Jiná země, jiný mrav: Malta

Malta je nejmenší ze všech členských zemí EU, a to jak rozlohou, tak i počtem obyvatel. Republika Malta představuje celkem šest ostrovů ve Středomoří, obydlené jsou jen ostrovy Malta, Gozo a Comino. Nejznámější z ostrovů je ostrov Malta, kde se nachází i hlavní město Valletta. Odedávna byl tento ostrov křižovatkou civilizací a předmětem zájmu mocností. Ostrov je osídlen již více než 7000 let. Byl postupně vystaven vlivu Féničanů, Římanů, Arabů, Normanů, Španělů, Francouzů a Britů, a ti všichni přispěli svým dílem k vytvoření jedinečné kultury ostrova.

Jazyk a obchodní zvyklosti

Maltská řeč je prý nejvíce poznamenaná arabštinou a je jedinou semitskou řečí, která se píše latinskou abecedou. Stejný původ mají i některé maltské tradice a zvyklosti. Od své nezávislosti, kterou získala v roce 1964, Malta úspěšně buduje svůj sektor služeb, především turistický ruch, finanční služby a dopravu. Dále se rozvíjí zpracovatelský průmysl, zejména v oblasti elektroniky. Cizinec nikdy nebyl na Maltě ničím neobvyklým a dodnes je vítaným hostem, neboť obchod a služby na Maltě vždy patřily k významným hospodářským odvětvím.

Obyvatelé maltských ostrovů jsou nejenom velmi schopní obchodníci – zboží dovážejí z Izraele, Španělska, Itálie, Sicílie a dalších zemí – ale také mimořádně pracovití lidé. Zaměstnáni jsou především v oblasti cestovního ruchu, dále ve stavebnictví, dřevovýrobě, v loděnicích, ale i na malých zemědělských farmách. Běžné je druhé zaměstnání.

Obchodním jazykem je výhradně angličtina, nelze očekávat, že by rozhovor či korespondence byly vedeny v jiném jazyce. Na Maltě se používá britská angličtina, která se může lišit od angličtiny používané v USA, Kanadě či v Austrálii. Malťané sice mluví plynnou angličtinou, ale na rozdíl od Angličanů hodně gestikulují (asi jako Italové).

Obchodní zvyklosti jsou velmi podobné zvyklostem ve Velké Británii. Každá obchodní schůzka se domlouvá s poměrně velkým předstihem. Není možné přiletět na Maltu a dožadovat se okamžitě přijetí. Zejména to nelze doporučit při navazování kontaktů, tj. když se partneři vůbec neznají. Maltští obchodníci obvykle jednají s každým jako rovný s rovným, vystupují dost suverénně, nadřazené vystupování však nesnášejí. Jako obchodníci jsou velmi houževnatí, cílevědomí, vytrvalí a ke kompromisům docházejí až po dlouhých, úporných jednáních. Jsou mistři ve smlouvání, které se stává až nekonečným.

Specifika obchodního jednání

Obchodní jednání vždy začíná volnou konverzací, není zdvořilé hned přejít k samotným otázkám jednání. Program jednání se zasílá předem, včetně všech ostatních materiálů (katalogů, návrhu smlouvy apod.). Tento program je nutno dodržet. V České republice často používaná taktika, že „pošlu program a pak chci jednat o něčem úplně jiném“, je považována za velmi nekalou a může vést k úplnému ukončení obchodních vztahů. Veškeré materiály musí být v anglickém jazyce a velmi pěkně upravené i po formální stránce. Na každou korespondenci či dotaz je nutno odpovědět prakticky okamžitě, jinak maltští obchodníci získávají dojem, že druhá strana nemá o obchod velký zájem. Také v Čechách často používanou a doporučovanou taktiku „mám zde jednání i s někým jiným, mám na Maltě i jinou obchodní možnost“, pokud to skutečně není pravda, nelze v tomto teritoriu použít, neboť Malta je velmi malá a obchodníci se mezi sebou dobře znají.

