Více výsledků...
V zářijovém vydání COT business jsme přinesli článek s názvem „HORECA a trh práce: Nejsou lidi“. Citovali jsme v něm několik profesionálů z oblasti HORECA i zástupce personálních agentur. V následující anketě najdete jejich názory v nezkrácené verzi.
1. Jak vidí vaše personální agentura / hotel / asociace situaci v obsazování míst u hotelů a restaurací – nabízí se hodně míst? Obsazují se snadno / obtížně?
2. U kterých profesí v oboru HORECA je situace nejpalčivější?
3. Setkávají se s problémy se zaměstnaností ve svých podnicích hoteliéři / restauratéři z celé republiky, nebo jen v určitých regionech?
4. Jsou rozdílné problémy u hotelů / restaurací různých kategorií a kvality?
5. Pokud z předchozích odpovědí vyplynou problémy s obsazováním míst v hotelech a restauracích, prosím, naznačte příčiny z vašeho pohledu personální agentury / hotelu: Nízké ohodnocení? Nepříjemná pracovní doba (služby do pozdních hodin)? Fyzicky náročná práce (číšník)? Znalosti jazyků? Jiné?
6. Jaký vývoj dále ze svého pohledu předpokládáte a co by mohlo pomoci vylepšit situaci v tomto sektoru?
1. Dlouhodobě vnímáme problém s obsazováním míst v gastronomii, poptávka silně převyšuje nabídku. Je problém najít kvalifikovanou pracovní sílu, která by měla chuť pracovat a odevzdávat úsilí adekvátní dané odměně. Další profesí, v rámci které stále hledáme nové zaměstnance, jsou recepční. Je to poměrně náročná práce s lidmi, která klade na zájemce velké nároky i po stránce jazykové vybavenosti. Angličtina je dnes již celkem standardem, narážíme ale například na nedostatek kandidátů s dobrou znalostí němčiny a dalších evropských jazyků.
2. Určitě chybí kvalitní kuchaři. Šéfkuchařem by díky ohodnocení a prestiži chtěl být každý, ne všichni však mají talent a charisma uřídit kuchyni, která obslouží stovky hostů. Takže nejpalčivější je situace u sous-chefů a řadových kuchařů. Kromě dirigenta totiž vždy potřebujete také kvalitní orchestr, abyste mohli tvořit nezapomenutelnou hudbu.
3.+4. Situace je i díky stavu dnešního gastronomického a odborného školství stejná napříč republikou. Žáci přicházejí ze škol nepřipravení a často nepoužitelní do podmínek praktického provozu hotelů a restaurací, takže jako zaměstnavatelé máme velmi omezený výběr. Často s absolventy začínáme a učíme je vše od začátku. V příhraničních oblastech navíc kvalitní uchazeče „vcucnou“ okolní státy, kterým nemůžeme z hlediska ohodnocení zatím konkurovat.
5. Problém je komplexní a má řadu rovin. Vypadá to, jako by vymizela prestiž těchto profesí a je jen málo mladých lidí, jejichž snem je být špičkovým číšníkem nebo recepčním. Často jsou tyto pozice vnímány jako přechodné studentské brigády. Což je škoda, kvalitní obsluha v restauraci nebo na recepci v hotelu je pomyslnou třešničkou na dortu nabízených služeb a může hosta buď nadchnout a pozvednout jeho zážitek na novou úroveň, nebo naopak úplně zkazit dojem z návštěvy. Nepříjemná obsluha zabije sebelepší marketing. Problém vzniká také už ve školách, které v tuto chvíli nedokáží efektivně propojit výuku s praxí a děti inspirovat a nadchnout.
6. Pokud nenastane zásadní obrat, situace bude jen horší. I proto se CPI Hotels jako jeden z předních hráčů v hotelnictví rozhodl aktivně zapojit do smysluplného řešení. Od září spouštíme spolupráci s projektem Kulinářského umění Jiřího Roitha, který vrací gastronomii k jejím základům a vyučuje prostřednictvím kurzů správné kulinářské techniky. Tento projekt byl zatím implementován do několika desítek gastronomických a hotelových škol, které se zavázaly, že budou učit své žáky podle pravidel moderní gastronomie a ne desítky let staré receptury, které žáky vybaví maximálně znalostí, jak uvařit znojemskou a boloňské špagety. CPI Hotels vstupuje do této rovnice jako první komerční subjekt, který se rozhodl zapojit vzdělávání učňů a svých zaměstnanců do všech svých provozů. Budeme spolupracovat pouze se školami, které učí podle Kulinářského umění, a zároveň ji propojíme se vzděláváním našich zaměstnanců. Slibujeme si od toho to, že za tři roky vyjdou z těchto škol první kuchaři, které nebudeme sami muset učit krájet a úplné základy. Projekt je sice finanční i personální investicí, ale jsme přesvědčeni, že jen tak dojde k postupnému zlepšení situace v gastronomii.
