Katedra cestovního ruchu Vysoké škole polytechnické Jihlava uspořádala dne 10. září 2012 seminář zaměřený na zkvalitnění průvodcovských služeb a problematiku jejich kontroly v České republice. Seminář zahájil a všechny účastníky přivítal rektor VŠPJ Ing. Jakub Novotný, Ph.D., jednání řídila RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D.
Před seminářem proběhly konzultace problematiky průvodcovské činnosti s poslankyní Ing. Janou Fischerovou, CSc., členkou podvýboru pro cestovní ruch parlamentního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, senátorem RNDr. Milošem Vystrčilem a vedoucími pracovníky Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva průmyslu a obchodu.
 Záběr ze zářijového semináře na VŠPJ |
Jedním z hlavních podnětů pro uspořádání semináře se stala petice „Konec českých průvodců", kterou vypracovalo a zveřejnilo Sdružení průvodců ČR za podpory Asociace průvodců ČR. Živnost průvodce se v roce 2008 stala živností volnou a turistům tak mohou být poskytovány služby nekvalifikovanými průvodci nebo řidiči autobusů, kteří nemají nejzákladnější znalosti českých reálií. Situaci je nutné urychleně řešit, protože za stávající situace vznikají značné škody a v očích turistů je poškozováno jméno České republiky. Opětné přeřazení mezi živnosti vázané, jak to navrhuje Sdružení, je nepřijatelné např. pro Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA).
Podle názoru pracovníků katedry cestovního ruchu je možné tuto patovou situaci řešit způsobem, který podrobně vysvětlil a zdůvodnil RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Navrhovaným řešením je vymezit v rámci současné živnosti „Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu" dvě povolání – vedoucí zájezdu a průvodce cestovního ruchu.
Zdůvodnění:
- Úpravou dojde ke sjednocení s praxí, která je běžná v Evropě i v USA a s terminologií EU (ČSN EN 13809 Služby cestovního ruchu), která rozlišuje následující povolání: vedoucí zájezdu, doprovod zájezdu, místní zástupce, průvodce cestovního ruchu, animátor, hosteska, vedoucí okružní plavby. Tato povolání reálně existují i u nás, ale právně jsou všechna v jedné profesi nazvané průvodce cestovního ruchu a provoz cestovní agentury, což způsobuje problémy, protože pojem průvodce cestovního ruchu je příliš široký a zahrnuje velmi odlišná povolání.
- Dojde ke sjednocení s Národní soustavou povolání (NSP), která rozlišuje povolání vedoucího zájezdu a průvodce cestovního ruchu a stanovuje náplň jejich práce.
http://katalog.nsp.cz/karta_tp.aspx?id_jp=102098&kod_sm1=1 - Dojde ke sjednocení se stanovisky evropských a světových profesních organizací
V Evropě existuje European Federation of Tourist Guide Associations (FEG) a International Association of Tour Manager (IATM). Tyto organizace vydaly společné prohlášení, ve kterém podrobně vysvětlují rozdíl mezi vedoucím zájezdu (tour manager) a průvodcem (tourist guide).
www.feg-touristguides.com/o-feg.html - Tato dvě povolání mají některé společné znaky, ale daleko více rozdílů.
Jsou to především:
a) Rozdílná náplň práce
Hlavním úkolem vedoucího zájezdu je splnění programu podle cestovní smlouvy. Je zodpovědný za denní aktivity a zajišťuje, aby turisté dostali vše, co si zaplatili, a tak byli se zájezdem spokojeni. Dbá na dodržení stanovené trasy, časového rozvrhu a programu. Zajišťuje hladký přesun různými dopravními prostředky. Kontroluje kvalitu dopravy, ubytování, stravování a případných dalších služeb zahrnutých v ceně zájezdu. Podává základní informace o zemi, její kultuře, historii, zvycích a jídle. Prodává fakultativní výlety. Vede agendu, provádí vyúčtování svěřených prostředků. Poskytuje pomoc v neobvyklých situacích nebo v případě onemocnění. Je prostředníkem mezi cestovní kanceláří, dodavateli služeb a turisty. Hlavním úkolem průvodce je výklad o dané památce, objektu, městě atd.
b) Rozdílný zaměstnavatel
Vedoucí zájezdu nemůže pracovat bez CK (a CK bez vedoucího zájezdu). Nepracuje přímo pro turisty, ale vždy je najímán cestovní kanceláří. Cestovní kancelář odpovídá za kvalitu služeb svých subdodavatelů včetně vedoucího zájezdu, a je proto oprávněna určovat požadavky na jeho kvalifikaci.
