Pakliže na loňském ročníku konference Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí nebylo ještě po propadu v cestovním ruchu ani vidu, ani slechu, během letošního 10. ročníku (20. – 21. dubna) patřilo slovo krize k nejfrekventovanějším. Tematicky se letos konference zaměřila na problematiku cestovních kanceláří, ubytovacích zařízení, lázeňství, destinačního managementu, lidských zdrojů a další otázky.
Konferenci uspořádala již tradičně agentura Mag Consulting v pražském hotelu Olšanka. Záštitu nad jednáním převzal ministr pro místní rozvoj v demisi Cyril Svoboda, který také toto odborné fórum otevřel svým krátkým příspěvkem, v němž připomněl význam cestovního ruchu pro hospodářství České republiky. Připomněl, že cestovní ruch zaměstnává 240 tisíc lidí a podílí se 2,7 % na HDP. Stručně též seznámil posluchače s výsledky průzkumu agentury STEM/MARK v oblasti příjezdové turistiky. Naznačil, že i pod novým vedením bude MMR v rámci státní koncepce pokračovat v dosavadní politice v cestovním ruchu. „Od vás ale potřebujeme větší reflexi. To, co od nás současná situace vyžaduje, je flexibilita,“ obrátil se Svoboda na podnikatele v cestovním ruchu. V krizi je třeba větší invence a také užší spolupráce státního a nestátního sektoru, naznačil Svoboda a prchl na zasedání vlády předložit koncepci státní bytové politiky.
Ministrova slova okomentoval jeho náměstek Jiří Koliba, který první část plenárního jednání konference řídil. Řekl, že působení Cyrila Svobody na ministerstvu bylo sice krátké, ovšem jeho otisk na úřadu bude jedním z lepších a snad trvalých. Poté předal slovo poslanci Parlamentu České republiky Oldřichu Vojířovi. Ten znovu zopakoval čísla o přínosu cestovního ruchu pro ekonomiku země. Pro srovnání uvedl, že cestovní ruch přispívá k hrubému domácímu produktu stejnou měrou jako zemědělství, ovšem vytváří více pracovních příležitostí. Vojíř se pozastavil na velkou fluktuací pracovníků v cestovním ruchu či nad rozdíly mezi velkými městy a venkovem. Vyzdvihl důležitost orientace na kvalitu v cestovním ruchu. Přispěl též několika příklady ze zahraničí. Ocenil kupříkladu švýcarskou dopravní síť a dostupnost tamních regionů. Naopak v České republice je podle něj na této otázce třeba zapracovat, zmínil třeba nutnost investic do železničních rychlotratí. V jižních destinacích bychom se podle Vojíře mohli inspirovat některými alternativními formami cestovního ruchu, například agroturistikou. V závěru svého vystoupení pohovořil o podpoře cestovního ruchu u nás. Za „jasný a měřitelný impuls pro ty, kteří zuby nehty drží průmysl cestovního ruchu na nohou“, označil prosazení snížené sazby DPH v pohostinství. To podle něj přispěje k udržení asi 4,5 tisíce pracovních míst v oboru.
Rovněž poslanec Evropského parlamentu Jaromír Kohlíček mluvil o významu cestovního ruchu pro Českou republiku. Velkou část příspěvku ale věnoval různým problémům v oboru – například černému podnikání či ne zrovna ideální situaci v odborném vzdělávání. Kohlíček tepal zejména do jazykové přípravy odborníků v cestovním ruchu. Zamýšlel se také nad některými trendy v oboru, například nad rostoucí poptávkou ze strany individuálních hostů. V poněkud obecnější rovině hovořil o tom, za jakých podmínek mohou uspět na trhu ubytovací zařízení, dotkl se několika nových druhů cestovního ruchu apod.
K řečnickému pultíku pak přistoupila Jana Hendrichová, náměstkyně místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, která svůj vstup věnovala tomu, co se v cestovním ruchu dělo v souvislosti českým předsednictvím v Radě Evropské unie. Konstatovala, že předsednictví má velký (i když prakticky neměřitelný) význam pro kongresovou turistiku, a seznámila posluchače s tím, jaká zasedání se během letošního prvního pololetí v České republice konala a jak byla zaměřena. Celkem se počet jednání na různých úrovních v rámci předsednictví přiblížil třem stovkám, počet jejich účastníků pak třiceti tisícům. Příležitost představit se evropským delegátům přitom dostala nejen Praha, ale také regiony.
