|
Na rumunském stánku byla v průběhu veletrhu slavnostně pokřtěna publikace s názvem Rumunština do batohu. Mohu se mýlit, ale zdá se mi, že to je první praktická dorozumívací příručka, která po převratu vyšla (doposud se dala prakticky využít nanejvýš Česko-rumunská konverzace, SPN 1987 nebo Česko-rumunský a rumunsko-český kapesní slovník na cesty z roku 1979).
Autor Rumunštiny do batohu, tulák po rumunských horách, absolvent mimořádného studia rumunistiky na Filozofické fakultě Karlovy univerzity a pozdější velvyslanec České republiky v Rumunsku (1997–2001) Jaromír Plíšek sestavil na základě vlastních bohatých zkušeností poměrně jednoduchou a praktickou pomůcku, s níž se dá domluvit v nejběžnějších situacích, do kterých se dostane člověk, putující Rumunskem pěšky, stopem, vlakem nebo autobusem.
Po nezbytných informacích o rumunské výslovnosti, pojednáních o použití číslovek, podstatných jmen, o místních názvech, způsobech oslovování a dalších jazykových jevech zařadil autor kapitolku o nejběžnějších obratech a slovech používaných při pozdravech a běžném hovoru („Jak by ne!“, „Co naděláš…“, „Můžete mi říct…“ a podobně). Další velmi důležitá část se jmenuje „Kam, kde, odkud, kudy“, protože to jsou skutečně nejpotřebnější větičky, ke kterým se poutník uchyluje, zklamala-li jeho mapa nebo orientační schopnosti a potká-li náhodou v pustině živáčka. Je jasné, že aby mu zvládnutí těchto otázek k něčemu bylo, musí předem nastudovat možné odpovědi domorodců, ve kterých se budou vyskytovat taková slovíčka, jako nahoru, dolů, doleva, doprava, musíte se vrátit, případně „takové místo v Rumunsku vůbec neexistuje“.
K základnímu vzdělání patří samozřejmě zvládnutí údajů o čase, hodinách, dnech a měsících, a to nejen proto, abychom seznali, od kdy do kdy mají v tom kterém obchodě otevřeno, ale abychom si dokázali dát schůzku, či sdělit, že jsme na cestě už pět dní a celou dobu jsme nic nepozřeli. Důležitá je rovněž kapitola o počasí.
Po ní následují nejběžnější konverzační modely ve vybraných tematických skupinách Pěší a vysokohorská turistika, Turistická výbava, Táboření (mohu si tu postavit stan?), Venkov, Krasové útvary a speleologie, Cestování vlakem, Cestování po silnici, Jídlo, Nakupování, Ubytování a Zdravotní problémy, úrazy. Už jen výběr těchto témat napovídá, že „Rumunština do batohu“ je určena těm, kdo chodí po horách s celou svou výbavou na zádech, a že v žádném případě neoplývá konverzačními skvosty typu „Také jste byla dnes odpoledne na golfu, paní radová?“ nebo „Tento volánek prosím posadit o něco výše“. Příručku zakončuje stručný česko-rumunský a rumunsko-český slovníček, v němž najdete téměř výhradně slova obsažená v předcházejících kapitolách.
Velmi cenné jsou autorovy poznámky k rumunským zvykům, takže se například dozvíte, že „řekne-li vám v Rumunsku někdo, že to či ono bude ,imediat‘ (hned), je nutno počítat s tím, že to může trvat libovolně dlouho!“ V kapitole o cestování vlakem vás jistě zaujme sdělení, že průvodčímu se někdy familiárně říká „kmotr“ – „jezdit s kmotrem znamená jezdit bez jízdenky a platit průvodčímu polovinu jízdného do kapsy, což někdy praktikují zejména pravidelně dojíždějící“. A úsek o cestování po silnici vás poučí o tom, že „většina informací, týkajících se autobusové dopravy, je cestujícímu k dispozici jen ve formě ústní lidové tradice.“
Původně jsem chtěl vytknout autorovi, že formát A5, měkké desky a lepená vazba nejsou zrovna dobrým vybavením pro věc, která se má nést v batohu i za deště, nadto za podmínek, kdy člověk pečlivě zvažuje každý gram, který si na záda naloží. Pak jsem si ale přečetl úvod (ten, jak známo, se čte vždycky až naposled), a v něm jsem se dozvěděl, že „Rumunština do batohu není míněna jako publikace k zařazení do zaprášené knihovny, nýbrž spíše jako živý organizmus reagující na ,situaci v terénu‘, jejíž jednotlivé verze jsou víceméně ,na jedno použití‘ (do batohu…).“ Čemuž podle autora odpovídá i cena (na Holiday World se „Rumunština do batohu“ prodávala za 100,- Kč). No, i kdybych počítal s tím, že se mi ta věcička za tři neděle rozpadne, uvítal bych minimálně poloviční formát, byť za cenu menších písmenek.
Dean Valášek
Jaromír Plíšek: Rumunština do batohu, vydal Práh, Praha 5, v r. 2004, vydání první, počet výtisků neuveden.