V lesku historických uniforem, v klapotu podkov několika desítek koní a za zvuků řízných pochodů vojenských hudeb se v posledním dubnovém víkendu vrátil zámek Brandýs nad Labem do dob své někdejší slávy císařského a královského sídla. Letošní historické akce, Audience u císaře Karla I. a vzpomínkové Slavnosti k 250. výročí prusko-rakouské války 1757, konané pod záštitou Senátu Parlamentu ČR, přilákaly k návštěvě této přední renesanční památky nedaleko Prahy tisíce návštěvníků.
|
Slavnostnímu nástupu více než pěti set milovníků vojenské historie v dobových uniformách z Čech, Moravy a čtyř sousedních zemí byl v zahradě brandýského zámku přítomen předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka spolu s generály Armády ČR, diplomaty a členy rodu Habsbursko-Lotrinského, kterému zámek Brandýs nad Labem náležel čtyři a půl staletí.
Nedávno otevřená historická expozice v císařských komnatách zámku připomíná výjimečné dějiny tohoto oblíbeného renesančního výletního sídla panovníků, z jehož oken vyhlížíme na románskou Starou Boleslav, místo počátků české státnosti a umučení národního světce knížete Václava. Zámek Brandýs nad Labem, jako jediný – a nejen v Čechách – hostil od roku 1547 všechny korunované hlavy monarchie.
Přes všechnu nepřízeň dob nedávno minulých nebyly dodnes zapomenuty životní příběhy známých osobností, císařů a králů, kteří zde často a rádi pobývali. Ferdinand I. zahájil proměnu brandýského hradu v renesanční zámek a založil jeho skvostnou zahradu. Jeho Milost císařská Rudolf II. pak Brandýs povýšil na královské komorní město a zámek dal italskými mistry dvorského okruhu vyzdobit skvostnými sgrafity a vybavit jako své hlavní mimopražské sídlo. Ferdinand II. zde věnoval vévodství Mecklenburské Albrechtovi z Valdštejna a Ferdinand III. se zasloužil o slavné navrácení Sasy uloupeného staroboleslavského Palladia. Za lovem sem přijížděl hudbymilovný císař Leopold I. a Karel VI. na Brandýse lovil i s celým dvorem v předvečer své pražské korunovace. Marie Terezie tu tehdy byla poprvé seznámena se svým budoucím chotěm Františkem Štěpánem Lotrinským a také ona odsud vyjížděla k pražské korunovaci, stejně jako poslední korunovaný český král Ferdinand V.
Císař František I. měl na zámku svůj hlavní stan v časech napoleonských válek a přijal zde návštěvu pruského krále Fridricha Viléma III. a ruského cara Alexandra I. k jednání o spojenectví před vítěznou bitvou národů u Lipska. Poslední císař a český král, blahoslavený Karel I., v Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi prožil léta své vojenské služby u dragounského pluku a zdejší zámek byl jeho nejmilejším sídlem až do konce monarchie.
Letošní Audience byla připomínkou 120. výročí jeho narození, a tak bylo možno i na mostech přes řeku Labe potkat dragouny na koních, kteří – stejně jako před sto lety – ve slavnostním průvodu doprovázeli kočáry s významnými hosty do Staré Boleslavi.
Ve staroboleslavském poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie zněla Haydnova hudba ke slavnostním bohoslužbám, kterým předsedal apoštolský nuncius v ČR, arcibiskup Mons. Diego Causero a v sousedství chrámu byl na paměť válečných událostí roku 1757 odhalen kamenný smírčí kříž. Bohatý program pokračoval promenádním koncertem Posádkové hudby Hradec Králové v zámecké zahradě a závěr slavností patřil všemi očekávané bitevní ukázce z doby 18. století, která se v podvečer ohlásila salvami z děl na bastionech brandýského zámku a byla opravdu velkolepou podívanou, jíž přihlíželo na čtyři tisíce návštěvníků z blízkého i vzdálenějšího okolí.
Velké historické slavnosti jsou stejně pravidelnými událostmi v životě znovuotevřeného brandýského zámku jako jeho prohlídky v doprovodu důstojníků tradičního dragounského regimentu, koncerty komorní hudby či příjemná posezení v renesančních sálech toskánské restaurace. Nejen v tuzemsku, ale i v Rakousku, v Německu i v Itálii je město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav stále vyhledávanější turistickou destinací.
Text: Milan A. Novák
Foto: Kamil Vaděra