První územní vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu bylo na základě odborného úkolu odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj zpracováno Ústavem územního rozvoje již v roce 2001 a 2002. Pro každou obec České republiky se sledovalo zastoupení složek cestovního ruchu a rekreace. Složky byly bodově ohodnoceny podle své vyvinutosti na území obce. Úrovňové bodové nasazení přihlíželo k obecnému významu každé složky pro cestovní ruch a rekreaci. O tomto vyhodnocení byli čtenáři časopisu COT business informováni v letech 2002 a 2003.
V roce 2009 ministerstvo pro místní rozvoj opět ve spolupráci s Ústavem územního rozvoje přistoupilo k aktualizaci potenciálu cestovního ruchu, která je ovšem již zpracována za větší územní jednotky – správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále obvody ORP). Současně se zaměřilo na rozhodující prvky cestovního ruchu a rekreace.
Tyto prvky mají dvojí povahu:
a) jako konkrétní atraktivity cestovního ruchu,
b) jako plošné a liniové předpoklady rozvoje cestovního ruchu a rekreace.
Atraktivity cestovního ruchu jsou vyjádřením reálných cílů turistů. Čím více jich v obvodu ORP je, tím má toto území větší potenciál. Některé atraktivity jsou „bodové“ (např. zámek), jiné územně širší (např. historický městský soubor). Existují i atraktivity s nehmotným základem – vinařský nebo pivovarnický věhlas obce.
Přehled zhodnocených atraktivit cestovního ruchu v obvodech ORP:
- přírodní pozoruhodnost,
- historický městský soubor,
- historický vesnický soubor,
- zámek,
- hrad, tvrz, zřícenina,
- křesťanská sakrální památka,
- židovská památka,
- vojenská památka,
- pietní památník,
- technická památka,
- archeologická památka,
- historické podzemí,
- muzeum, galerie,
- muzeum v přírodě, skanzen,
- lázeňské místo,
- zoologická zahrada, zoopark,
- botanická zahrada, arboretum,
- akvapark, plavecký bazén,
- golfové hřiště,
- farma pro hipoturistiku,
- vinařský věhlas,
- pivovarnický věhlas,
- jiná atraktivita cestovního ruchu,
- turistické informační centrum,
- přidaná hodnota: památka UNESCO.
Druhá skupina vychází z toho, že různé plochy a linie mají v sobě zakódovaný různý obecný význam pro cestovní ruch a rekreaci. Některé plochy a linie jeho rozvoj podporují, jiné omezují. Mezi nejvíce podporující plochy a linie patří horská krajina, vodní plochy s rekreačním významem, dobrá dálniční dostupnost atd. Naopak omezující vliv mají průmyslové a těžební plochy, ale i nížinná krajina.
Přehled zdokumentovaných ploch a linií v obvodech ORP:
- horský typ krajiny,
- podhorský a vrchovinný typ krajiny,
- pahorkatinný typ krajiny,
- nížinný typ krajiny,
- urbanizované území,
- průmyslové a těžební území,
- území s výbornou dálniční dostupností,
- území s velmi dobrou dálniční dostupností,
- břehy vodních ploch s celostátním rekreačním významem,
- břehy vodních ploch s regionálním rekreačním významem,
- řeky a jiné toky vhodné pro rekreační splouvání,
- silnice I. třídy,
- železnice s vysokou četností vlaků,
- železnice s nižší četností vlaků,
- přidaná hodnota: národní park,
- přidaná hodnota: chráněná krajinná oblast.
Za území všech obvodů ORP (mimo hlavní město Prahu) byly bodově ohodnoceny jak vyskytující se atraktivity cestovního ruchu, tak struktura zdejších ploch a linií. Součet bodů udává formalizovaný potenciál cestovního ruchu obvodu ORP. Přehledné výsledky za Českou republiku jsou obsaženy v textové zprávě doplněné o tabulky a kartogramy. Rozsáhle je v závěrečné zprávě popsána část regionální. Každý obvod ORP tu má tematickou mapu a tabelární soupis atraktivit a ploch a linií. V roce 2010 na studii Aktualizace potenciálu cestovního ruchu navázala studie Využití potenciálu cestovního ruchu. Pro její účel byly výsledky předchozí studie převzaty, ovšem s některými úpravami:
a) z potenciálu ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch byly vypuštěny položky dopravní dostupnosti a dopravních linií – strukturně sice významně dotvářejí potenciál, ale sotva lze s nimi dávat do souvislosti rozdíly v danostech cestovního ruchu některých území,
b) potenciál atraktivit cestovního ruchu byl zúžen jen na územně zakotvené („kamenné“) atraktivity s tím, že „mobilnější“ atraktivity (muzea, galerie, turistická informační centra aj.) byly přesunuty mezi atributy využití potenciálu,
c) krajinně rekreační potenciál byl pro účel jeho využití předefinován na kategorii velikosti, nikoli kategorii struktury (což je v souboru nestejně velkých obvodů ORP podmínka k hodnocení využití),
d) jak potenciál cestovního ruchu, tak vyvinutost určité danosti ve funkci atributu využití potenciálu dostaly oboustranně srovnatelné vyjádření v pětistupňové škále.
Vlastní vyhodnocení využití potenciálu cestovního ruchu bylo provedeno srovnáním stupně potenciálu cestovního ruchu (popř. tam, kde to má smysl, jen krajinně rekreačního potenciálu či potenciálu atraktivit cestovního ruchu) a stupně vyvinutosti určité danosti ve funkci atributu využití potenciálu.
Za takové danosti se považovaly:
- délka pěších turisticky značených cest,
- délka značených cyklotras,
- počet rozhleden,
- počet lyžařských vleků,
- počet turistických informačních center,
- počet a významová diferenciace muzeí, galerií, zoologických zahrad aj.,
- počet restaurací a pohostinství,
- počet ubytovacích zařízení.
Jak již bylo řečeno, textovou zprávu doprovázejí tabulky a kartogramy s údaji za všechny obvody ORP. Po celý rok 2011 vás proto budeme na stránkách COT business postupně seznamovat s konkrétními výsledky v agregované podobě za jednotlivé kraje České republiky.
Text: RNDr. Jan Bína, CSc., Ústav územního rozvoje; Odbor cestovního ruchu MMR
Foto: CzechTourism