání: do audiovizuálních technologií bude více investovat 45 procent provozovatelů.
Ale zpět na český trh a k českým klientům. Liší se od těch zahraničních ve svých nárocích? Podle Iva Miksy z GUARANT International nikoliv, rozdíl je ale ve výši disponibilních rozpočtů, jež se primárně odvíjejí od velikosti akcí či bonity toho kterého odvětví. „Obecně vzato, někteří lokální klienti byli často v požadavcích nebo ve schopnosti akceptovat nové technologie napřed, ale rozhodující úlohu hrál rozpočet,“ uvádí Miksa. Rozpočtových limitů u tuzemských zadavatelů si všímá i Jan Kubinec z AV MEDIA EVENTS, který ale na druhou stranu poněkud relativizuje pojem „český trh“: „Patří na český trh zahraniční centrála, která do Prahy přiveze své globální zasedání pro top management? A patří tam česká firma, která v Paříži představuje svůj nový produkt?“

Jsou na trendy v poptávce připravena tuzemská konferenční centra? Ivo Miksa soudí, že připravenost je stejně rozmanitá, jako je široká škála těchto zařízení. „Naštěstí kromě základní techniky, tedy dostatečného přístupu k silové elektřině a internetového připojení, je ostatní technika mobilní a společně s dodavateli ji můžeme přivézt relativně kamkoliv,“ uvádí. Nově vznikající centra podle jeho slov sázejí na kvalitní zabezpečení standardní techniky a dostatečné připojení, což situaci kongresovým organizátorům usnadňuje. „Obecně řečeno, čeští dodavatelé rádi investují do nových technologií. Co se týče informačních a audiovizuálních řešení, tak jsme zvědaví a aplikujeme novinky dříve, než by ekonomice akcí odpovídalo. To je ale dobře,“ poznamenává. I budoucí vývoj kongresového průmyslu bude těsně spjat s technologiemi. Jejich výrobci a dodavatelé se ale budou muset zaměřit na jejich uživatelskou přátelskost, resp. jednoduchost ovládání. „Již dnes máme k dispozici technologie, jejichž používání a úplné zvládnutí se budeme ještě dlouho učit. Kolik z nás plně umí například možnosti kancelářského softwaru, které už máme 15 let na svých PC a dnes vlastně i ve svém mobilu?“ táže se Ivo Miksa. Na konferencích nás podle něho čeká ještě jeden horizont, kterým je nástup umělé inteligence do přípravy a distribuce obsahu. „Klasické vzdělávání formou univerzitní lekce jednoho profesora pro 3 000 delegátů bude možná v budoucnu za použití AI možné změnit na lekci jednoho profesora distribuovanou simultánně do 300 workshopů po deseti účastnících s maximální interakcí,“ předpovídá. Již dnes je přitom podle něj pomocí technologií možné dosahovat dalšího z horizontů, kterým je optimalizace účasti pro různě kvalifikované delegáty s odlišnou profesionální zkušeností tak, aby konference měla optimální přínos pro mladého postgraduálního studenta i pro velmi zkušeného přednášejícího.
Podle Jana Kubince budou technologie i v budoucnosti hrát v segmentu MICE zásadní roli. „Efektivní networking, interaktivita a zapojení účastníků, individualizace a gamifikace. To je jen pár hesel, která významně ovlivní budoucnost kongresového průmyslu. Budoucnost, ve které hrají technologie nezastupitelnou roli,“ uzavírá Kubinec. Podle Iva Miksy je však přitom třeba pamatovat na jednu hlavní zásadu: „Technologie, které se dnes na konferencích používají, jsou zajímavé a atraktivní. Jako organizátoři konferencí musíme experimentovat a hledat další využití, nesmíme však zapomínat na to, že technologie nejsou cílem, ale prostředkem k naplnění čtyř hlavních cílů našich klientů a konferenčních účastníků – něco se naučit, ukázat, že něco umíme, navázat nové kontakty a účastnit se na vědecké diskusi a praktické činnosti.“ S tím samozřejmě nelze než souhlasit.
Foto: Shutterstock.com