Ředitel odboru Financování kapitol státního rozpočtu Ministerstva financí ČR Pavel Kouřil se pak zaměřil na finančně-ekonomické souvislosti tuzemského cestovního ruchu, na podporu tohoto oboru ze strukturálních fondů EU a na dopady státních protikrizových opatření do cestovního ruchu. Zvýšení garancí za úvěry malým a středním podnikům, snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění, navýšení investic do dopravní infrastruktury nebo snížení daně z příjmů právnických osob – toto vše a případná další navrhovaná opatření by mělo podle Kouřila dopady krize do cestovního ruchu zmírnit, a především udržet zaměstnanost v oboru. Dále účastníci vyslechli, z jakých strukturálních fondů a v jaké výši bude moci být český cestovní ruch podpořen v aktuálním programovém období. Celkem půjde o více než miliardu eur.
O zkušenosti s aktuálním vývojem cestovního ruchu na Slovensku se s účastníky konference podělil Marián Bujna, ředitel odboru politiky a regionálního rozvoje turismu Ministerstva hospodářství Slovenské republiky. Logickým tématem jeho příspěvku byl přechod Slovenska na euro a jeho kontroverzní vliv na turistiku. Vyhnout se nemohl ani tématu krize. Jedním z protikrizových opatření v cestovním ruchu by měly být rekreační poukázky na domácí cestovní ruch, ten by měl být podpořen i změnou orientace rekreace příslušníků silových složek. Bujna hovořil i o zkušenostech Slovenska s čerpáním strukturálních fondů EU, zmínil se také o odborném vzdělávání v cestovním ruchu.
Šéf Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník se ve svém krátkém vystoupení zaměřil na cestovní ruch v podmínkách ekonomické krize. Pokusil se o alespoň stručnou analýzu klíčových ekonomických veličin, které o vývoji turistiky v době krize vypovídají. Stručně řečeno: ekonomická krize se prolíná celým hospodářstvím a ovlivňuje i cestovní ruch. Její projevy v příštím období možná ještě zesílí. Krize by mohla snížit regionální ekonomické rozdíly uvnitř EU, Česká republika by si paradoxně mohla v tomto srovnání polepšit. Pokles poptávky po cestování je nevyhnutelný, na druhou stranu je velká skupina klientů, kteří si dovolenou neodepřou ani nyní. Navíc díky nízké inflaci je dostupnost produktů cestovního ruchu velmi dobrá. Zahradník se zamýšlel také nad efektivitou protikrizových opatření přijatých na úrovni Evropské unie a na základě statistik Eurobarometru nastínil trendy, které by měly hýbat cestovním ruchem v EU v letošním roce – na prvním místě zmínil sílící poptávku po domácím cestovním ruchu. Pokles se dá asi čekat u eurovíkendů či druhých dovolených.
Na konferenci dále vystoupil Vladimír Dohnal. Hovořil z pohledu člena představenstva Hospodářské komory ČR, ale i z pohledu běžného podnikatele. Podivoval se mimo jiné nad „podporou“ cestovního ruchu v podobě zdražení účasti na oficiální expozici České republiky na zahraničních veletrzích cestovního ruchu. Zapochyboval rovněž o významu zapojení subjektů cestovního ruchu do Svazu obchodu a cestovního ruchu. A posteskl si, že české produkty a služby, byť kvalitní, bývají obvykle jen chabě propagovány. Konstatoval, že v současné době mají v oblasti propagace navrch kraje nad hlavním městem. Dohnalovo vystoupení bylo především o malé ochotě tuzemských subjektů cestovního ruchu ke spolupráci.
O závěr první části plenárního jednání se postaral Čestmír Sajda, v současné době působící mj. jako poradce generálního ředitele Českého rozhlasu. I on hovořil o cestovním ruchu v době krize, přičemž se snažil najít i určité pozitivní aspekty (využívání nových pracovněprávních forem, zpružnění pracovního trhu, resp. vznik skutečného trhu práce apod.). Přišel také s myšlenkou, že cestovní ruch může být jedním z nástrojů ke zmírnění krize, neboť jde o odvětví s relativně malými investičními nároky pro vstup na trhu. Je ovšem nutné pro to vytvořit podmínky. A to se podle Sajdy u nás ne vždy daří – v koncepci rozvoje cestovního ruchu postrádá například významné akce, které by přilákaly zahraniční návštěvníky. Tvrdé kritice podrobil Sajda stav čerpání prostředků z evropských fondů – z prostředků na léta 2007 a 2008 prý bylo zatím vyčerpáno pouhé 1 %. Operační programy jsou podle Sajdy špatně nastaveny a řízeny, nezřídka jsou z nich prý navíc podporovány nesprávné projekty. S některými tvrzeními pak v závěru této části pléna polemizoval Jiří Koliba z MMR.
