Více výsledků...
V severním cípu Spiše se nachází půvabný kout Slovenska, který by snad mohl být trochu ve stínu Tater. Čeští novináři dostali možnost tuto oblast na začátku léta navštívit a seznámit se s některými členy Oblastní organizace cestovního ruchu Severní Spiš – Pieniny. Dovolte mi, abych se s vámi o několik postřehů z této cesty podělil.
Ze západní poloviny Čech si můžeme vybrat mezi cestou po vlastní ose, nebo využít služeb autovlaku Českých drah. Každý večer můžeme na hlavním nádraží v Praze nebo na nádraží v Popradě naložit své auto na speciální vagon a ráno s ním vyjet na další cesty v cílové stanici. Ušetříme si tak poskakování na stařičké české dálnici a zácpy na opravovaných úsecích, zatímco my si lehneme v lůžkovém vagonu. Při cestě po vlastní ose doporučujeme využít cesty do Červeného Kláštora po dálnici přes polské Hlivice a Krakov.
Kolem řeky Dunajec se na obou stranách slovensko-polské hranice rozkládají národní parky. Slovenský Pieninský národní park má rozlohu 3 749 hektarů. Jeho přirozeným centrem je Červený Kláštor. V parku najdou uspokojení milovníci přírodních krás, cykloturisté i raftaři. Místní raritou je sjíždění řeky Dunajce na speciálních úzkých lodích – pltích. Původně byly tyto lodě kládami, které pltníci plavili po řece. V kládě vydlabali otvor, do kterého se při plavení dřeva posadili, a tím získali stabilnější polohu. Tyto klády byly svázány k sobě, aby byly v místech, kde má řeka silný proud, stabilnější. Postupně však dopravu dřeva nahradila modernější doprava. V současnosti dochází ke znovuobjevování plavení se po pltích, coby turistické atrakci. Na řece Dunajci, která tvoří přirozenou hranici mezi Slovenskem a Polskem, uvidíme řadu svázaných úzkých lodí, na kterých převážejí a poskytují výklad novodobí potomci pltníků. Lodě jezdí jak ze slovenské, tak z polské strany. Desetikilometrová cesta na pltích vede úchvatným kaňonem, obtéká Pieninskou dominantu, která se jmenuje Tři koruny s nejvyšším vrcholkem Okruglicou, jehož výška dosahuje necelého tisíce metrů nad mořem. Po splavení řeky se můžeme procházkou vrátit zpátky do Červeného Kláštora kolem řeky. Procházka trvá necelé dvě hodinky rekreační chůze. Můžeme též využít půjčovnu jízdních kol nebo k návratu využít kočárů, tažených koňmi. Další možností je dojít pěšky k chatě Pieniny v Lesnici.
 Pltě sjíždějí asi 10 km dlouhou trasu |
Na chatě máme možnost si zajistit levné turistické ubytování, ale především ochutnat místní speciality. Na jídelním lístku najdeme halušky, různé druhy místních gulášů, ale i běžnou evropskou kuchyni. Nicméně nás zaujala specialita místní – pstruh, prý právě vytažený z řeky, který byl připraven rychlým uzením v horkém kouři. Na chatě lze domluvit i akce pro skupiny návštěvníků, jako je pasování na Gorala či vystoupení lidové kapely, v nabídce je také rezervace salonku. Goralé jsou obyvatelé horských oblastí jižního Polska a severního Slovenska. Hovoří goralskými nářečími, která vycházejí z polštiny. Nářečí jsou v každé vsi rozdílná. Gorala poznáme podle kulatého černého klobouku s pérem, který při pasování každý nový goral obdrží. Pasováni jsme byli i my, novináři z Čech. Majitel chaty má k dispozici vlastní mikrobusy, kterými vás následně na požádání odveze zpět do Červeného Kláštora.
Po návratu do Červeného Kláštora můžeme navštívit prohlídkovou trasu v kartuziánském klášteře. Tady nás zaujaly malé domky se zahrádkami, ve kterých mniši pobývali. Prohlídka muzea určitě také stála za vidění.
