|
V minulém vydání jsme otiskli první část reportáže z Baťova kanálu. Nahlédli jsme na tento bezesporu zajímavý turistický produkt z té lepší stránky, vyzvedli jsme některá pozitiva a atraktivitu míst, která Baťův kanál spojuje. Naše zkušenosti z cesty po Baťově kanále však nebyly, bohužel, pouze pozitivní.
Nadšení mnoha lidí, kteří usilují o co nejvyšší návštěvnost této vodní cesty, jež spojuje dva turisticky atraktivní kraje – Zlínský a Jihomoravský, maximální pracovní nasazení místních podnikatelů, aby poskytli kvalitní a co nejširší služby, naráží na řadu problémů, z nichž pramení nespokojenost některých návštěvníků.
|
Tím základním problémem je omezená pracovní doba plavebních komor. Práci půjčoven lodí a plány turistů stěžuje ta skutečnost, že zmíněných 13 plavebních komor na pouhých 65 km lze proplout v hlavní letní sezoně (červenec-srpen) pouze mezi 10. a 17. hodinou. V pondělí a ve čtvrtek jsou zavřené úplně (náhradní volno za sobotu a neděli). Naše představa, že během dne budeme poznávat okolní krajinu a zajímavosti na kolech a ráno či v podvečer se přesuneme do dalšího přístaviště, se ukázala jako naprosto špatná.
|
Dalším omezením při plánování cesty je absence kvalitních přístavišť se základním servisem, jako je WC a sprcha. Ta jsou pouze u některých půjčoven lodí. V době naší plavby se otvíralo nové přístaviště v Babicích, leč bez jakéhokoli zázemí (občerstvení, WC, o sprše nemluvě). Babice jsou známé společností Hamé, ale jako turistický cíl toho mnoho nabídnout nemohou. Pro turisty tedy naprosto nevyužitelné místo k pohodlnému přistání. Zato kvalitní přístaviště by si velmi zasloužilo Staré Město, které tvoří dvojměstí s Uherským Hradištěm a je strategickým startovním místem k návštěvě mnoha památek. Zde je naopak to zázemí, ale málo místa k přistání.
Skutečným luxusem se ukázala sprcha. Na tu jsme v přístavišti narazili pouze ve Veselí nad Moravou, kde ve velmi pěkném areálu přístaviště byla jedna sprcha v buňce na dámských záchodech, takže když jsme se pak v přístavu sešli s lodí, která čítala 12člennou posádku, byl o sprchu trochu boj.
Proto jsme raději trávili více času na lodi a pečlivě hlídali včasný příjezd k plavebním komorám. To se nám bohužel nepovedlo například v Uherském Ostrohu, kam jsme přijeli 5 minut po 17. hodině. Původně jsme si řekli, že to zas až tak nevadí. Chtěli jsme najít přístaviště a podívat se do města, neboť mapa hlásila, že tam je zámek a regionální vinotéka. Přistát se dalo pouze na soukromém malinkém molu u hospody a zámek byl pochopitelně po 17. hodině zavřený. A vinotéka? Ta bývá otevřená pouze v pátek a v sobotu od 17 do 22 hodin. Měli jsme smůlu, byla středa. Od hospody do řeky vytékal tak zapáchající výtok, že jsme raději ještě večer odrazili, vrátili se kus proti proudu a na noc přivázali loď ke stromům mezi poli. Také romantika.
|
Nemalým problémem je splavnost kanálu a jeho zanesení bahnem zejména pod plavebními komorami. Tak trochu adrenalinem na naší cestě bylo uváznutí na mělčině pod plavební komorou ve Starém Městě, a to na cestě po proudu i na cestě zpátky.
Po návratu z naší cesty se mi dostal do ruky dopis, který zcela vystihuje i naše názory. Požádala jsem jeho pisatelku o možnost zveřejnění v našem časopise. Zde vám jej přinášíme – bez jakéhokoli zásahu a na rozdíl od jiné korespondence, tento vyjadřuje i názor redakce.
