Kdysi dávno (i když ono to vlastně tak dávno není), když se ještě nejezdilo běžně do ciziny na rodinnou dovolenou, bylo cestování dětí doménou jarních lyžařských prázdnin na organizovaných pobytech od továren a podniků nebo letních pionýrských táborů a následným pobytem na venkově u babičky. Z tehdejších dětí jsou dnes dospělí a mají vlastní malé děti. Avšak doba je úplně jiná. Dnes pořídit dobrý letní tábor je nelehký a nelevný úkol a letní pobyty s maminkou na neplacené dovolené u babičky jsou dávnou minulostí. Děti tedy cestují méně, ale o to aktivněji.
Je to dáno nejen mentalitou jejich rodičů, kteří si těch pár dnů volna chtějí užít, ale také dobrou nabídkou a dosažitelností různých ať už sportovních, či jiných aktivit. Všichni určitě pamatujeme, jak jsme kupovali pod pultem favorita (univerzální název pro silniční kolo, pozn. autora) a dětské kolo byl artikl, který se dědil z pokolení na pokolení a ze známého na známého. Dnes jsme obklopeni ohromným množstvím možností. Nejen že dětská kola dnes existují v mnoha velikostech, ale také se již dělí na dívčí a chlapecká. Máme dětské sedačky na kola, dětské lodě, dětské oblečení mnohdy propracovanější více než pro dospělé. V podstatě není problém posadit kojence do speciální dětské nosičky a vyrazit šplhat do hor.
Volný čas tak trávíme aktivněji a za pomoci terénních dětských kočárků bereme děti s sebou již od útlého věku. Pomiňme cestování s dětmi do ciziny, to by nám zabralo mnoho a mnoho papíru a soustřeďme se na domácí turistiku.
A co děti? Mají si kde hrát?
Mnoho z nás se pokouší každý pátek s neochvějnou pravidelností zapakovat své 3 + 1 do útrob vozu, na střechu naložit kola a vyrazit za hranice všedních dnů. Ještě že je naše republika tak malá a cesty křížem krážem nezaberou tolik času! My – rodiče s dětmi, totiž máme jasnou představu, co dítě na cestách vyžaduje, bohužel někteří podnikatelé však v této oblasti tápou, a tak se ochuzují o jistou část domácího cestovního finančního koláče. Jeden příklad za všechny – jedete si takto krajinou a najednou vaše dítě vyžaduje zastávku u jedné nejmenované americké společnosti, která má kromě líbivého marketingu a veskrze pomlouvaných, avšak všemi s radostí konzumovaných nezdravých pochutin také jednu specialitku – myslí na děti. Kromě balíčku s jídlem, ke kterému přidá hračku, totiž své restaurace vybavila většinou oploceným hřištěm s prolézačkou, skluzavkou apod. Dítě si tak hraje, zatímco rodič u kávy relaxuje a nemusí se bát, že potomek rozpálený hrou vběhne pod projíždějící automobil. Další nespornou výhodou je, že v každé takové „průjezdní“ restauraci naleznete kromě toalet i místnost vhodnou pro přebalování miminek. A kdo se někdy pokoušel přebalovat svého potomka na sedačce automobilu na plném parkovišti, hned ví, o jaké výhodě je řeč. Proč takováto hřiště nejsou i jinde?
Zatímco po příjezdu na místo výletu se rodiče snaží vynosit všechna zavazadla do pokoje a rychle se zabydlet, děti se pomalu začínají nudit. Pro rodiče je složitý už i výběr, a to nejen místa, ale také samotného ubytování. Máme-li děti větší, pak postačí hledat nabídku s přistýlkou, ale malé děti potřebují postýlku, ze které nevylezou a ve které mají pocit většího bezpečí. V nabídkách ubytovacích kapacit ji už čas od času nalezneme, a někde dokonce i bez dalšího poplatku, ale rodiče si naštěstí většinou vozí vlastní rozkládací. Hned druhé úskalí je pro takto malé děti koupání. Většina z nich totiž nesdílí nadšení rodičů nad levnou cenou ubytování a sprchový kout bez vany jim prostě vadí. Opět chvála některým ubytovatelům, že již dokážou nabídnout zdarma zapůjčení dětské vaničky nebo koupacího kbelíku.
