Zástupců tuzemských měst a obcí, na jejichž území se nacházejí památky zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, jsme se dotázali, v čem spatřují hlavní výhody zápisu na tento seznam a zda vnímají i nějaká negativa, resp. jak a s jakým úspěchem se snaží jejich dopady minimalizovat. Na naše dotazy do uzávěrky odpovědělo následujících osm statečných z dvanácti dotazovaných.
Roman Fabeš
starosta města Telč
Zápisem do uvedeného seznamu se město Telč zařadilo mezi nejvýznamnější světové památky. Je to rozhodně prestižní záležitost a také významný impuls pro rozvoj cestovního ruchu. Je to patrné na nárůstu počtu návštěvníků ve městě i na jejich struktuře. Řada cestovních kanceláří se orientuje pouze na města UNESCO. V návaznosti na návštěvnost se rozšířila i nabídka turistických služeb a pro řadu obyvatel je to zajímavý ekonomický přínos. Díky přístupu Kraje Vysočina dostávají tři města UNESCO v kraji pravidelně finanční příspěvek na rozvoj cestovního ruchu. A v neposlední řadě pak můžeme čerpat evropské peníze na obnovu památek z dotačního titulu IROP pro města UNESCO a národní kulturní památky. Významnou roli hraje i spolupráce našich měst v rámci Sdružení měst UNESCO, kde se snažíme spolupracovat na společných projektech i při propagaci na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu.
Žádná výrazná negativa nevnímám. Zápisem do seznamu UNESCO se nijak zásadně nezměnila pravidla památkové péče v centru města, které už dříve bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Je to jen o minimálním nárůstu administrativy ve formě hlášení o stavu památky. Pokud jde o počet návštěvníků, Telč zatím nemá problémy podobné Českému Krumlovu a infrastruktura města je zatím schopna je zvládat. Snažíme se návštěvnost rozprostřít i mimo hlavní turistickou sezonu jak nabídkou akcí, tak i novými aktivitami, které by návštěvníky ve městě a regionu udržely delší dobu.
Pavel Zrna
vedoucí odboru kultury
a cestovního ruchu, MěÚ Kroměříž
Už samotný zápis do seznamu UNESCO jasně říká, že kroměřížské zahrady a zámek jsou světovým unikátem a být v elitní společnosti je prestižní záležitostí jak z pohledu odborného, tak kulturního či turistického. Výsada zápisu s sebou ale nese zvýšenou odpovědnost nejen vůči historickým či architektonickým hodnotám, ale i vůči zvýšenému zájmu společnosti. Hledat a najít přijatelný poměr mezi ochranou světových hodnot a masovým zájmem veřejnosti je možná to nejtěžší, s čím se dnes významné, a to nejen historické destinace potýkají.
Enormní zájem o cestování celosvětově vyvolává konflikty mezi turisty a lokálními zájmy reprezentovanými hlavně místními občany, ochránci přírody apod. Přestože je Kroměříž ještě zatím schopna zájem turistů pokrýt, kamenem úrazu bývá chování návštěvníků, kteří nerespektují daná pravidla. Místní komunita má zase mnohdy problém pochopit, že kvalita poskytovaných turistických služeb v destinaci s památkou UNESCO by měla převyšovat běžný tuzemský standard.
Jan Jílek
starosta obce Holašovice
Mezi klady zmíním na prvním místě genius loci obce, který nám dává kvalitní značku a je žádaným marketingovým nástrojem. Zápis jednoznačně pomohl upozornit na význam naší destinace v rámci mikroregionu, kraje i celé země. Holašovice jsou vnímány jako prestižní lokalita k trvalému bydlení, chalupařeni trávení volného času, zároveň jsou ale i žádanou lokalitou pro natáčení publicistických pořadů, dokumentů, filmů či pohádek, případně pro organizaci dobových jarmarků a festivalů. Zápis se projevil ve zvýšení turistické poptávky z tuzemska i zahraničí, díky čemuž vzrostl zájem o podnikání v gastronomii a ubytování. Holašovice jsou marketingově zajímavé místo v rámci kraje i republiky (prezentace výrobků či služeb). Registrujeme i zvýšenou poptávku po nabídce dalších poznávacích aktivit v okolí místa a mikroregionu, stejně tak po produktech cestovního ruchu.