Druhou část jednání, kterou řídil Jiří Jindra, prorektor pro vědu a spolupráci s praxí Vysoké školy hotelové, zahájila svým příspěvkem Jana Antlová z ministerstva práce a sociálních věcí. Její prezentace se týkala podpory zaměstnavatelů a zaměstnanců v době krize s využitím prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF). Antlová připomněla, že hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Objem finančních prostředků z ESF pro Českou republiku na programovací období 2007 – 2013 činí 3,8 miliardy eur. Spolu s nezbytným spolufinancováním ze státního rozpočtu jde celkem o 4,4 miliardy eur, což činí asi 124,2 miliardy korun. Jedním z programů, které umožňují čerpání prostředků z ESF v období 2007 – 2013, je Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), jehož globálním cílem je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v České republice na úroveň průměru patnácti nejlepších zemí EU.
Podle Antlové je v OP LZZ k dispozici více než 57 miliard korun. Přímo pro předkládání individuálních a grantových projektů bylo vyhlášeno dvacet sedm výzev v celkovém objemu téměř 32 miliard korun. Do současné doby bylo předloženo téměř 2 500 projektů v celkovém objemu asi 30 miliard korun. Antlová dále uvedla, že v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí a v souladu s vládními plány na její řešení v podmínkách České republiky přistoupilo ministerstvo v rámci programů ESF k vyhlášení mimořádných výzev a k zahájení realizace nových projektů. Jedná se o výzvu „Školení je šance“ a individuální projekt „Vzdělávejte se!“. Ty jsou zaměřeny nejen na aktivity, které pomáhají řešit situaci po ztrátě zaměstnání, ale i na zaměstnavatele a zaměstnance podniků, tj. na zvyšování adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím prohlubování odborných znalostí, dovedností a kompetencí.
Druhou ženou za řečnickým pultem byla Alena Hellerová, ředitelka Odboru statistiky obchodu, cestovního ruchu, dopravy, informačních a komunikačních činností Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ta přítomné seznámila s vývojem cestovního ruchu v roce 2008 a v prvních měsících letošního roku. Zaměřila se především na situaci v oblasti hromadných ubytovacích kapacit (HUZ), protože pouze tato zařízení ČSÚ sleduje. Podle Hellerové bylo v roce 2008 identifikováno 7 706 HUZ. Oproti předchozímu roku přibyly pouze pěti- a čtyřhvězdičkové hotely, všechna ostatní HUZ zaznamenala úbytek, přičemž celkově se počet HUZ snížil o 139, tj. o 1,8 %. Přibylo tedy 39 čtyřhvězdičkových a dva pětihvězdičkové hotely. Nejvíce – o osmdesát, tj. o 3,1 % – se snížil stav penzionů. Přes celkový pokles počtu HUZ se zvýšila kapacita měřená počtem pokojů a lůžek. Souvisí to se zmiňovaným růstem hotelů vyšších kategorií, které mají samozřejmě více pokojů a v rámci celkového počtu pokojů je hodně jednolůžkových.
Hellerová dále sdělila, že do sledovaných HUZ přijelo v loňském roce o jedno procento méně hostů, přičemž horší vývoj byl u domácích než u cizinců. V podstatě stejný trend se dá vysledovat u počtu přenocování, jen s tím rozdílem, že pokles byl hlubší – celkově 3,8 %. V závěru přednášky se Hellerová dotkla také příjezdového cestovního ruchu, resp. statistik zahraničních turistů podle země původu. Podle analýz k nám přijíždějí nejvíce Němci, ale jejich počet klesá, loni jich přijelo o 5 % méně než v roce 2007. Z pěti zemí, odkud přijelo nejvíce turistů v minulém roce, měli největší propad turisté z Velké Británie (meziročně o 14 %), naopak nejvyšší nárůst byl u Rusů – meziročně o 30 %, proti roku 2000 čtyřnásobný.
Třetím vystupujícím byl Miroslav Res, generální ředitel CK ČEDOK, který popsal současnou hospodářskou situaci optikou cestovní kanceláře. Ve svém příspěvku uvedl, že finanční krize zatím není tak radikální, jak se předpokládalo, a že se její další průběh bude vyvíjet v závislosti na celkovém procentu nezaměstnanosti. Res dále zhodnotil zimní období roku 2008, kde akcentoval výrazný trend segmentace při výběru zahraničních pobytů (stagnace levnějších zájezdů, zvýšený zájem o pobyty v exotických zemích). Pokud jde o letošní prodej letních zájezdů, zaznamenává ČEDOK „vyčkávací taktiku“ ze strany klientů a očekává, že si lidé ve větší míře vyberou zájezd na poslední chvíli. Přesto Res letos předpokládá pokles prodeje maximálně o deset procent oproti proklamovaným třiceti procentům.
Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní České republiky (SLL ČR) a generální ředitel akciové společnosti Léčebné lázně Jáchymov, vystoupil s analýzou vývoje lázeňství v Česku. V úvodu představil SLL ČR (sdružení poskytovatelů lázeňské péče, většinou soukromé subjekty a několik státem řízených organizací, 44 členů, 19 160 lůžek, 9 500 zaměstnanců) a jeho priority v nadcházejícím období. V další části své prezentace Bláha přiblížil současnou charakteristiku lázeňství u nás a připomněl problémy, které v oboru existují nebo které lze očekávat (dopad ekonomické krize, nedostatek personálu, chybějící vědecká podpora, téměř nulová podpora lázeňských míst). Představil také hlavní rysy, které budou v blízké budoucnosti určovat ráz lázeňství v České republice. Podle Bláhy bude především pokračovat boom samoplátců a útlum pojištěnců, hlavní proud klientů bude jednoznačně spojen s tuzemským trhem, pojištěnecká klientela nezanikne, ale v horizontu 5 – 10 let ji čeká regulace po vzoru Německa, relaxační krátkodobé pobyty postupně vychovají nové „pacienty“, kteří nahradí pojištěnce, lázeňství bude ještě rychleji integrováno do cestovního ruchu a léčebné lázeňství a lázeňská turistika se začnou vzdalovat.
Předposledním řečníkem by Stanislav Voleman, předseda Asociace průvodců České republiky, který neskrýval rozhořčení nad novelou živnostenského zákona (v platnosti od 1. července 2008), kvůli níž se průvodcovská činnost stala volnou živností. Tento stav způsobuje výrazný pokles kvality nových poskytovatelů průvodcovských služeb, rušení studijních kurzů a programů a celkovou degradaci průvodcovství jako oboru podnikání. Podle Volemana nezbývá Asociaci průvodců než se adaptovat na změněnou situaci a pokusit se pomocí nových marketingových nástrojů a činností maximálně eliminovat negativní projevy, které zmíněná novela zapříčinila.
Závěrečný příspěvek zazněl z úst Miloše Vajnera, předsedy představenstva společnosti Centrum Babylon, který představil zcela nový projekt Bohemia Hotel Club & Golf. Jde o českou síť partnerských subjektů, která je založena na vzájemné spolupráci a výměně nevyužité kapacity. Zároveň se jedná o zcela nové pojetí propagace, marketingu a participace. Síť pracuje na bázi hodnotových voucherů směňovaných mezi partnery. Organizátorem sítě je Tourist Service Liberec a garantem Centrum Babylon. Síť si klade za cíl posílit domácí cestovní ruch, zkvalitnit jeho služby a image. Svým rozsahem půjde o největší tuzemskou ubytovací síť a originálním pojetím spolupráce o unikátní marketingový produkt. Jeho využití má dvě úrovně. První je partnerství mezi subjekty poskytujícími služby a druhou jsou samotní uživatelé, klienti hotelů a golfoví turisté. Hotelová síť funguje na základě směny volné nevyužité kapacity hotelů a golfových hřišť. Podle Vajnera byl každý hotelový subjekt navštíven a interně ohodnocen. Byly vytvořeny pětistupňové kategorie, jimž odpovídá i klubová cena služby. Jde o jakousi tržní hodnotu s přihlédnutím ke kvalitě, průměrné prezentované ceně a v neposlední řadě k lokalizaci a atraktivitě prostředí. Zároveň šlo o naplnění tendence plošně pokrýt celou republiku, ale přitom zbytečně nevystavovat blízké partnery vzájemné konkurenci. Bližší informace o tomto projektu vám přinášíme na straně 42.
Jednou ze stále více diskutovaných otázek v oblasti cestovního ruchu je problematika lidských zdrojů. Není proto divu, ze se toto téma dostalo i na pořad konference. Sekci věnovanou lidským zdrojům v cestovním ruchu moderovala Pavla Berková z personální agentury Grafton Recruitments, která také jednání zahájila zprávou o aktuální situaci na trhu práce – řeč byla především o reorganizaci firem a souvisejících personálních změnách. Berková také hovořila o specifikách v chování zaměstnanců i zaměstnavatelů v době krize. Věnovala se zejména otázce motivace zaměstnanců.
