Jiná země, jiný mrav: Chorvatsko

V Chorvatsku žije necelých 5 milionů obyvatel, přičemž hlavní město Záhřeb má 935 tisíc obyvatel. Chorvatsko je členěno na 20 županství, jeho součástí je více než 1200 ostrovů. Jadranské pobřeží je rozděleno na Istrii, Kvarner a Dalmácii. Pro obyvatele má obrovský význam Jaderské moře, které je zdrojem obživy velké části obyvatelstva žijícího na ostrovech či pobřeží. Jeho velký význam podtrhuje rozvoj cestovního ruchu v posledních 10 letech. Měnou je chorvatská kuna, ta se dělí na 100 lipa. Většina obyvatel jsou Chorvaté. Hlavním náboženstvím je římskokatolické.

Obchodní jednání

Chorvatsko se považuje za středoevropský stát, v němž jsou zřetelné i vlivy balkánské.V obchodním styku se usiluje o dochvilnost a zdvořilost. Jazykově usilují Chorvaté o odpoutání od srbštiny. Je proto nutné věnovat pozornost výběru tlumočníka či překladatele (u textů dopisů, nabídek, katalogů či návrhů kontraktů) tak, aby používal opravdu spisovný chorvatský jazyk. Doporučuje se využívat osvědčených tlumočníků se státní jazykovou zkouškou. Obchodními jazyky jsou kromě chorvatštiny také angličtina, němčina nebo italština (používá se především v přímořských oblastech střední Dalmácie či na Istrii). Většina manažerů především větších společností a firem v Chorvatsku dnes hovoří bez problémů cizími jazyky. Na navštívenkách v chorvatštině nebo němčině jsou uvedeny tituly a funkce. Oslovuje se funkcí a příjmením.

Obchodní jednání je zpravidla věcné, bez dlouhých počátečních formalit. Osobní kontakty s představiteli firem jsou však nezbytné a obchodní jednání je zpravidla zahajováno krátkou společenskou konverzací. Úvodní společenská konverzace by se měla odvíjet v přátelském duchu, zdůrazňujeme blízkost kultur a národů, jazyka, historické vazby apod. Je vhodné zmínit úspěchy ČR v ekonomické oblasti, zlepšení obchodní bilance ČR, zavádění nových technologií, vstup nových investorů na trh ČR, zlepšení kvality českých výrobků, lepší spolehlivost v dodržování termínů ze strany českých výrobců a exportérů apod. K citlivým tématům patří např. vztahy Chorvatska se Srbskem. Velmi citlivě je vnímáno i mylné označování Chorvatska jako Jugoslávie, která již dnes neexistuje. Chorvatsko samo sebe řadí ke středoevropským státům se silně prozápadní orientací, proto je velmi citlivé na jakékoliv svazování s Balkánem.

Jednání je nutno zajistit na co nejvyšší úrovni. V chorvatských firmách je dodnes velká hierarchie. Většina pravomocí se nachází v rukou omezeného počtu osob nejvyššího vedení společnosti nebo pouze v rukou vlastníků. Je proto nutné předem zjistit potřebné informace o vlastnické struktuře firmy. Nelze však očekávat, že finálního rozhodnutí dosáhneme v průběhu prvního jednání. Často se zde můžeme setkat s výrazem „nema problema“, což v českém překladu znamená „to není problém“. Jde však v podstatě o určitou životní filozofii – problémy sice jsou, ale snad se nějak vyřeší.

Plnění kontraktů je nutno neustále kontrolovat. Rizikem může být špatná platební morálka a neseriózní jednání při uzavírání kontraktů. Doporučuje se proto prověřit potenciální obchodní partnery (např. s pomocí Chorvatské obchodní komory nebo prověření základních údajů u místní banky partnera) a následně využívat především v obchodě s novými partnery vhodných platebních instrumentů (např. dokumentárních akreditivů) příp. pojištění obchodních případů prostřednictvím EGAPu nebo jiných pojišťoven. Běžnou praxí je, že chorvatští partneři požadují odklad plateb ve lhůtě 30 až 90 dnů.

V Chorvatsku jsou také složité byrokratické postupy při vydávání nejrůznějších povolení. Vzhledem k vysokým provozním nákladům a byrokratickým opatřením spojeným i se zaměstnáváním cizinců se nedoporučuje malým a středním firmám zřizovat zde vlastní zastoupení. Jako vhodnější se jeví využití místní firmy nebo společníka, kteří jsou seznámeni se specifiky místního trhu. Předem je nutno projednat otázku cen, marže, zastupování za procenta ze zisku sjednaných obchodů apod., otázku výhradního zastoupení nutno podmínit zkušební dobou a minimálním objemem prodeje.

