Koncem loňského roku provedla Asociace cestovních kanceláří České republiky na základě žádosti České centrály cestovního ruchu – CzechTourism rozsáhlou analýzu mapující příjezdový cestovní ruch občanů Ruské federace do České republiky. Ten byl až do zavedení vízové povinnosti v roce 2000 na jednom z předních míst zdrojů turistů, kteří do České republiky směřovali. V roce 1999 k nám dorazilo z Ruské federace 235 tisíc turistů, zatímco o rok později to bylo o plných 133 tisíc turistů méně. I přes veškeré snahy o zvrácení tohoto stavu se teprve až v roce 2006 nejspíše podaří dostat zpět na pozitivní čísla o 7 let starší.
Občané Ruské federace preferují trávení dovolené zejména v destinacích, které nabídnou slunečné a teplé počasí a moře. Z tohoto důvodu jsou v Ruské federaci dlouhodobě hlavními výjezdovými destinacemi Turecko a Egypt, následovány Francií, Itálií a Španělskem. V posledních letech stoupá zájem také o pobaltské státy Estonsko a Litvu. I přesto, že Česká republika nemá moře, patří také mezi velmi vyhledávanou turistickou destinaci občanů Ruské federace. Hlavním důvodem je nejspíše vynikající pověst českých lázní a popularita Prahy jako města památek. V okruhu zemí bez teplého moře je naším největším konkurentem Finsko, Polsko a Německo, které se též těší poměrně značnému zájmu ruských turistů.
Ačkoli se podle prováděných průzkumů poměrně hodně občanů Ruské federace bojí létat, neboť nepovažuje leteckou dopravu za bezpečnou, je tato doprava hlavní pro cesty do České republiky. O tom, že mezi nejpopulárnější města patří kromě Prahy u ruských turistů zejména Karlovy Vary, svědčí přímé letecké spojení právě mezi tímto lázeňským městem a Moskvou. Tento letecký most provozují jak ČSA, tak i Aeroflot. V současné době se také zvyšuje počet charterových letů mezi destinacemi v Rusku a Brnem, Ostravou či Pardubicemi. Doprava má jistě i vliv na pobytová místa. Z toho důvodu vede Praha s 60 %, dále pak s 23 % jsou Karlovy Vary. Z hlediska pobytů ruských turistů se přes 2 % dostanou ještě Jihomoravský, Královéhradecký a Středočeský kraj.
Turisté z Ruské federace patří mezi skupinu turistů, která v České republice pobývá nejdéle a utrácí zde nejvíce peněz. Díky lázeňským pobytům je průměrný pobyt ruského turisty v České republice delší více než 6 dní, přičemž lázeňské pobyty jsou většinou minimálně 14denní (ale i 21denní). Navíc podle průměrné útraty se turisté z Ruské federace řadí mezi špičku, když utratí více než 4 000 korun za každý den svého pobytu, což je o plných 43 % více, než je průměr.
Nespornou výhodou příjezdového cestovního ruchu turistů z Ruské federace do České republiky je rozložení příjezdů do období celého roku. Turisté z Ruska jsou zvyklí na chladnější počasí a i v zimních měsících jsou kromě návštěv lyžařských center také návštěvníky nejen velkých měst, ale i otevřených turistických atrakcí, jako jsou zámky, kostely a další turisticky významné cíle. Velmi dobré zkušenosti s tím má například Kutná Hora nebo celoročně otevřený zámek Sychrov.
Hlavním obdobím výjezdů z Ruské federace jsou „Majskije prazdniky“ (duben – květen) a „Novogodnije prazdniky“ (prosinec – leden). Výhodou pro hostitelskou zemi je, že novoroční volno se prodlužuje až na celou první lednovou dekádu, která bývá z hlediska incomingu jinak poměrně hluchým obdobím.
Z pohledu kvality ubytování se téměř polovina ruských turistů ponejvíce soustředí na *** hotely. Zbytek požaduje hotely vyšší kategorie, přičemž naopak o hotely nižší kategorie je zájem minimální. Pokud pomineme lázeňské pobyty s kompletní penzí, pak jednoznačně vévodí poptávka po pobytech se snídaní.
Kromě nakupování dárků vyhledávají turisté z Ruské federace často také doprovodné programy. Nejvíce oceňují návštěvy malých továrniček s výrobou skla nebo bižuterie, velmi si oblíbili šperky z českého granátu. Rádi také absolvují exkurze do pivovarů a vinných sklípků či lihovarů. Vždy ocení, pokud je návštěvu možné spojit s ochutnávkou a stylovým večerem nebo možností zhlédnuté produkty také zakoupit.
Součástí analýzy bylo také zjištění omezujících faktorů. Z těch je největším problémem vízová povinnost a pro masovou pobytovou turistiku fakt, že Česká republika nepatří do pásu zemí s teplým klimatem a nabídkou moře. To však lze vykompenzovat lukrativnějšími lázeňskými pobyty a krátkodobějšími akcemi včetně těch pro nejnáročnější klientelu. Z obecného hlediska negativních faktorů v České republice je zase potřeba více pracovat s pracovníky v cestovním ruchu a s obyvatelstvem, kteří by měli pochopit, že příjem z cestovního ruchu je zdroj financí, který nám významně posiluje naše HDP a alespoň jednání v podobě úsměvu a milého chování k turistům je ta nejlevnější forma investice a poděkování.
Možnou perspektivou by pro Českou republiku mohla být forma incentivní a kongresové turistiky, ale zde se velmi těžko odhaduje potenciál, protože výzkum ukázal, že na straně jedné se tato forma výjezdové turistiky v Ruské federaci začíná stále více rozvíjet, ale na straně druhé čeští dodavatelé služeb pro kongresy a incentivu hovoří zatím pouze o velkém počtu poptávek a téměř nulové realizaci. Zde bude tedy nutné dále došetřit, kdo taková výběrová řízení vyhrává a co je potřeba změnit nebo doplnit, aby se tato forma turistiky více realizovala.
Závěr celé analýzy z pohledu Asociace cestovních kanceláří České republiky je jednoznačný. Turisté z Ruské federace představují ohromný potenciál, a je tedy nezbytné se na tento trh soustředit a neustále zkvalitňovat nabídku a veškeré aktivity, které se k tomuto trhu vážou, a to nejen mezi podnikateli, ale zejména zlepšováním možností získání víz pro cesty.
Michal Veber
Asociace cestovních kanceláří České republiky