Středním odborným školstvím se pak zabýval Miloslav Košťál ze Střední školy hotelnictví a podnikání SČMSD v Hronově. Posluchače seznámil zejména se změnami v systému vzdělávání, konkrétně s rámcovými vzdělávacími programy a školními vzdělávacími plány. Košťálův příspěvek byl k současnému stavu sekundárního vzdělávání značně kritický – z řady popsaných problémů zmiňme kvalitu pedagogů, materiální vybavení škol, stav učební literatury či jazykovou vybavenost žáků. Problémem je také uplatnění absolventů, neboť podnikatelé mají tendenci jejich schopnosti a znalosti podceňovat a raději přijímají „lidi z ulice“. Košťálův příspěvek rozpoutal celkem živou debatu, do které zástupci podniků přispěli vlastními negativními zkušenostmi s absolventy středních odborných škol.
Dále dostal slovo Otakar Němec z Vysoké školy cestovního ruchu a teritoriálních studií, který hovořil o trendech v řízení lidských zdrojů. Posluchači například seznali, že personální práce musí reagovat na měnící se trh práce, do personalistiky pronikají postupy běžné dříve v marketingu, reklamě či finančním řízení. Stále více se využívají informační technologie, při vyhledávání kandidátů se začínají využívat sociální sítě jako Facebook, LinkedIn, Myspace aj. Němec mluvil též o metodách hodnocení zaměstnanců či o nových postupech při vzdělávání, jako jsou koučing, mentoring, manažerské hry, zážitkové vzdělávání aj.
Poslední slovo patřívá ženě, bylo tomu tak i v této sekci – jednání uzavřela Daniela Zachystalová z Ministerstva pro místní rozvoj. Jako téma si zvolila aktivity MMR v oblasti lidských zdrojů. Účastníkům sekce se dostalo poučení o vzdělávacích projektech realizovaných v minulosti v rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Zazněly zejména informace o projektu Všehoruch a jeho výstupu v podobě uceleného materiálu analyzujícího současnou situaci z hlediska všech cílových skupin vzdělávacího systému a trhu práce v cestovním ruchu. Navržena byla také vzdělávací opatření k zdokonalení tohoto systému.
Jednání v této sekci se točilo především okolo významu kritických situací ve vývoji ekonomického systému. Přednášku Jana Otavy z pořádající společnosti Mag Consulting tvořily tři tematické celky, které se vzájemně doplňovaly. Jejich cílem bylo předložit posluchačům několik klíčových námětů o podstatě fungování a vývoje tržní ekonomiky v extrémních podmínkách a možnostech, jak tyto okolnosti překonávat či dokonce využít. Roman Vacho ze společnosti RV Hotel & Restaurant Consulting nabídl pohled na specifika krizových stavů očima odborníka na hotelový a gastronomický průmysl. Podle něj jsou krizové okamžiky příležitostmi k přehodnocení dosavadní podnikatelské praxe a k nastartování nového ekonomického růstu. Třetím vystupujícím byl Vladimír Eichinger z Asociací společností provozující casina v ČR, který prezentoval dopady současného celosvětového hospodářského poklesu na herní průmysl a uvedl opatření, která jsou prováděna k záchraně některých tradičních casin.
Josef Neufus, ředitel hotelu Hilton v Káhiře, přednesl příspěvek k problematice finanční krize v regionu severní Afriky a Středního východu. Připomněl minulost, současnost i budoucnost cestovního ruchu v Egyptě a zmínil některá východiska a inspirativní příklady při řešení dopadů finanční krize v této turisticky populární destinaci. Z vystoupení Borise Dobiáše, majitele rakouské restaurace Boris-Stüberl, se posluchači dozvěděli aktuální fakta o situaci v pohostinství u našich jižních sousedů. Dobiáš poukázal na úbytek hostů ze západoevropských zemí a nárůst klientely z postkomunistických zemí. Pozitivně hodnotil práci národní centrály Österreich Werbung a její snahu o posílení domácího cestovního ruchu (kampaň Dovolená doma). Závěrečný referát přednesla Simona Šenkýřová ze společnosti Incheba Praha, která akcentovala specifika fungování krizového managementu při organizaci veletrhu cestovního ruchu. Ve svém projevu vycházela především ze základního vzorce: aktivní organizátor + aktivní vystavovatel = aktivní návštěvník, tedy budoucí kvalitní klient.