1. Pracovních pozic v hotelech a restauracích je dnes opravdu hodně. Otevírají se stále nové projekty, v Praze i v regionech, na nedostatek pracovních příležitostí si opravdu nemůžeme stěžovat. Bohužel, nabídka pracovních míst převyšuje poptávku po nich.
2. Nejčastěji nabízené jsou řadové pozice: číšník, kuchař, recepční. Hned jako druhé v řadě jsou obchodní pozice, které ještě před pěti lety byly považovány za prestižní a těšily se velkému zájmu kandidátů.
3. Problém s obsazováním pozic existuje napříč celou Českou republikou. Vidíme často případy, že zaměstnavatelé nabízí pracovní příležitost kandidátům, které před nějakou dobou propustili za hrubé porušení kázně. Nyní je ale povolávají zpět, aby zvládli základní provoz hotelu či restaurace.
4. Samozřejmě, pokud můžete nabídnout uchazeči zajímavý produkt, mezinárodní zázemí společnosti, benefity, kariérní růst, školení, pět týdnů dovolené, cestování v rámci řetězce za výhodné ceny, oficiální výplatu atd., máte jistou konkurenční výhodu. Počet hvězd a kvalita prostředí hrají velkou roli v rozhodování uchazeče o zaměstnání.
5. Ve své podstatě jste v otázce popsal vše, co je příčinou nedostatku pracovních sil. Každopádně zaměstnanci dnes chybí ve všech segmentech a profesích. Dnes je to velmi často uchazeč, kdo si vybírá, kde bude chtít pracovat.
Jako další problém vidíme, že lidé v současné době nejsou zvyklí „sloužit“. Obecně je na práci „na place“ nahlíženo skrz prsty. Své také udělaly různé hodnotící mobilní aplikace, kvůli kterým jsou lidé ve službách neustále vystaveni kritice, byť někdy i zcela neoprávněné.
6. Pravděpodobně se nevyhneme dovozu lidí ze zahraničí. Platové ohodnocení v segmentu HORECA je dle průzkumů trhu a statistických ukazatelů dlouhodobě pozadu, což ovšem nepovažuji za úplně relevantní ukazatel, protože tabulky zobrazují výhradně oficiální mzdy. Pomoci by mohla reklama na tento sektor v podobě různých atraktivních televizních soutěží a seriálů. Po různých kulinářských kláních se v posledních letech zcela jinak pohlíží např. na pozici šéfkuchaře. Určitě by svou roli sehrála i prestižní škola se zaměřením na cestovní ruch, která by mladým lidem pomohla získat vztah k tomuto odvětví. Personalistice se věnuji posledních deset let a musím říci, že hezčí obor než je cestovní ruch, hotely a restaurace, neznám. Byla by škoda, kdyby si uchazeči o zaměstnání tento obor neoblíbili.
1. Z aktuálních zkušeností našich hotelů musím, bohužel, konstatovat, že personální situace v oblasti Karlových Varů a Mariánských Lázní je nejhorší za posledních deset let. Najít kvalifikovaného a solidního pracovníka do gastronomie, recepce či lázeňského provozu je téměř nesplnitelný úkol.
2. Nejvíce kuchař, číšník, servírka, zdravotní sestra, recepční.
3.+4. Neumím kvalifikované posoudit. Mohu jen konstatovat, že v Karlových Varech či Mariánských Lázních máme v tomto ohledu větší problémy nežli v Praze.
5. Pravděpodobně jsou to všechny důvody uvedené v otázce, nicméně v mnoha případech za tím stojí prostá neochota systematicky a zodpovědné pracovat a budovat si profesní či osobní kariéru od samotného začátku, tu za cenu relativně nižšího počátečního ohodnocení (15-17 tis. brutto), tu za cenu případného dojíždění do zaměstnáni. A nad tím vším ještě stojí náš naprosto neadekvátní sociální systém, který (nejenom) mladé lidi vůbec nemotivuje k práci.
6. Přiznám se, že nevím, a byť jsem založením optimista, jsem v tomto ohledu velmi skeptický.
1. Celý rok se setkáváme s tím, že pracovníky do našeho oboru je velmi těžké najít. Přestože si mladé lidi sami vychováváme (máme vlastní středisko praktického vyučování), je mnohdy velmi těžké ze studentů vůbec vybrat nebo je přesvědčit, aby se oboru, který vystudovali, věnovali dále. Lidem se do daného oboru nechce a letošní rok byl pro nás jedním z nejhorších.