Nejinak je tomu tam, kde se turisté stravují. V jídelnách penzionů a hotelů a v restauracích již běžně nalezneme někde v rohu „zaparkovanou“ dětskou židličku, která je volně k dispozici, aby váš potomek před stravou neutíkal. V některých restauracích již běžně nalezneme dětský koutek, kde si děti hrají, zatímco jejich hladovější rodiče se teprve občerstvují. A, světe, drž se, v některých takto vybavených restauracích je dokonce i vstřícný personál, který se na prcky běhající zcela všude, ještě i usmívá. A věřím, že dnes už v každé restauraci naleznete v jídelním lístku nabídku levnějších, a především složením a úpravou vhodnějších dětských jídel a nikdo vám nebude zazlívat, že pro svého kojence máte stravu vlastní a naopak vám personál nabídne její ohřev v mikrovlnné troubě a ochotně vám zapůjčí při balení zapomenutou lžičku.
Hlavně je nenudit!
Pokud si rodina doveze sportovní výbavu vlastní, má ubytovatel vyhráno. V opačném případě je nutné sledovat místní nabídku a dokázat poradit, kde si lze sportovní výbavu, včetně té dětské, vypůjčit. To je ta jednodušší varianta. Co však s tím, když máme v létě kola a ono prší nebo v zimě máme lyže a on není sníh. Pak je každá rada drahá. Víme, že již jako děti jsme se začínali nudit po chvilce bez činnosti a dnešní děti jsou možná ještě neposednější a ke katastrofě v podobě zkaženého pobytu je pak hodně blízko. A namlouvat si, že děti bude bavit návštěva galerie, zámku nebo muzea, je zcela liché. Děti nejlépe potřebují nějaké historky, legendy a pohádky a činnosti zcela odlišné než dospělí. Navíc je neohromíme ani dlouhými pochody – byť nádhernou přírodou. Leda, že se cestou dá házet šiškami, stavět z bláta přehrada nebo házet kamení do řeky či přehrady. Musíme se tedy podívat po okolí. Jistě nalezneme bobové dráhy, aquaparky s tobogany nebo destinační management může připravit nějakou velmi zajímavou dětskou trasu, kde děti aktivně sbírají třeba razítka a závěrem na místním infocentru za ně dostanou malý dárek. Pro rodiče sice kvůli vstupnému většinou dražší varianta, ale děti jsou spokojeny a co bychom pro ně neudělali. A když už je řeč o vstupném, tak jednu drobnost – viděl jsem spoustu vstupného, kde za 2 dospělé získáváte 2 děti zdarma – chudáci ti, kteří pomáhají naší ekonomice a mají děti 3. Jedno musí prostě nechat doma nebo za něj zaplatit mnohde plné vstupné.
Večer je kapitola sama pro sebe. Podle průzkumů u nás nalezneme mnoho ubytovatelů, kteří mají kromě společenské místnosti, kde se večer baví rodiče, také nějakou tu klubovnu pro děti. V ní se dají hrát stolní hry, často je tam televize s množstvím videokazet s animovanými filmy a halda hraček pro ty menší. Někde si dnes bez problémů zahrajeme ping-pong nebo ruské kuželky. Rodiče tak mohou večer relaxovat bez toho, že jim jejich znuděný potomek visí na krku. Ten nás totiž nepotřebuje a hraje si s vrstevníky.
Bezpečnost především
Negativ při cestování s dětmi je stále hodně. Někde třeba kočárek neprojde dveřmi autobusu, jinde zase není žádný prostor, jak kočárek zaparkovat v restauraci. A některá negativa cestování s dětmi mají v rukou sami rodiče. Dnes totiž zcela běžně koupíme dětskou cyklistickou přilbu, dětskou plovací vestu nebo dětskou přilbu na lyže. I přesto dnes a denně vídáme děti, které mají značková kola, značkové oblečení, ale zcela jim chybí tyto základní bezpečnostní věci. A že jsou tyto ochranné pomůcky důležité, se potvrzuje téměř každý den při čtení černé kroniky se sumářem zbytečných úrazů.
Závěrem snad – cestování s dětmi je príma, nabídka, kam s nimi jet, se čím dál zvětšuje a výsledek cesty závisí především na přípravě, výběru místa, a především na nás rodičích.
Michal Veber