Po kvalitním obědě přišel čas na Kvalitu a inovaci, těmito slovy alespoň přivítal účastníky kulatého stolu Radek Chaloupka z odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj. Hned na úvod zareagoval na výtky o nedostatečném čerpání prostředků z fondů EU, nikdo z přítomných ale žádné výtky nevznášel. Po kratším projevu, kterým aktualizoval danou situaci v oblasti připravenosti či nepřipravenosti projektů určených k čerpání z fondů a zmapoval nejbližší cíle následujícího období, se konečně mohl rozběhnout program samotného kulatého stolu. Tajemnice rozhodčího soudu Marie Moravcová přišla ke kulatému stolu představit možnosti a využitelnost rozhodčího soudu jako nezávislého orgánu působícího v oblasti soudních sporů. Ve srovnání s běžnou justicí byly zmíněny jak výhody rozhodčího soudu (krátká rozhodčí doba, poplatek 3 % z hodnoty sporu či možnost výběru rozhodců a rozhodčího místa), tak i nevýhody (např. možnost zrušení verdiktu obecným či ústavním soudem, nezpůsobilost rozhodčího soudu předvolávat svědky a ukládat předběžná opatření). Zmíněno bylo i zavedení rozhodčího řízení on-line, které se na trhu objevilo v roce 2004, či zavedení Řádu pro spotřebitelské spory, který je možností řešení případného sporu mediací. Karel Neumann z Neumann Institutu přišel nastolit téma Řízení kvality a ISO norem. Připomněl zákon o spisové a archivační službě, který ukládá dobu archivace konkrétního druhu dat, a zmínil vnější a vnitřní faktory, které při řízení kvality služeb hrají roli. Rovněž zmínil, že je stěžejní stanovovat cíle, kterých chce firma v oblasti kvality služeb dosáhnout. Své místo na slunci si na malou chvíli našla i problematika finanční krize, na kterou Neumann jako jeden z nástrojů doporučil propouštění neefektivních pracovních sil. Marcela Šimečková z Českého institutu pro akreditaci prezentovala možnosti akreditace jednotlivých subjektů a služeb a zdůraznila důležitost certifikačních procesů jako vhodného nástroje právě v oblasti řízení kvality služeb. Kamil Soukup a Roman Gazsi ve spolupráci s Centrem cestovního ruchu Litoměřice pak na závěr oživili kulatý stůl představením svého projektu zbudování muzea a památníku v bývalé protektorátní továrně Richard. Uvedli specifika a atraktivity tohoto dnes již historického objektu, který by měl v návaznosti na nedaleký Terezín vytvořit jeden z turistických průsečíků Českého středohoří.
Sekce Hotelnictví a gastronomie řízená Wolfgangem Hámou ze Sdružení léčebných lázní Karlovy Vary patřila k nejvíce navštíveným. Jejím nejdiskutovanějším tématem byla krize, její dopad na hotely a lázeňské domy, tlak na kvalitu služeb ve srovnání s cenou. V období ekonomického propadu bude konkurenceschopnost založena více než kdykoliv předtím na práci s lidskými zdroji. Andrea Pfeffer-Ferklová, generální ředitelka Grandhotelu Pupp, přehledně pojmenovala opatření k eliminaci dopadů hospodářské krize (podrobněji na str. 85). Současné snižování cen pojmenoval Květoslav Navrátil, ředitel Aura Palace Spa Wellness Hotel, zcela oprávněně jako cestu do pekel. Nabídl jiná řešení současného poklesu návštěvnosti, než je nesmyslné snižování cen pod hranici přežití. Dále se zamýšlel nad tím, zda je dobré nekontrolovaně povolovat další výstavbu ubytovacích zařízení. Praha má již dnes výrazný nadbytek lůžek a další stále přibývají a Karlovy Vary na tom v budoucnu nebudou lépe.
Ze zcela jiného prostředí bylo vystoupení Vlastimila Němce ze živnostenského společenstva Kempy a chatové osady. Popsal nejen charakteristické rysy tohoto segmentu cestovního ruchu, ale také faktory, které jej ovlivňují. Další dvě vystoupení byla především prezentační. Miroslava Helmichová ze společnosti Trade&Mark Creative představila Katalog hotelových dodavatelů a filozofii firmy. Plné superlativů bylo vystoupení Radima Knoblocha, který zde prezentoval Hotel Guide a Travel Guige. Tak trochu filozofické, ale zcela určitě k zamyšlení bylo vystoupení Vratislava Šlajera ze společnosti Consus. Zamýšlel se nad ztrátou schopnosti komunikace člověka s člověkem. Podle jeho názoru komunikační technologie prohlubují globalizaci a vedou ke ztrátě komunikativních rysů člověka. Dochází k odlidštění komunikace (SMS, chaty, maily atd.) a to má samozřejmě negativní vliv na komunikaci člověka s člověkem ve službách, tedy i v hotelnictví a gastronomii.