2. Největší problémy s nedostatkem personálu máme s kuchaři a obsluhujícím personálem.
3.+4. Podle vlastních zkušeností a také po jednání s kolegy se tato problematika netýká jen regionů, ale celé republiky. Už vůbec nerozhoduje kategorie jednotlivých hotelů. Myslím si, že problémy trápí úplně všechny, napříč republikou i kategoriemi hotelů. A problém se netýká je oblasti hotelnictví a gastronomie, ale i dalších oborů. Obecně je těch, kteří chtějí pracovat, prostě nedostatek.
5. Hlavním problémem (u nás) není nedostatečné finanční ohodnocení, ale nepravidelná pracovní doba. Nejsme schopni přesně garantovat, kdy budeme a kdy nebudeme mít hosty. Jsou dny, kdy je v hotelu práce méně, a dny, kdy se nezastavíme. Lidé chtějí dnes vědět dostatečně dopředu, kdy mají své volno. To je jeden z hlavních momentů, které neumíme garantovat. Je samozřejmě nutné zvýšit i finanční odměny v tomto segmentu, nejsme schopni ale i tak konkurovat nabídkám ze sousedního Německa. Důležitý je také fakt zvýšení společenské prestiže tohoto povolání. Dnes jako by byla ostuda pracovat ve službách jako servírka či kuchař.
6. Půjdeme cestou asi jako ostatní okolní státy. Své zaměstnance budeme muset hledat více na východ. Problém tady je ale opět s vízovou politikou, není jednoduché získat pro tyto lidi pracovní povolení. V neposlední řadě je tu také fakt, že je u nás silná podpora pro ty, kteří nepracují. Pokud se setkáváte s tím, že vám potenciální zaměstnanec řekne, že se mu za dané peníze ani nevyplatí ráno vstávat, někde je něco špatně.
1. Současná situace nahrává do karet především kandidátům. Pracovní trh je nenasycený a projevuje se silný nedostatek uchazečů o pracovní pozice, a to nejen manažerské, ale i pomocné. Tuto situaci sledujeme napříč pracovním trhem a samozřejmě se odráží i v oblasti hotelů a restaurací.
2. Určitě se nyní nejhůř hledají kvalitní kuchaři a dále lidé s dobrou znalostí cizího jazyka. Chybí především uchazeči, kteří hovoří německy.
3. Stále je zde citlivé rozdělení velkých měst, především Prahy, a regionů. Tam, kde se sbíhá kultura a infrastruktura, je jednodušší najít kvalitní pracovní sílu. Pro zaměstnavatele v odlehlém kraji je těžší kandidáty zaujmout a poskytnout jim pracovní podmínky srovnatelné právě například s Prahou.
4. Lépe se hledají uchazeči pro větší podniky, které nabízejí možný profesní růst. Síťové hotely mohou nabídnout třeba i stáž v zahraniční, která nejen mladým lidem pomůže v budoucí kariéře. I pro začínající kuchaře je lepší začít ve větším hotelu. To se odráží i na preferencích uchazečů, ti ambiciózní mají zájem o větší podniky ve vyšších kategoriích.
5. Rozhodně je to nutnost dobré znalosti jazyků, a to především právě v Praze. Dnes však již téměř nestačí znalost angličtiny, ale v požadavcích bývá nutnost znalosti i dalšího jazyka – němčiny, ruštiny atp.
6. Tento sektor zažil oživení v době ekonomických změn po roce 2008. Aby mohl dále růst, bude nutné, aby si celkově Česká republika držela svou atraktivitu, byla stále lákavá svou kulturní nabídkou, historií a dalšími aktivitami. Marketingové aktivity by také měly směrovat i mimo naše hranice.
1. Situace na trhu práce je stále horší a to nejen v regionech, kde je poměrně vyšší nezaměstnanost, ale i tam, kde je prakticky nulová. Týká se to už nejen obsazování základních pozic ve službách gastronomie a hotelnictví, ale také pozic středního managementu. Problematika je poměrně široká a vstupují do ní nejen generační a demografické změny, současná struktura školství, podmínky na trhu práce, ale mnoho dalších faktorů.
2. Jednoznačně jsou to pozice odborné, jako například výroba, tedy kuchaři, ale problém je i s personálem pro recepce, housekeeping a v lázeňských zařízeních například s lékařským personálem a zdravotními sestrami.
3. Jak bylo uvedeno výše, týká se problém plošně celé České republiky a v posledních letech nepříznivá situace spíše graduje.
4. Situace se neliší ani tak podle kategorii a tříd hotelů nebo zaměření restaurací, jako spíše v jednotlivých lokalitách. Lidé nejsou stále příliš zvyklí na sezónnost a pracovní mobilitu, takže tam, kde není dostatek pracovníků z řad domácích, je nutné již mnohdy řešit situaci například pracovníky ze Slovenska. Ti však potřebují zajistit ubytování, což je mnohdy pro některé zaměstnavatele velmi těžko řešitelný požadavek.