Jsme kolektiv osmi zaměstnanců jedné organizace, která se snaží trávit dovolenou netradičním způsobem a najít si téma, které máme již v názvu: VoKoP – voda, kola, příště. V červenci letošního roku jsme si naplánovali výlet po „Baťově kanále“ na pronajatých lodích. Pronajímatelem nám byl navržen termín převzetí lodí od 17 hodin v neděli, s vrácením lodí v pátek do 17 hodin. Z pěti pobytových dnů, kdy jsme měli pronajaté lodě, bylo možné se plavit pouze tři dny, neboť v plné turistické sezoně se v pondělí a čtvrtek na komorách neobsluhuje. V ostatních dnech se začíná splavovat od 10 hodin do 17 hodin. Vzhledem k tomu, že v 10 hodin již bylo dosti teplo, že obsluha komor končí v 17 hodin a po trase je jen málo přístavišť, kde se dá přenocovat a kde je zajištěna základní hygiena (WC popř. sprcha), bychom určitě uvítali vyplout daleko dřív, abychom se mohli vrátit do výchozího místa. Oč by to bylo jednodušší, kdyby si každá loď po zaškolení komoru ručně otevřela a proplula dle vlastních potřeb. Každý z návštěvníků by to udělal jistě rád, jednak proto, že nebude časově omezen, ale také proto, že to zavání romantikou. Nemuseli bychom pak sledovat důchodce zmateně pobíhajícího po celé délce komory, který se nám snažil pomoci upouštěním vody projet komorou, neboť před vjezdem do komory nebyla voda, ale jen bláto, což údajně zapříčinila elektrárna. Dálkové ovládání komory je také podle jeho slov dost poruchové. Připadalo nám, jako by se jeden vymlouval na druhého, že nefunguje to, co by fungovat mělo. Nikdo s nikým nespolupracuje, obsluha elektrárny, povodí řeky, provozovatele kanálu, města a kraje. Každý se zřejmě zajímá jen o svůj profit. Potkali jsme však i pár nadšenců v přístavech, kteří byli ochotni pomoci se vším, co bylo v jejich skromných podmínkách možné. Moc jim držíme palce, ať vytrvají! Práce s lidmi (s turisty) vypadá jinak v reálu a jinak od zeleného stolu úředníků! Tato oblast skýtá určitě mnohá místa, která stojí za to zhlédnout , avšak byli jsme překvapeni, jak není na turistický ruch připravena. Vypadá to, jako by veškeré peníze věnované na zprovoznění kanálu spolkla propagace, pár značek cyklostezky, které nikam nevedou (tyto značky skutečně neexistují, buď končí ve sběrných surovinách, nebo je likviduji místní, kteří nesnáší cykloturistiku), a nainstalování dálkového ovládání plavebních komor (vypadají asi tak, jako byste na parní lokomotivu nainstalovali sběrače elektrické energie), s kterým jsme nebyli spokojeni my a ani obsluha. Nikdo si přece nepřeje, aby se břeh kanálu již tak zanesený bahnem, uplavaným prádlem, plasty, stal ještě veřejným záchodem. Stálo by určitě za to znovu přehodnotit investice vkládané do provozu kanálu, vybudovat základní soc. zařízení v přístavištích WC + sprchy, označit a udržovat cyklostezky (s tak špatným značením jsme se už dlouho nesetkali), zajistit stravovací služby atd. Pro rozvoj turismu je nutné udělat opravdu více než pár propagačních materiálů a upoutávku na internetu. Vždyť turistický ruch přináší do regionu nejen nové pracovní možnosti, ale i příliv peněz, čehož je třeba využít. Spoléhat se jen na zemědělství v kraji, kde je tolik přírodních krás, je naprostý nesmysl. Je nám to líto, ale za současné situace a po získaných zkušenostech nejsme přesvědčeni natolik, abychom tento výlet někomu dále doporučili. Za kolektiv VoKoP |
S několika dotazy jsme oslovili také Povodí Moravy s.p., protože některé ze jmenovaných problémů směřují do jejich kompetencí. Ptali jsme např.:
Proč je obsluha plavebních komor takto časově omezena? Budete takto postupovat i v dalších letech? Nebylo by lepší zpoplatnění proplutí než omezování turistických možností? Jak často udržujete splavnost kanálu v turisticky exponovaných místech? Odpovědi přislíbili, ale do uzávěrky tohoto čísla nepřišly. Pokud je obdržíme později, otiskneme je v příštím vydání.
Text a foto: Eva Frindtová