Tajemník Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber byl pověřen moderováním sekce věnované problematice cestovních kanceláří a agentur a také průvodců. Jako první udělil slovo Janě Zýkové z Asociace průvodců ČR. Ta se zaměřila hlavně na zkušenosti s přeshraničním poskytováním průvodcovských služeb v Evropské unii. Vysvětlila, za jakých podmínek mohou své služby v Česku nabízet zahraničí průvodci a co naopak musí splnit tuzemští zájemci o průvodcování v zahraničí. Nad problematikou legislativy v cestovním ruchu se pak zamýšlela advokátka Jana Hubená. Řeč byla zejména o připravovaném občanském zákoníku a o nových pojmech, které by měl uzákonit. Speciálně se Hubená zaměřila na pasáž o ztrátě radosti z dovolené a upozornila, že už loni zákazníci na základě příslušné evropské směrnice cestovní kanceláře o náhradu této újmy úspěšně žalovali a že podle těchto judikátů budou nejspíše soudy postupovat i v dalších podobných případech. O hledání zákazníků v době krize pak hovořil Petr Krč, obchodní ředitel cestovní kanceláře ATIS. A jak už to v jeho případě bývá, příspěvek byl cennou lekcí z marketingu. Posluchači se například dozvěděli, že lépe než hledat nové je pečovat o stávající klienty. Dostalo se jim též stručného návodu, jak „vyrábět“ nadšené zákazníky, a dozvěděli se rovněž, jaké nejčastější chyby podnikatelé v péči o ně dělají.
O marketingu v době krize pak přednášel marketingový ředitel EXIM tours Stanislav Zíma. Šlo o konkrétní poznatky z činnosti této cestovní kanceláře v uplynulých měsících. Zíma mimo jiné upozornil na vývoj prodejů, potvrdil Krčova slova o důležitosti stávajících zákazníků a pohovořil o některých trendech, například o polarizaci klientely, růstu poptávky po all inclusive produktech apod. Poslední slovo pak měl Jaroslav Malínský, který představil služby společnosti Grossman Jet Service, která provozuje soukromé lety tryskovými letouny. Řeč byla například o tom, že se firma více otevírá spolupráci s cestovními kancelářemi, kterým může pomoci vykrýt propady v prodejích a rozšířit portfolio služeb. Snahou firmy je přivést na paluby letounů širší veřejnost.
Kulatý stůl na téma lázeňství a welness zahájila Iveta Jakoubková z oddělení lázeňství agentury CzechTourism. Podělila se s přítomnými o zajímavé statistiky, vyzdvihla úlohu českých a moravských lázní v rámci cestovního ruchu a popsala hlavní propagační aktivity agentury CzechTourism na poli lázeňství. Kromě účasti na zahraničních veletrzích zdůraznila význam lázeňských workshopů, roadshow, fam tripů, press tripů či nedávných prezentací v nákupních centrech. Věra Seifertová z Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství vystoupila s obecnější prezentací. Dotkla se vymezení pojmu wellness, jeho historie a základní charakteristiky. Popsala všechny známé wellness služby, zmínila lázeňský wellness jako zdravotnicko-léčebnou službu a připomněla úlohu doplňkových outdoorových aktivit jako neoddělitelnou součást wellness pobytů. Seifertová dále apelovala na potřebu vysoké úrovně služeb a kvality servisu, školení zaměstnanců a pravidelný monitoring trhu.
Jako třetí se představil Jan Hejma, předseda České asociace wellness (ČAW). V úvodu představil asociaci, její strategie, priority i výhledy do budoucna. Na příkladu modelového wellness centra rozebral jeho jednotlivé části a věnoval se také konkrétním wellness postupům a metodám. V závěru svého vystoupení Hejma vysvětlil výhody členství v ČAW a důvody klasifikace hotelových wellness. Jako poslední dostal slovo Jaroslav Fischer, generální ředitel Wellness Hotelu Frymburk, který nastínil téma vztahu mezi nabídkou a poptávkou v hotelovém wellness. Krátce se zastavil u celkového stavu wellness v Evropě a v České republice a poté se zaobíral především otázkou marketingu ve wellness subjektu. Důraz kladl hlavně na kvalitní a komplexní služby a zcela zásadní důležitost lidského faktoru (erudovaný personál).
Jednání v sekci věnované vědě, výzkumu a vzdělávání v cestovním ruchu řídil Jiří Mikeš z Vysoké školy ekonomické. Upozornil na některé sociální, ekonomické a demografické změny – dnešní mladí mají větší nároky, jsou zkušenější, touží po individualitě. To se projevuje i v nárocích na vzdělávání. „Chceme-li studentům něco dát, musíme přizvat lidi z praxe,“ oslovil akademickou obec Mikeš. Je ale otázkou, jak se k situaci postaví ministerstvo školství. S velmi obsáhlým příspěvkem vystoupil Karel Nejdl z Vysoké školy hotelové v Praze. Volal v něm po státní podpoře výzkumu, vývoje a inovací v cestovním ruchu, kterážto v novém pojetí systému výzkumu chybí. Podle Nejdla se to projeví v efektivnosti cestovního ruchu, neboť výzkumu realizovanému soukromými subjekty bude chybět globální pohled. Nejdl také popsal vědecko-výzkumnou činnost VŠH a její dosavadní výsledky.