 Lázně Smerdžonka |
Dalším velice zajímavým místem, které jsme navštívili, byl Dunajec Village, který nabízí poměrně komfortní ubytování v chatičkách. V těsné blízkosti jsou po šedesáti letech obnovené lázně Smerdžonka. Léčivá voda je díky svému složení vhodná například k léčbě různých ekzémů i dalších chorob. Nově vybudovaný areál poskytuje vše, co návštěvník lázní potřebuje, od lékařské péče, různých koupelí až po výbornou stravu v přilehlé restauraci. Samozřejmostí je i konferenční sál se zázemím pro pořádání kongresů a konferencí. Lázně čekají na poslední výsledky schválení žádosti o zaevidování jako lázní klimatických.
Druhými lázněmi na naší cestě, které jsme navštívili, byly Vyšné Ružbachy. Již v roce 1595 zde byl postaven první lázeňský dům. Jako celým krajem, i těmito lázněmi se vine niť rodiny Zamoyskich. Po dobu, kdy lázně vlastnili, docházelo k velké výstavbě a rozmachu lázní. Mnohé budovy v lázeňském areálu jsou právě z této éry. Tuto etapu zastavila až druhá světová válka a následné znárodnění. Dnes si návštěvníci mohou vybrat z široké nabídky léčebných i relaxačních a wellness programů. Mne zaujalo travertinové jezírko Kráter, jež se nachází na okraji lázeňského areálu.
Druhý den naší cesty jsme strávili v druhém z center regionu, kde se nachází i informační kancelář OOCR – ve Staré Lubovni.
 Lubovňanský hrad je dominantou města |
Asi největší a nejznámější dominantou města je Lubovňanský hrad. Rozsáhlý komplex nad městem je připraven k prohlídce a najdeme v něm mnoho zajímavých expozic. Ale vzhledem k rozsáhlosti areálu je třeba si ponechat alespoň dvě, spíše tři hodiny k prohlídce. Po prohlídce hradu jsme navštívili Muzeum zamagurské dediny. V muzeu, či spíše skanzenu, jsme si prohlédli ukázky lidové architektury přestěhované z okolí a v jednotlivých domcích ukázky života a řemesel dob dávno minulých i celkem nedávných. Za zmínku určitě stojí nádherně vyzdobený dřevěný kostel.
 Stavby jsou přestěhovány z okolí |
 Interiér dřevěného kostela ve skanzenu ve Staré Lubovni |
Posledním místem, které jsme během naší novinářské cesty navštívili, byl Nestville Park nedaleko Staré Lubovně. Jedná se expozici, kde máme možnost si prohlédnout moderní lihovar, včetně ochutnávky první pravé slovenské whisky, která se tu vyrábí. Další expozicí, většinou pod širým nebem, je ukázka starých řemesel, která měla nějakou souvislost s výrobou lihu v minulosti. A za zmínku stojí i Řezbářský sál s velkým vyřezávaným obrazem a sudy, ve kterých slovenská whisky zraje. Samozřejmostí je možnost nákupu suvenýrů i výrobků lihovaru v obchodě, který se nachází v areálu parku.
Destinace, dříve snad turisty poněkud opomíjená, nabírá dech k pozvání na prodloužený víkend i na delší pobyt, spojený se sportovními zážitky nebo lázeňskou péčí. OOCR se ve spolupráci s jednotlivými svými členy snaží pro návštěvníky vytvořit příjemné prostředí a hledají možnosti, jak každému splnit jeho přání a představu o krátké či delší dovolené.
Text a foto: (ras)
Více informací najdete na www.visitspis.sk a www.visitpieniny.sk.
Cestovní ruch na Slovensku i loni negativně ovlivnily dopady nemoci covid-19. Služeb ubytovacích zařízení v zemi využilo méně turistů, meziroční tempo propadu počtu hostů bylo ale mírnější než o rok dříve. Vyplývá to z aktuálních údajů slovenského statistického úřadu.
Hotelová skupina CPI Hotels v tiskové zprávě informovala, že do svého portfolia připojila bývalý hotel Mercure Bratislava Centrum. Ten se v uplynulých dnech proměnil v Clarion Congress Hotel Bratislava.
Provozovatelům ubytovacích zařízení ve Vysokých Tatrách na Slovensku i po posledním zmírnění koronavirových restrikcí chybí zahraniční klientela, podnikatelé v cestovním ruchu tak spoléhají hlavně na domácí návštěvníky. ČTK to řekla výkonná ředitelka oblastní organizace cestovního ruchu v Tatrách...
