Nic jim není svaté, ze všeho si dělají legraci a pro všechno vymýšlejí nové vlastní cesty. Jako třeba ta generace Y (dnešní „zhruba třicátníci“) – bez mobilu či tabletu se ne obejde, na všechno potřebuje „appky“, pracovat chce z domova, a to ještě v dobu, která se jí líbí. Dokonce i služební cesty si chtějí organizovat po svém a spojovat je se zábavou. Ti mladí by snad nejraději jednali přímo na pláži! Co je to za pořádky?!
Abyste rozuměli, to nelamentuji já, ale hypotetický zastánce staré školy, pro kterého vždy byla služební cesta do zahraničí něčím téměř posvátným. Něčím, co má rigidní pravidla, ze kterých se nelze ani na minutu odchýlit, jinak by se šéf zlobil…
Jenže, jak už to tak bývá, kdo pouze láteří a nečinně stojí, za chvíli bude láteřit opodál. Smiřme se s tím, že je to právě generace Y, která začíná nastavovat pravidla ve všech možných oborech, cestovní ruch a služební cesty nevyjímaje. Připravme se tedy na to, že služební cesty už nejspíš nikdy nebudou takové, jako bývaly. Světem si vítězně razí cestu fenomén bleisure, tedy kombinování pracovního a soukromého obsahu. O tom si koneckonců můžete přečíst hned ve dvou článcích v hlavní tematické rubrice.
Generace Y je typická stíráním hranice mezi prací a volným časem. Ne že by její příslušníci pracovali víc než generace starší (právě naopak, nejsou ochotni obětovat kariéře rodinu ani zážitky), jen mají potřebu většího pocitu svobody při plánování pracovních povinností. A lační po zážitcích. To se projevuje i v oblasti služebních cest – stále víc lidí cestujících za byznysem si cestu pro dlužuje o den či dva dovolené, aby poznali danou destinaci, setkali se s přáteli či si dopřáli nějaký kulturní či jiný zážitek. Výhodné to bývá jak pro zaměstnance, tak pro jeho chlebodárce. Cestovní politiky s tímto fenoménem zatím příliš nepočítají, to se ale může rychle změnit. Buďte tedy připraveni, ať to nejste vy, kdo bude co nevidět smutně stát opodál…