Při řešení obchodních sporů a vymáhání pohledávek lze v první fázi doporučit Chorvatskou hospodářskou komoru (úsek právní pomoci). V případě neúspěchu je možné řešit spor soudní cestou za pomoci místního advokáta. Soudy jsou však zahlceny a vyřešení problému v krátké době nelze očekávat. I z tohoto důvodu je nutno věnovat výběru obchodního partnera v tomto teritoriu mimořádnou pozornost.

V Chorvatsku si v současné době občan České republiky nemůže koupit nemovitost. Toto opatření se často obchází například tím, že nemovitost je napsaná na místního občana, se kterým máme uzavřené smlouvy potvrzující budoucí vlastnictví. Tento způsob však v sobě skrývá mnohá rizika. Jiným způsobem je, že fyzická osoba založí v Chorvatsku společnost s ručením omezeným nebo jinou firmu a na ní nemovitost zaregistruje. Jinou možností je, že si česká firma nemovitost pronajme dlouhodobě s možností předkupního práva. Česká právnická i fyzická osoba může v Chorvatsku zakládat libovolné společnosti, kde může mít až 100% vlastnický podíl. V případě zájmu českého subjektu založit firmu v Chorvatsku se rozhodně nedoporučuje provádět tento akt vlastními silami, ale je vhodné využít služeb chorvatských právních kanceláří z důvodu úspory času, energie a nákladů. V Chorvatsku je několik firem se 100% českým kapitálem, které podnikají v oblasti cestovního ruchu.

Pracovní návyky
Pracovní doba většiny institucí a organizací začíná v 8.30 a končí po 16. hodině. Je zcela běžné i v pracovní době zajít s kolegou, s přítelem či obchodním partnerem alespoň na jednu kávu. V důsledku toho jsou snad všechny bary a kavárny i v běžnou pracovní dobu plné lidí. Nedoporučuje se sjednávat schůzky na pátek odpoledne, pondělí dopoledne. Jestliže státní svátky připadají na úterý či čtvrtek, pak se obvykle v pondělí či v pátek nepracuje. Nevhodný termín na dojednávání schůzek je také leden (zejména jeho první poloviny) a období velkých letních prázdnin (od poloviny června do poloviny září).

Oblékání a vzhled
Stylem oblékání se chtějí Chorvaté co nejvíce vyrovnat Západu, a to jak muži, tak i ženy. V hospodářském životě pracuje značné množství žen, i když na vedoucích místech je jich málo. Výběru oblečení (bot i doplňků) věnují ženy i muži velkou pozornost. Důraz se klade na značkové oblečení jak v obchodním, tak i společenském životě i ve volném čase. V letních měsících se nosí košile s krátkým rukávem, nabídne-li to hostitel, je možné si sako i sundat.

Jídlo a stolování
Všeobecně lze říci, že Chorvaté jsou pohostinní, hostitelé se snaží vyhovět všem přáním hostů. V případě nesnází či nehody je možno se spolehnout na pomoc obchodních partnerů. Společný oběd či večeře s obchodními partnery jsou velmi časté. Obvykle napomohou většímu sblížení, poznání i k získání vzájemné důvěry. Proto také není výjimkou, že právě během oběda či večeře dojde k finálnímu rozhodnutí a domluví se konkrétní detaily kontraktu nebo další postup vzájemné spolupráce. Obecně možno říci, že obědy i večeře jsou delší než v ČR. Nutno však počítat s tím, že restaurace jsou v Chorvatsku relativně drahé, a kdo zve, také platí.

V chorvatské kuchyni převládají zelenina, ryby a víno. Známá je sušená vepřová šunka, pršut. Rozšířená jsou masa připravovaná na roštu doplněná zeleninovými saláty. Výborná jsou i chorvatská vína.

Text: Ing. Soňa Gullová, VŠE Praha
Foto: Chorvatské turistické sdružení

Kulturní zvláštnosti a doporučení pro cestu do země

•  K rozvoji česko-chorvatských vztahů přispívá i činnost Svazu Čechů v Chorvatsku. Česká komunita v Chorvatsku je vůbec nejpočetnější krajanskou komunitou v jihovýchodní Evropě. Představuje asi 16 000 Čechů, kteří se usídlili především v okolí města Daruvar. Češi v Chorvatsku nejsou sice nejpočetnější, ale pravděpodobně jsou nejorganizovanější českou komunitou ve světě. Českou a slovenskou menšinu v Chorvatském státním sněmu zastupuje jeden poslanec. Chorvatských Čechů možno využít při navazování obchodních kontaktů či získávání informací o místních podnicích.

•  V Chorvatsku platí přihlašovací povinnost pro cizince do 24 hodin. Při ubytování v kempu, soukromí, v hotelu zajišťuje přihlášení ubytovatel. Chybějící doklad o přihlášení je zdejší policií považován za přestupek.

•  Pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku je pro českou veřejnost tradičním a nejnavštěvovanějším místem k prožití zahraniční dovolené. Každý rok navštíví Chorvatsko až 1 milion českých občanů, tedy 10 % celkové populace.