Na 55 ha hlavního města Valletta lze najít 320 památek. Ne náhodou figuruje město na seznamu historického a kulturního dědictví UNESCO.

Součástí představování je i výměna vizitek. Kvalitu vizitek nelze podceňovat, levné vizitky vzbuzují nedůvěru stejně jako přehnaně zdobené vizitky. Tituly se používají (často i při oslovování), nejčastěji se uvádí např. dr. nebo prof. před jménem. Důležitý je také správný překlad pracovních funkcí, které na vizitkách musí být uvedeny. Nejvyšším představitelem společnosti je předseda představenstva, tj. „Chairman“. Výkonným ředitelem je „Managing Director“ nebo „Executive Director“. V Čechách často používaný název „Manager“ není označením pro vedoucí představitele firmy, ale pouze pro osoby, které vykonávají samostatnou práci a možná mají i několik podřízených.

Pro služební cesty jsou nejvhodnější jarní a podzimní měsíce. Na rozdíl od všech jižních národů jsou maltští obchodníci dochvilní, dohodnuté schůzky začínají včas. Obchodní smlouvy bývají podrobné a závazné. Platí i každá ústní dohoda.

Malta je oblíbenou zastávkou na mnoha okružních plavbách

Ostrované mají zakotvené příkladné morální principy, jsou disciplinovaní a relativně klidní. Mají silně vyvinutý smysl pro rodinu, jejímž základem a snem je vlastní, perfektně vybavený a zařízený dům na vlastním pozemku. Mladí Malťané spolu chodí před svatbou několik let, zákon nepovoluje interrupci ani rozvod. Pouze ve výjimečných případech je možné zrušení sňatku. Pár spolu před svatbou nežije ve společné domácnosti, i když příprava na svatbu trvá i tři roky. Během této doby „kupí“ rodiče novomanželů peníze na byt, svatbu a svatební cestu. Svatby zde bývají veliké a každý z pozvaných musí poslat dar nebo peníze (nejméně 50 eur). Pokud se na svatbu dostaví, musí přinést i jednu z věcí, které ženich s nevěstou uvedli na seznamu. Přes všechno nadšení nevěst se většinou jedná o velmi formální svatbu přísně podléhající pravidlům bontonu. Tradice rodiny zde má skutečně velký význam a bez ní by nebyla Malta, čím je dnes. Každého člena rodiny zavazují pevná rodinná pouta. Drží při sobě a členové rodiny, která bývá velmi rozvětvená, se na sebe mohou vždy spolehnout. I v obchodě důvěřují především členům své rodiny. Soukromé firmy jsou rodinného charakteru, kde pracují především příbuzní.

Role tradic a postavení žen

Místní společnost je velmi tradicionalistická a většina obyvatel (i žen) se tím dodnes pyšní. Ještě nedávno bylo na Maltě zaměstnáno pouze 22 % žen, zbytek zůstával doma a staral se o rodinu. Žena obvykle pracovala pouze do svatby či do příchodu prvního potomka. Pak se naplno věnovala roli matky a do práce se vracela, až když děti odrostly. S péčí o děti pomáhaly matky či sestry. Leč postavení žen na Maltě se rychle mění. Neustále přibývá mladých žen, které si budují kariéru ještě před svatbou, a o děti se stále častěji starají najímané dívky. Hrubá měsíční mzda Malťanů se pohybuje kolem 950 eur . Průměrná čtyřčlenná rodina však potřebuje více než 1380 eur, největší výdaje představují potraviny – Malťané jedí často a s chutí. Mzdy žen (pokud jsou zaměstnané) jsou však vždy nižší (kolem 460 eur).

Ostatní specifika

Převážná většina Malťanů vyznává římskokatolickou víru, církev tu drží rozsáhlé majetky a má značný vliv ve společnosti.