Vnímám samozřejmě i negativní stránky věci. Jednou z nich je nedostatečná či chybějící legislativa upravující péči o památky významu UNESCO. Další zápory souvisejí s cestovním ruchem. Ten se v sezoně zvyšuje o 300–500 % a v turisticky exponovaných měsících je až neúnosný. Obec nebyla na tento nápor připravena – vše probíhá za běhu denního života a chybí nám třeba dostatečné parkoviště na auta či autobusy, pro tělesně postižené, potýkáme se i s nedostatkem turistických služeb apod. Nedostatky jsou i na straně infrastruktury – chybí kanalizace a čistička odpadních vod, je nedořešena logistika obce a značení památky, horší je dopravní obslužnost, chybí turistické služby a občanská vybavenost. Obtížně se nám prosazují změny v územně plánovací dokumentaci či záměry v řešení rozvoje obce v ní. Zápis přinesl zvýšené nároky na samosprávu obce. Na druhé straně necítíme žádný mimořádný příliv či přísun finančních prostředků na správu obce jako památky UNESCO, jak si mnozí mylně myslí. Problémem Holašovic je sezonnost. A přiznejme si i to, že nejeden obyvatel se cítí turistou či úředním šimlem perzekuován či omezován, což způsobuje negativní ohlasy uvnitř vesnice i v médiích a nepřispívá to k celkové prezentaci a prestiži obce. V obci jsou nyní jen omezené možnosti podnikání a dalšího rozvoje – zužují se na služby v cestovním ruchu či agroturistice. Přesto jsem velice rád za to, že Holašovice poměrně úspěšně již 20 let kráčejí jako jeden z hrdých národních klenotů po nerovné a klikaté cestě za svou malou světovou slávou. Jsem přesvědčen, že se snažíme vzorně reprezentovat nejen Jihočeský region, ale i nejvýznamnější české památky. Myslím si, že všichni, kteří do Holašovice zavítali nebo mají zájem tam přijet, to mohou vidět na vlastní oči. Je to dílo zejména všech těch, kteří zde žijí. Ti všichni v čele se samosprávou mají zásluhu na tom, že se Holašovice nestaly skanzenem, ale stále jsou tou tzv. typickou jihočeskou živou vesnicí, žijící svým svébytným životem, vesnickým folklorem, jistou sousedkou soudržností, každodenními malichernostmi a stále přetrvávající sedláckou ješitností.
Jiří Skalický
ředitel odboru památkové péče, Magistrát hl. m. Prahy
Výhody zápisu Prahy na seznam světového dědictví UNESCO před 25 lety a v současné době se liší. Původně přinesl zápis velkou marketingovou značku a prestižní postavení Prahy mezi ostatními zapsanými městy a místy. Napomohla jednoznačně rozvoji cestovního ruchu a napojených odvětví ve městě. Následný rozvoj masovosti turismu v Praze pod taktovkou neviditelné ruky volného trhu zapříčinil obrovský nárůst doprovodných negativních vlivů, především pro Pražany. Navíc zpolitizování některých rozhodnutí orgánů UNESCO na mezinárodním poli nepřispívá k posilování prestiže této organizace.
Jak jsem popsal výše, vnímám velké množství negativ pro život obyvatel Prahy – od vylidňování centra přes ztrátu klasických obchodů a služeb až po nárůst cen nemovitostí. Praha se sice dlouhodobě snaží tyto problémy řešit, ale stejně jako ostatním přetíženým historickým městům s daleko delší zkušeností s bojem proti masovosti a koncentrovanosti turismu (Benátky, Edinburgh, Barcelona, Amsterodam) se jí to nedaří. Zůstává u drobných pokusů bez významnějších výsledků. Bez výrazné regulace to s naší stávající legislativou není možné. Prahu navíc v dané oblasti trápí úplně jiné problémy než třeba ostatní tuzemská města zapsaná na seznam světového dědictví.
Michaela Severová
vedoucí Odboru kultury a cestovního ruchu,
MěÚ Litomyšl
Desetitisícová Litomyšl se díky zápisu na seznam UNESCO dostala do jakéhosi elitního klubu. Někdo jiný prozkoumal, že naše město stojí za to vidět. S rostoucí vzdáleností od našich státních hranic to platí dvojnásob. Existují cestovní kanceláře, které vozí návštěvníky do Evropy právě jen po památkách UNESCO. Další přínos je ekonomický: také díky existenci památky UNESCO mohl být realizován největší projekt v novodobých dějinách Litomyšle – „Revitalizace zámeckého návrší“. Jako velkou výhodu vnímáme i spolupráci v rámci Českého dědictví UNESCO, která nezahrnuje pouze oblast společné propagace. Důležitá je v tomto případě i osvěta, oblast památkové péče, ale také třeba „umírněný lobbing“.