Průvodce může pracovat přímo pro turisty, destinační management, CK a jiné subjekty. Rozhodujícím způsobem ovlivňuje obraz České republiky v očích turistů.
c) Rozdílné pracoviště
Vedoucí zájezdu odjíždí se zájezdem (po ČR nebo do zahraničí), jehož délka se pohybuje od 2 do 40 dnů. Po celou tuto dobu se pohybuje mimo své bydliště.
Průvodce je stále ve svém městě a poskytuje odborné informace při pěších prohlídkách, v památkových objektech, kostelech, ale také v autobusu nebo jiném dopravním prostředku při okružních jízdách daným městem.
d) Rozdílná pracovní doba
Vedoucí zájezdu je turistům k dispozici 24 hod. denně.
Průvodce má stálou pracovní dobu.
e) Rozdílné fyzické a psychické nároky
Vedoucí zájezdu musí pohotově řešit různé neobvyklé situace (nemoc nebo úmrtí turisty, havárie dopravního prostředku, krádeže, ztráty dokladů, ztráta účastníka atd.). Často pracuje v neznámém prostředí.
Na průvodce jsou kladeny daleko menší fyzické a psychické nároky. Pracuje převážně v prostředí, které velmi dobře zná.
f) Rozdílné odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti
Vedoucí zájezdu ovládá problematiku jednotlivých služeb cestovního ruchu, které jsou součástí zájezdu. Zná pasové a celní předpisy, příslušné právní předpisy a normy, problematiku cestovního pojištění, bezpečnostní předpisy, povinnosti a odpovědnost dopravců a poskytovatelů ubytovacích a stravovacích služeb. Umí pracovat s mapami, GPS a dalšími moderními prostředky.
Průvodce musí znát základní fakta z dějin Evropy, podrobně dějiny České republiky, geografii, dějiny kultury a především mít dokonalé geografické a historické znalosti o lokalitě, ve které provází, a být schopen poskytnout odborný výklad podle požadavku turistů v jazyce dle jejich výběru.
EU vydala v roce 2008 směrnici 15566, stanovující kvalifikační požadavky pro průvodce v zemích EU, která měla být implementována do právních předpisů všech zemí EU. Mimo jiné předepisuje rozsah odborné přípravy průvodců ve výši 600 hodin.
Domníváme se, že z výše uvedeného vyplývá oprávněnost dvou samostatných povolání a jejich různé právní úpravy.
Stanovisko Asociace průvodců ČR k návrhu VŠP Jihlava přednesl její předseda PhDr. Stanislav Voleman. Upozornil na problém, kdy nekvalifikovaní průvodci zabírají pracovní pozice absolventům odborně zaměřených škol. Ve svém vystoupení podpořil myšlenku, že v problematice průvodců nekoresponduje živnostenský zákon s Národní soustavou povolání. Souhlasil s rozdělením průvodcovské činnosti na dvě povolání: vedoucí zájezdu a (místní) průvodce. Vyslovil požadavky, aby byla činnost průvodce obsahově vymezena, aby byla stanovena odborná způsobilost průvodců v souvislosti se změnou průvodcovské činnosti jako živnosti volné na živnost vázanou.
S návrhem rozdělení průvodcovské činnosti na dvě povolání vyjádřila souhlas i zástupkyně Sdružení průvodců Helena Štysová.
PhDr. Jolana Kopřiva Myslivcová z Asociace cestovních kanceláří ČR podpořila rozdělení a zdůraznila, že pro cestovní kanceláře jsou dostatečně kvalifikovaní průvodci nezbytní.
Prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Ing. Roman Škrabánek vidí jako hlavní problém kontrolu průvodcovské činnosti. Upozornil, že je potřeba rozlišovat průvodcovství v incomingu a outgoingu. Vyjádřil se proti jakékoliv regulaci průvodcovské činnosti. Možné řešení vidí v zavedení Evropského profesního průkazu.
Do debaty se zapojili také zástupci akademické sféry. Doc. PaedDr. Jiří Štyrský, CSc., z Univerzity Hradec Králové hovořil o úkolu škol připravit kvalitní odborníky. K tomu potřebují připravit od tvůrců legislativy odpovídající prostředí. O přípravě budoucích profesionálů v cestovním ruchu hovořila i Ing. Eva Schwartzhoffová, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci.
Problematika kontroly provádění průvodcovské činnosti
Tento blok diskuse uvedl opět dr. Rux z VŠPJ. Zdůraznil, že za ideální považuje zachování průvodcovské činnosti v kategorii volných živností, ale je nutné vymezit povolání průvodce cestovního ruchu a povolání vedoucího zájezdu a umožnit jejich kontrolu úpravou Zákona 159/1999.