Smysl pro disciplinovanost však neplatí pro jízdu za volantem. Každý cizinec je překvapený množstvím od vápencového prachu uprášených a „jižanskou“ jízdou poznamenaných ze všech stran otlučených aut, jejichž počet se blíží počtu obyvatel. Na Maltě žije 400 tisíc obyvatel, aut na ostrově jezdí asi 300 tisíc. Obchodníci z Čech budou jistě mile překvapeni také velkým počtem vozů značky Škoda 120 a Favorit (jezdí v nich i místní policie). Na maltských vozovkách zaujme i množství dědečků autobusů původem z britských zdrojů. Povolená rychlost v obci je 40 km v hodině a mimo obec pak 64 km – předepsané rychlosti se však nedodržují. Všechna města a vesnice jsou propojeny autobusovou dopravou. Můžete si také pronajmout automobil, ale pozor – auta se řítí po silnicích vlevo (pozůstatek britské nadvlády).

K prioritám vlády této krásné ostrovní země patří nebývalý důraz na vzdělání. Na Maltě jsou státní, soukromé a dívčí i chlapecké církevní školy. Největší zájem ze strany rodičů je právě o školy církevní, a to nejen z důvodu nižšího školného (asi 345 eur za rok), následují školy soukromé a nejméně si rodiče přejí dát své děti do škol státních. Maltské školství má vysokou úroveň. Důraz se klade na znalosti maltštiny a angličtiny, která je druhým úředním jazykem ostrova a kterou ovládají všichni obyvatelé. Mnoho obyvatel také hovoří nebo alespoň rozumí italsky. Většina učebnic, učebních pomůcek a skript je psaná maltsky i anglicky. Protože se na Maltě rodí čím dál tím víc dětí, není výjimkou, že rodiče rezervují pro své dítě místo ve vybrané škole již při jeho narození.

Chlapci i děvčata na základní škole nosí letní a zimní stejnokroje. Znalosti jsou přezkušovány písemnou formou, hodnotí se bodovým systémem od 0 do 100 bodů. Všichni studenti středních a vysokých škol dostávají během celého studia stipendium, tzv. podporu vzdělanosti, ve výši od 161 eur měsíčně. Je to suma nenávratná stejně jako jednorázové finanční dotace na studentovo počítačové vybavení, nákup učebních pomůcek apod. Maltští studenti, kteří odcházejí studovat do zahraničí, nemají problém studovat na nejprestižnějších zahraničních univerzitách.

Maltská gastronomie

V průběhu obchodního jednání se vždy nabízejí ovocné džusy, voda či káva. Alkohol se nenabízí. Pozvání na oběd či večeři není časté, pokud k nějakému pozvání dojde, může jít např. o pozvání do „pubu“ na pivo nebo o projížďku bohatě zdobeným starodávným kočárem taženým koňmi či výlet lodí. Obchodníci většinou obědvají doma a po obědě si užívají odpolední siesty, do svých kanceláří se vracejí kolem 16. hodiny. Obchodní schůzky se konají buď dopoledne kolem 10. hodiny, nebo pozdě odpoledne kolem 17. i 18. hodiny. Ani počátek schůzky stanovený na 19. hodinu není vzácností a neznamená automaticky pozvání na večeři.

Zeměpisná blízkost Itálie poznamenala rozhodujícím způsobem charakter místní kuchyně. Kromě oblíbených italských jídel je tradiční specialitou králičí maso. Králík („fenek“) pečený nebo smažený je národní specialitou. Ke každému pokrmu dostanete mnoho různé zeleniny. Po jídle přichází na řadu sladký dezert. Tradiční pochoutkou jsou „prinjolata“ (piškoty s mandlovou polevou a náplní) či „figolli“ (citronový řez s mandlemi, který se připravuje především o Velikonocích). Oblíbeným nápojem je pivo a místní lidé tvrdí, že lepší než maltské pivo neexistuje. Oblíbené je také víno. Nealkoholickým nápojům kralují ovocné džusy, často se pijí i různé limonády. Silná káva italského typu se podává po jídle. Na ostrovech je také velké množství typicky anglických „pubů“, jež jsou pozůstatkem časů, kdy Maltu ovládali Britové.

Text: ing. Soňa Gullová, VŠE Praha
Foto: Kevin Attard, Corne Snijders, Robert Bielenis