Občanům některých asijských zemí jejich vlády důrazně nedoporučují cestování do Evropy a cestovní kanceláře takové cesty nesmí vůbec nabízet. V těchto destinacích zároveň platí velmi přísná protiepidemická opatření. Navzdory tomu se v nich zástupci české centrály cestovního ruchu snaží udržet povědomí o České republice a doufají, že hned, jakmile to bude možné, se k nám asijští turisté vydají. Zaznělo to na dalším z exportních workshopů, které pořádá agentura CzechTourism.
Agentura Czech Tourism připravila celkem devět exportních workshopů. Jejich cílem je podnikatele a profesionály v cestovním ruchu seznámit s aktuální situací na zdrojových trzích a přiblížit jim, jak pandemie tamní trhy ovlivňuje. Tématem předposledního, tedy osmého workshopu byly trhy v Japonsku, Tchaj-wanu, Číně a Jižní Koreji.
Podle aktuálního průzkumu třetina Japonců netrpělivě čeká na chvíli, kdy jim vláda umožní vycestovat, a okamžitě toho pak chtějí využít. Uvedl to Štěpán Pavlík, který agenturu CzechTourism zastupuje v Japonsku a na Tchaj-wanu. Předpokládá se, že se dočkají v květnu nebo červnu příštího roku.
Z pohledu České republiky patří Japonsko mezi vysoce rizikové země, ale Štěpán Pavlík upozorňuje, že za tímto hodnocením stojí fakt, že dosud nedošlo mezi EU a Japonskem k dohodě o uznávání certifikátů a očkování. Samotná zdravotní situace v Japonsku je relativně dobrá, navíc téměř 75 procent obyvatel je naočkovaných. Za tento relativně dobrý vývoj zdravotní situace prý Japonci vděčí důslednému dodržování protiepidemických opatření. „Japonci jsou národem, který je postaven na poslouchání všech příkazů a dodržování pravidel. Takže když bylo vydáno doporučení, že se restaurace mají zavírat v osm hodin, tak to všichni dodržovali,“ oceňuje Pavlík.
Od dubna loňského roku platí v Japonsku zákaz vstupu cizinců ze 111 zemí včetně České republiky. Vláda zároveň Japoncům důrazně nedoporučuje cestování do zahraničí. „To v praxi znamená, že cestovní kanceláře nesmí nabízet žádné balíčky do zahraničí. Jediné, co není blokováno, je výjezd FIT, pokud jedou skutečně sami za sebe,“ popisuje Pavlík. Když se pak turisté do Japonska vrací, musí se při příletu prokázat negativním PCR testem, který není starší než 72 hodin a zároveň musí okamžitě podstoupit další PCR test. Pak nastoupí do karantény, jejíž délka se odvíjí od rizikovosti země, ze které přicestovali. Od letošního listopadu se nicméně očekává jisté zmírnění. Očkovaní lidé by mohli v karanténě trávit jen tři dny. Což Štěpán Pavlík vítá: „To by mohlo podnítit více těch FIT cestovatelů, aby cestovali do zahraničí. Dosavadní 14denní karanténa byla pro řadu lidí nepřekonatelnou překážkou,“ vysvětluje.
V době před covidem bylo Japonsko pro český turistický ruch velmi perspektivní zemí. V roce 2019 do Česka dorazilo téměř 150 tisíc Japonců a strávili tu v průměru bezmála tři noci. Tato čísla podle Pavlíka jasně mluví pro zavedení přímé letecké linky mezi Prahou a Tokiem. Rozhodně by se dle jeho názoru vyplatila, navíc by do Česka přivedla ještě více japonských turistů.
V covidovém roce 2020 do Česka přijelo jen 25 tisíc Japonců, přičemž v naprosté většině případů se jednalo o příjezdy ještě před vypuknutím pandemie.
Jedním z důvodů, proč Japonci rádi cestují, je fakt, že do roku 1967 jim bylo cestování do zahraničí zapovězeno. Jedná se tedy o poměrně nový fenomén, který má v případě Japonců zajímavá specifika. Silnou skupinou, která k nám z Japonska přijíždí, jsou aktivní senioři nad 55 let, přičemž nejradši cestují ve skupině. Dále k nám přijíždí ženy nad 30 let, a to s přáteli nebo s partnerem – a často „na vlastní pěst“. Další skupinou jsou studenti a dobrodruzi nad 20 let.
Když se řekne „japonský turista“, každý si hned vybaví fotoaparáty. Japonci si velmi rádi pořizují fotografie všech míst, která navštíví, a rádi využijí příležitost vyfotografovat se například v kostýmech.
Japonci Evropu, a tedy i Česko, chápou jako ideální místo pro poznávací turistiku, zajímá je umění, dějiny, architektura, filmové lokace, hudba a ocení dobré a hlavně místní jídlo. Japonci rádi uslyší informace o regionálních specialitách. Nechají se tedy poučit o tom, jaké suvenýry nakoupit – a kupují jich hodně. Mají ve zvyku pozornostmi z cest obdarovávat rodinu a široký okruh přátel.