Josef Zelenka z Univerzity Hradec Králové se zamýšlel nad změnami v turismu, které se projevují také v oblasti vzdělávání. Na příkladu multioborového vzdělávání v cestovním ruchu na zmíněné univerzitě ukázal, jak mohou být měnící se požadavky na vzdělávací proces konkrétně naplňovány. Účastníci se dozvěděli o možnostech learning management systému WebCT či tzv. strukturovaného učebního textu. O praktický pohled na využití výsledků výzkumu v cestovním ruchu se postarala Jana Hamanová ze společnosti SC&C. Výzkum podle ní může pomoci např. při zjišťování spokojenosti, dodržování firemních standardů, testování marketingových a reklamních materiálů, zjišťování slabých a silných stránek apod. Výzkum přitom neznamená jen využívání služeb specializovaných agentur, ale také samosběr dat či jejich nákup v podobě hotového produktu. Ernest Salamanca z R-INCON Int. pak měl hovořit o informačních technologiích, jejich aktuálních problémech a trendech. Pro nedostatek času ale musel své vystoupení drasticky zkrátit, o projektu Datového skladu turistických informací coby řešení nekonzistence informací způsobené roztříštěním zdrojů i distribucí dat se toho tak posluchači příliš nedozvěděli.
Vytváření destinačních managementů (DM) a jejich fungování je v ČR již několikaletá cesta pokusů a omylů. Některé DM fungují a plní svoji roli – řídit a koordinovat cestovní ruch v regionu. Jinde jsou jen formální, bez spolupráce a respektu podnikatelských subjektů. Problematice destinačních managementů a dalších forem spolupráce v regionech byla věnována sekce moderovaná Evou Frindtovou, jednatelkou C.O.T. media. Úvodní příspěvek byl věnován všeobecným informacím o destinačních managementech. O jejich formách, vymezeních, cílech i financování, ale také o problémech DM hovořila Magdaléna Dlouhá, manažerka komunikace s odbornou veřejností agentury CzechTourism.
Krizi jako příležitost viděla ve svém příspěvku Dana Daňová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy – destinačního managementu, který patří v ČR mezi ty správné příklady činnosti organizace tohoto typu. Pod sloganem „Letos se jezdí k nám“ popsala konkrétní kroky, které mají za úkol přinést podporu domácí turistiky, a tím zmírnění dopadů ekonomické recese. V tomto směru je velmi důležitá role destinačního managementu. Z akademické půdy Jihočeské univerzity v českých Budějovicích byl další příspěvek sekce nazvaný Destinační management na území České republiky. Přednesla jej spoluautorka práce Eva Fellegiová. Druhým z dvojice autorů je Vladimír Dvořák. Klíčovým slovem tohoto příspěvku byla kooperace, tedy spíš neochota ke kooperaci v rámci destinace. Destinační management je na území ČR úspěšně nastartován, ale neustále se nachází v prvotní fázi svého vývoje. Příčinou toho je neustálá nedůvěra v destinaci. Je potřeba se zabývat nejen otázkou založení DM, ale také tím, jak si získat podporu zájmových skupin v rámci destinace.
O odlišném způsobu spolupráce v rámci regionu, než je destinační management, hovořila Eva Torčíková, ředitelka Moravskoslezského klastru cestovního ruchu. Pro mnohé byl výraz klastr neznámý pojem. V příspěvku zazněla obecná charakteristika klastrů, jejich příklady v ČR i v zahraničí. Kromě rozšířených průmyslových klastrů byly uvedeny také klastry v oblasti služeb, zejména v cestovním ruchu. Autorka se zabývala podmínkami vzniku klastru, jeho záměry a stavem spolupráce s aktéry cestovního ruchu. Poslední příspěvek v sekci byl z pohledu podnikatelského subjektu. O možnostech, ale i úskalích spolupráce destinačních managementů a podnikatelských subjektů v regionech hovořil Michal Utíkal, ředitel CK Pressburg.
Text: Eva Frindtová, Jan Holý, Jan Pomykal a Petr Manuel Ulrych
Foto: Jan Holý, Jan Pomykal a Petr Manuel Ulrych
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