Domnívám se, že v Litomyšli problém s neúměrným zatížením turisty zatím nemáme. Je to určitě dáno i polohou a ne úplně jednoduchou dopravní dostupností našeho města. Snažíme se velmi podrobně informovat místní obyvatele o výhodách rozvoje cestovního ruchu. Zároveň organizujeme velké množství kulturních akcí, na kterých se rezidenti cítí dobře a někdy možná – díky nejrůznějším dlouhodobým soutěžím – i privilegovaně.
Eva Novotná
Nadace Kutná Hora – památka UNESCO
Největší výhodou pro město Kutná Hora, kterou zápis na seznam UNESCO přinesl, je bezesporu nárůst návštěvníků. Před vstupem se uváděl počet návštěvníků v počtu 50 000 za rok a po roce 1995 začal počet samozřejmě narůstat. V dnešní době se můžeme pochlubit počtem kolem půl milionu návštěvníků ročně. S větším množstvím návštěvníků je spojen i přínos v rovině finanční. Prestiž, kterou nám organizace UNESCO tímto dává, je pro město přidanou hodnotou v mnoha rovinách. Příští rok oslaví Kutná Hora 25 let od zápisu na seznam a budeme se opět snažit připomenout zásadní rozdíly našeho města před zápisem a po něm. Výhodou je určitě i komunikace všech měst a zástupců z dalších zemí, kdy se můžeme vyvarovat problémů nebo společně hledat jejich řešení.
Nevýhodu cestovního ruchu v našem městě spatřujeme v jednodenní turistice. Snažíme se návštěvníkům nabídnout vícedenní vyžití a s tím spojené využívání jiných služeb, jako je ubytování, stravování, kultura apod. Bohužel dnešní rychloturistika, kdy poznáváte dvě města za jeden den, nám v tom vůbec nepomáhá.
Hana Vykoukalová
marketingový referent, MěÚ Žďár nad Sázavou
Žďár nad Sázavou letos slaví 25 let od zápisu na seznam UNESCO, byli jsme zapsáni v roce 1994. Od té doby se značně vyvinul i samotný cestovní ruch, ale stále platí, že památka s „nálepkou“ UNESCO je pro turistu záruka kvality. Žďár nad Sázavou se tak v rámci světových památek může řadit vedle Vatikánu nebo Alhambry, a to je pro cestovní ruch celého města samozřejmě obrovský přínos. Turista ví, že když poutní kostel na Zelené hoře navštíví, má zaručenou určitou úroveň zážitku. Nelze ale stavět pouze na jedné stavbě, i když je velmi výjimečná. V rámci města je nezbytné doplnit nabídku i o další zajímavá místa a zážitky, což je v rámci Žďáru například nedaleký zámek, kvalitní síť cyklistických nebo naučných stezek a sportovní areál Pilák. Jen kompletní nabídkou služeb se může podařit udržet turistu ve městě déle než jen na prohlídku kostela.
S nějakým výrazným negativním dopadem, jako je tomu třeba v Českém Krumlově, se v rámci Žďáru nepotýkáme. I pokud jde o návštěvnost samotné památky, vlivy jsou veskrze pozitivní. Návštěvnost je dlouhodobě stabilní a udržitelná. Máme tedy štěstí a věříme, že to tak bude i nadále.
Barbora Podhrázská
vedoucí Kanceláře marketingu a zahraničních vztahů, Magistrát města Brna
Značka UNESCO je celosvětově uznávaná a svědčí o jakési jedinečnosti. Sama o sobě tak láká k návštěvě památky a následně i města. Rozhodně má sílu přilákat turisty, kteří by jinak o návštěvě Brna ani neuvažovali.
Negativa zápisu na seznam UNESCO nevnímáme. Nepředpokládáme, že by bylo město díky památce UNESCO zahlceno turisty. Vila Tugendhat je velmi specifická, její stavba ve funkcionalistickém stylu přiláká zajisté užší okruh turistů, než je tomu třeba u historických center nebo zámků. Počet turistů je také korigován omezeným počtem osob v jedné prohlídce a nutností předchozí rezervace.