Určitým limitem pro Japonce je délka jejich dovolené – tvoří pouze 10 dní. Proto na cestách stráví klasicky jeden týden, a to včetně doby letu. Cestování je tedy pro Japonce velkou událostí. 58 % z nich do zahraničí cestuje méně než jednou za pět let, 14 % jich cestuje jedenkrát za pět let a jen 8 procent jich cestuje každoročně. Nejčastěji k nám přijíždí na začátku května – což je ostatně doba, kdy se v roce 2022 předpokládá jisté rozvolnění, kdy Japoncům už opět bude umožněno cestovat.
Ačkoliv možnosti Japonců cestovat jsou teď značně omezené, české zastoupení CzechTourism se stále snaží povědomí o Česku mezi Japonci udržet. Jedním ze způsobů je virtuální cesta, kterou česká turistická centrála připravila ve spolupráci s leteckou společností First Airlines. Jedná se o virtuální let do Česka, během kterého se účastníkům představí to nejlepší z českých regionů včetně české kuchyně. O tyto zážitky je podle Pavlíka velký zájem. Ostatně ochutnávka české kuchyně je součástí i dalších marketingových aktivit a nezapomíná se ani na děti – mladší publikum do Česka láká roztomilý lvíček Lefumaru.
Štěpán Pavlík popsal také situaci na Tchaj-wanu. Co se týká zdravotní situace, je podobná jako v Japonsku, nicméně proočkovanost obyvatel je v této ostrovní zemi výrazně nižší, nedosahuje ani 40 procent. Důvodem je, že se většinově používá čínská očkovací látka, které ale Tchajwanci nedůvěřují. Česká republika patří mezi země, která Tchaj-wanu poskytla několik dávek vakcíny od Pfizeru. Tímto aktem podle Pavlíka stoupla v zemi prestiž Čechů.
Protiepidemická opatření na Tchaj-wanu jsou velice přísná. Cizinci můžou do země vstoupit jen na zvláštní povolení. Samozřejmostí je PCR test jak před cestou, tak při příletu. Z letiště se cestovatelé musí speciálním taxíkem ihned vypravit do karanténního hotelu a zároveň si pořídit místní SIM kartu, která sleduje jejich polohu. Navíc na tuto SIM kartu chodí dotazy od policie na aktuální zdravotní stav, přičemž odpovídat se musí obratem. Po ukončení 14denní karantény pokračuje tzv. self-management. To znamená, že cestovatel sice už může opustit karanténu, ale musí si měřit teplotu, nosit roušky na veřejnosti, dodržovat odstupy a nesmí se účastnit veřejných akcí. Tento self-management trvá sedm dní.
Stejně jako v Japonsku mají i na Tchaj-wanu cestovní kanceláře zakázáno nabízet zahraniční zájezdy. Přitom Tchajwanci cestují velmi rádi. Pokud se podíváme na jejich příjezdy do Česka, tak v roce 2019 jich přijelo na 190 tisíc a strávili u nás 2,5 noci. I toto číslo podle Pavlíka nahrává tomu, že by se mělo zřídit přímé letecké spojení mezi Českem a Tchaj-wanem. V roce 2020 do Česka zavítalo jen necelých 27 tisíc Tchajwanců.
Podobně jako u Japonců také Tchajwanci ještě relativně nedávno nesměli cestovat. Do roku 1987 v zemi panoval výjimečný stav. Zajímavostí je, že Tchajwanci se řídí silnými tradičními rodinnými vazbami, pro které je charakteristická téměř bezvýhradní poslušnost vůči rodičům. Pokud tedy rodiče projeví z cestování obavy, jejich dospělé děti je poslechnou a nikam nevycestují.
Z Tchajwanu k nám nejčastěji přilétají aktivní senioři nad 50 let, páry bez dětí a skupiny přátel nad 30 let, studenti a dobrodruzi a také mladé páry v době kolem svatby, kdy mají ve zvyku fotografování na cestách. Stejně jako Japonci Evropu vnímají jako ideální místo pro poznávací turistiku, rádi ochutnají místní gastronomické speciality a jak už bylo zmíněno – Evropu považují za ideální místo pro svatební fotografie.
Přestože ani Tchajwanci nemívají moc dovolené (7-14 dní ročně), cestují výrazně více než Japonci. Třetina populace do zahraničí cestuje každoročně a naprostá většina obyvatel vycestuje alespoň jednou za dva roky. Důvodem je, že se jedná o poměrně malý ostrovní stát. Proto se jeho obyvatelé rádi podívají za jeho hranice.
Ani v Číně nesmí cestovní kanceláře nabízet balíčky do zahraničí a zároveň je silně omezeno vydávání nových cestovních dokladů. Z hlediska České republiky se Čína na covidovém semaforu řadí mezi vysoce rizikové země. Naočkováno je 78 procent populace, ale Evropská léková agentura čínské vakcíny dosud neschválila. „V Číně je prosazovaná politika nulového covidu. Pokud se v některém městě objeví desítky nových případů covidu, dojde k lockdownu městské části nebo i celého města. Dochází k testování stovek tisíc občanů,“ popisuje Lukáš Pokorný, ředitel zastoupení agentury CzechTourism v Číně.