Ing. Martina Blažejovská (MPO) odpověděla na dotaz, zda je kontrola možná ze strany živnostenských úřadů (ŽÚ), že tyto úřady pracují kvalitně, ale velký problém představuje kontrola soustavnosti a dosažení zisku. Průvodcovská činnost například není vázána na provozovnu. Ministerstvo zastává názor, že změna volné živnosti na vázanou v případě průvodcovské činnosti nic nevyřeší. Je třeba dobře nastavit kontrolní mechanismy a požadavky na kvalifikaci průvodců zařadit například do novely zákona o cestovním ruchu, která právě vzniká na MMR.
Ing. Škrabánek v této souvislosti podotkl, že kontrolu nezkvalitní ani převedení průvodcovství mezi živnosti vázané.
Podle ředitele odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Aleše Hozdeckého je třeba rozlišovat mezi normou a vnitřním režimem (příklad stavovské autority v německy mluvících zemích). Regulace průvodcovské činnosti nesmí zasáhnout činnost cestovních kanceláří. Znovuzavedení průvodcovské činnosti jako živnosti vázané zřejmě není řešením. Jako lepší cesta se jeví definování přesných požadavků na kvalifikaci průvodců v rámci živnosti volné. K tomu bude nutná debata nejen v rámci MMR. Rozdělení živností na dvě povolání je možné, ale je nutné jej vnímat v evropském kontextu. Kontrola je nutná (jako příklad uvedl problém pražských průvodců) a základem je systematická spolupráce MPO s ŽÚ.
Ing. Daniela Trnková (MMR) doplnila informaci o pozastavení zavedení Evropského profesního průkazu pro české průvodce.
Na dotaz poslankyně Parlamentu ČR Ing. Jany Fischerové, CSc., zda existuje evidence průvodců, kromě té, kterou vedou obě asociace průvodců, odpověděl Aleš Hozdecký, že ne a dodal, že na kontrole by se měla dohodnout obě ministerstva (MMR a MPO).
Další část diskuse byla věnována problematice profesní karty průvodce na evropské úrovni. Svá poměrně protichůdná stanoviska vyjádřili Ing. Škrabánek (průkaz by byl ideálním nástrojem kontroly) a dr. Voleman (je těžké dodržet konsenzus a sjednotit normy ve všech zúčastněných zemích). S dr. Volemanem souhlasil dr. Rux, který upozornil, že evropský průkaz průvodce je nechán na dobrovolnosti rozhodnutí národních orgánů. Není tedy povinný a nemůže řešit kontrolu.
V závěru diskuse k tématu vystoupil PaedDr. Ladislav Jirků, poslanec Parlamentu ČR. Vyjádřil podporu úsilí o zkvalitnění průvodcovských služeb a nabídl pomoc při prosazování změn.
RNDr. Miloš Vystrčil, senátor Parlamentu ČR, shrnul diskutovanou problematiku do tří hlavních okruhů:
Vedoucí zájezdu a průvodce jsou dvě různé činnosti a je nutné je rozlišit.
Kontrolní činnost v oblasti průvodcovské činnosti v současné době nefunguje. Je nutné stanovit podmínky pro výkon povolání i podmínky kontroly (ideálně do novely zákona o cestovním ruchu).
Je třeba upřesnit minimální potřebnou kvalifikaci pro vykonávání průvodcovské činnosti. Jedinou cestou je zařazení problematiky do novely zákona o cestovním ruchu. Změna živnostenského zákona v tomto směru nepřipadá z důvodu stanoviska MPO a Asociace českých cestovních kanceláří a agentur v tuto chvíli v úvahu.
Poslankyně Jana Fischerová a Lenka Andrýsová potvrdily, že na zasedání Podvýboru pro cestovní ruch budou členy podvýboru informovat o průběhu a výsledcích semináře a budou iniciovat vznik pracovní skupiny, která by se problematikou popsanou na semináři systematicky zabývala za přímé účasti zástupců zainteresovaných subjektů. O výsledcích jednání podvýboru budou účastníci semináře informováni.
Vedoucí katedry cestovního ruchu VŠPJ RNDr. Eva Janoušková, Ph.D., pozvala všechny přítomné na 8. mezinárodní konferenci „Aktuální problémy cestovního ruchu", kterou již tradičně pořádá VŠPJ a kde bude problematice zkvalitnění průvodcovských služeb v České republice věnován dostatečný prostor. Konference se bude konat ve dnech 27. a 28. února 2013.
Text: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. a RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc.
Foto: VŠPJ