5. Práce v pohostinství je všeobecně časově velmi náročná, což není nic nového. Stejně tak je faktem, že vzhledem k úrovni cen, které v současné době na trhu hotelnictví a gastronomie panují, jsou tomu adekvátní i ohodnocení pracovníků. Jsou jednoduše obory, kde je pevná pracovní doba a lidé si vydělají více, což ještě dále znevýhodňuje trh práce v našem oboru. Na druhou stranu sezónnost může být pro mnohé výhodou, kdy po plném sezónním zapojení mohou mít následně delší volno a čas se věnovat svým zájmům. Pokud k tomu ještě přidáte, že by tito lidé měli být dobrými obchodníky, svým způsobem také herci a znát minimálně jeden světový jazyk, pak je jasné, že se okruh kandidátů silně zužuje.
6. Předpokládáme, že se musíme konečně dobrat k některým změnám, které nejsou pro všechny zcela komfortní, ale jsou nevyhnutelné. Jeto jednak podpora kvality ve školství, možná méně absolventů, ale takových, kterým se budeme věnovat a obor je bude opravdu bavit. Dále otevření trhu práce pro některé země směrem na východ, pro něž jsme stále atraktivní destinací pro zajištění výdělku. Mám na mysli například Ukrajinu, ale i obyvatelé sousedního Slovenska u nás rádi najdou zaměstnání a navíc zde není žádná jazyková bariéra. Dále bude nutné, aby provozovatelé hotelů přehodnotili tradiční struktury zaměstnanců a přizpůsobili se novým trendům. Některé činnosti budou spíše zajištěny dodavatelsky, v některých naopak to bude otázka jednoho dvou stálých odborníků, kteří budou mít tým sezónních pracovníků, možná i z řad studentů a někde budeme stále více využívat nové technologie, které ušetří lidskou práci, stejně, jako v jiných oborech.
Závěrečná 7. otázka pro AHR ČR: Může Vaše Asociace svým členům nějak v této oblasti pomoci?
AHR ČR již delší dobu na jednotlivých krocích pracuje a máme už i konkrétní výsledky. Podařilo se nám prosadit mistrovské zkoušky, které budou dalším krokem ke zjednodušení procesu získání odborné a praktické kvalifikace. Umožní zároveň snadnější proces zapojení odborníků z praxe do školství. Dále již několik let vedeme Sektorovou radu, která vytváří novou strukturu Národní soustavy kvalifikací. Jednáme z Ministerstvem zahraničních věcí spolu se SOCR ČR a Svazem průmyslu a obchodu. Chtěli bychom právě dosáhnout větší otevřenosti trhu práce pro zahraniční pracovníky. To se samozřejmě příliš nelíbí odborům. V loňském roce jsme dokončili projekt MŠMT na odbornou přípravu a stáže pro pedagogy a studenty z oboru a letos připravujeme další projekt pro přiblížení zájemců z řad absolventů škol pro naše členská zařízení. V podstatě pomalu ale jistě směřujeme k duálnímu modelu, kde si budou zaměstnavatelé sami již od počátku vychovávat své budoucí pracovníky za konkrétních smluvních podmínek. Dále děláme hodně aktivit v oblasti osvěty a vzdělávání pro HR manažery – nové přístupy k náboru pracovníků a stabilizaci týmů. Naše Akademie zařadila několik úspěšných nových témat, která se právě touto problematikou zabývají. V neposlední řadě připravujeme spolu se vzdělávací sekcí užší spolupráci s odbornými školami, a to nejen v České republice. Pokud si ovšem také naši politici neuvědomí, že je situace opravdu kritická a v některých oborech již omezuje rozvoj nejen obchodu, ale v závěru také příjmy do státního rozpočtu, můžeme dělat dílčí systematické kroky, ale cíl se nám bude stále vzdalovat. V poslední době se problematikou zabýváme také na půdě Hospodářské komory, což je velmi dobře, protože HK má právě velkou přesvědčovací sílu směrem k našim politikům. Věříme, že se společným tlakem a úsilím podaří situaci postupně zlepšit.
Čtěte také: HORECA a trh práce: Nejsou lidi!
Beskydská, Krkonošská i další pivní stezky 2026: pivovary, délky tras, razítka a odměny. Kam vyrazit za pivem po Česku.
Galateo, coperto a spropitné v Itálii: kolik dát u stolu, jak se obléknout do kostela a čeho se vyvarovat v restauraci i na ulici.
Nejníže položená sjezdovka ve střední Evropě a večer víno z Modrých Hor. Tipy na lyžování v Němčičkách i vinařské akce 2026.