Zároveň i samotný vstup na území Číny je velmi složitý. Před odletem do Číny je potřeba na čínské ambasádě předložit negativní výsledek PCR testu a úředníci ověří jeho pravost. PCR test se musí podstoupit i při příletu, následuje 14denní karanténa ve specializovaném hotelu nebo centru, pak 7denní karanténa doma a nakonec ještě sedm dní monitoringu.
V roce 2019 do Česka přicestovalo přes 600 tisíc Číňanů, v roce 2020 to bylo jen 38 tisíc a v letošním roce se jejich počty pohybují ve stovkách. Letecké spojení mezi Evropou a Čínou je jen sporadické a ceny letenek dosahují astronomické výše, v přepočtu se pohybují ve vyšších desítkách tisíc českých korun. Z České republiky do Číny nelétá vůbec nic.
Zájem Číňanů o cestování neutuchá, ale soustředí se na vnitrostátní cestovní ruch. Jenže i v něm je řada omezení, například se nesmí pořádat zájezdy přes několik provincií. „Nicméně zájem o Českou republiku přetrvává, jak na straně cestovních kanceláří, tak na straně potenciálních návštěvníků. Jsme jedna z nejpopulárnějších destinací ze zemí střední a východní Evropy,“ potěšeně říká Pokorný s tím, že nejoblíbenější města jsou očekávatelně Praha, Karlovy Vary a Český Krumlov. Podobně jako Japonci i Číňani se rádi oblékají do kostýmů, s chutí se tedy vyfotí v převleku za princeznu, prince, krále a podobně. Česká centrála turistického ruchu se tak už teď připravuje na chvíli, kdy se hranice Číny opět otevřou, a přemýšlí, jak čínské turisty do Česka přilákat. Kdy k tomu ale dojde, je otázkou. Lukáš Pokorný za reálný termín považuje říjen příštího roku, ale může dojít i k posunům.
Problémem ale bude letecké spojení. Pokorný totiž nepředpokládá, že by došlo k obnovení přímého spojení Prahy s Pekingem a Šanghají. Jediná linka, která se může teoreticky obnovit, je z Prahy do Čengdu, jisté to ale není. Zároveň Pokorný nepočítá s naprostým rozvolněním karanténních pravidel při vstupu do Číny. Ta tak můžou zůstat v platnosti, což chuť k cestování do zahraničí samozřejmě ovlivní.
Povědomí o Česku se v Číně udržuje pomocí prezentací na sociálních sítích, kde s největším ohlasem se setkávají české hrady a zámky a také velikonoční tradice. Zastoupení české turistické centrály v Číně se pak účastní i on-line veletrhů i dalších prezentačních akcí.
Posledním prezentovaným trhem byla Jižní Korea. Tu má na starosti Michal Procházka. I tam panují velmi přísná protiepidemická opatření. Každý, kdo je pozitivně testovaný, zamíří do karantény ve specializovaném zařízení, ve kterých platí velmi striktní pravidla pohybu. Na druhou stranu i díky těmto omezením je zdravotní situace v Jižní Koreji relativně dobrá.
Také Jižní Korea má uzavřené hranice a tím i velmi omezené možnosti cestování. Díky vysoké proočkovanosti se ale už začíná s postupným rozvolňováním. Pokud očkovaný cestovatel při návratu do Jižní Koreje předloží negativní PCR test, do karantény už nemusí.
Co se týká chuti cestovat, jsou Jižní Korejci podle Michala Procházky polarizovaní. Zatímco velká část jich cestování odkládá na neurčito, druhá skupina by chtěla vyrazit hned, jak jen to bude možné. Největší chuť cestovat prý mají mladí lidé z velkých měst. V každém případě Evropská unie, a konkrétně i Česká republika, patří mezi jedny nejpreferovanějších destinací, kam se Korejci chtějí vydat. Svědčí o tom i čísla – v roce 2018 se jen v hromadných ubytovacích zařízeních u nás ubytovalo přes 415 tisíc Korejců a strávili v Česku 2,5 noci. Této oblibě nahrává i přímé letecké spojení mezi Prahou a Soulem.
Motivací cestovat mají Korejci několik. Chtějí vycestovat někam, kde je „jakžtakž bezpečno“, podniknout postcovidový ozdravný trip, objevit nové obchodní příležitosti či navštívit stará známá místa. Typickými cestovateli z Jižní Koreje jsou ženy a dívky mezi 20 a 30 lety s pečlivě naplánovanou cestou. Před odjezdem navštíví kadeřníka, vezmou si své nejlepší šaty, chtějí se reprezentovat a snít si sen o evropské romantice.
Korejci Prahu považují za jedno z nejkrásnějších míst na světě a velice ocení pivo a české speciality.
Chuť cestovat do Česka CzechTourism podporuje organizováním press tripů i spoluprací s influencery i leteckými společnostmi. Otevírá se ale i subjektům v Česku. „Vítáme spolupráci s regiony, s incomingovkami, producenty, obchodními řetězci, třeba jsme měli výbornou spolupráci s vinaři,“ láká ke spolupráci Procházka. České produkty prý Korejci ocení i u sebe doma.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
