Brzké večery, předvánoční výzdoba a ve vzduchu očekávání nejkrásnějších svátků v roce. Ale i určitý shon, kupování dárků, snaha na nikoho nezapomenout, pečení cukroví a vůbec příprava na slavnostní Štědrý večer. To je advent. Všichni vnitřně cítíme, že stres není přirozenou součástí předvánoční doby, a tak vyhledáváme místa, která nám nabídnou potřebný klid a vtáhnou nás do krásy předvánočního času. Jedním z takových míst jsou kostely. Přinášíme několik tipů, které oceníte, i když se třeba k žádnému vyznání nehlásíte.
V České republice působí asi tři desítky registrovaných křesťanských církví a každá z nich má svá specifika. Některé k bohoslužbám využívají kostely, jiné modlitebny. Některé církve své modlitební a bohoslužebné prostory bohatě zdobí, jiné dávají přednost střídmosti a skromnosti. To hlavní ale mají společné – ve své víře se hlásí k Ježíši Kristu. Připomínka jeho narození je tak pro ně opravdu výjimečnou a slavnostní událostí. Některé z církví se zapojují do projektu Křesťanské Vánoce. Díky němu se můžeme přehledně seznámit s tím, jaké akce zapojené kostely a modlitebny nabízí zájemcům z řad široké veřejnosti. Výhoda je, že návštěv kostelů se nijak zvlášť nedotýkají protiepidemická opatření. Alespoň zatím a do určité míry, samozřejmě při respektování základních pravidel, která vyžadují nošení ochrany dýchacích cest, dezinfekci a dodržování rozestupů.
Kdo se nebojí brzkého vstávání a chce si užít skoro až tajemnou atmosféru ranních kostelů, uvítá tradiční adventní bohoslužbu praktikovanou v římskokatolické církvi – roráty. Chrám osvětlený pouze svíčkami si vychutnáte například v Brně, a to v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie na Křenové. Jde o bohatě zdobenou stavbu z počátku 20. století. Hlavní portál zdobí reliéf zvěstování Panně Marii z umělého kamene. Velké mozaikové okno nad reliéfem znázorňuje, jak svatá Alžběta Durynská rozdává almužnu chudým. Hlavní oltář je secesní z bílého mramoru. Secesní je i výmalba interiéru a zpovědnice. Takový interiér je v Brně ojedinělý. Rorátní mše svatá pouze se svíčkami začíná každý den v šest hodin, a to až do 23. prosince. A pokud nejste zrovna ranní ptáčata, zato se řadíte mezi typické sovy, litovat nemusíte. Mši svatou při svíčkách můžete navštívit i každý den o půlnoci.
Stejnou ranní atmosféru za svitu pouhých svící, navíc vyšperkovanou starými latinskými chorálními zpěvy v podání Svatomichalské gregoriánské scholy každou středu o půl šesté nabízí kostel sv. Michala na Dominikánském náměstí, taktéž v Brně. Jak se dočteme na stránkách projektu Křesťanské Vánoce, jeho dějiny sahají do 13. století a k někdejšímu dominikánskému klášteru, ve kterém mimo jiné zasedal moravský zemský sněm. Kostel byl tedy svědkem mnoha událostí, které určily běh dějin naší země. Dnes jej návštěvníci mohou spatřit v raně barokním hávu, jak jej zanechala přestavba ze 17. století, při které došlo k otočení orientace kostela, takže na rozdíl od ostatních kostelů směřuje svým oltářem k západu. Mezi ceněné pamětihodnosti, kterými kostel vyniká, patří barokní oltář a kazatelna od sochaře J. Winterhaldera staršího. Specifikem kostela je rovněž přístupová terasa lemovaná řadou barokních soch světců.
Pokud máte radši české, nebo spíše staročeské zpěvy, oceníte rorátní mše svaté v kostele sv. Jiljí v Nymburce. Stejně jako v předchozích případech probíhají jen za svitu svící a zaznějí při nich zpěvy, které slyšeli naši předkové už v 16. století. Atmosféru umocní i samotný interiér vrcholně gotického chrámu. Stavba trojlodní baziliky začala krátce po založení města kolem roku 1280 a dokončila ji parléřovská huť o století později. V 19. století byl kostel regotizován nejprve dle návrhů B. Gruebera, pak v 80. letech Josefem Mockerem a dnešní vzhled je důsledkem restauračních úprav realizovaných Kamilem Hilbertem v letech 1913–1918. Roráty v chrámu probíhají každou adventní sobotu od půl sedmé ráno. Každý příchozí navíc dostane sešitek s texty písní, takže se ke zpěvu starých melodií může přidat.
Ojedinělou atmosféru staročeských rorátů poskytne i kostel sv. Karla Boromejského na Malé Straně v Praze. Ve všední dny začínají o půl šesté ráno, v sobotu pak v 7:45 a v neděli v 10 hodin. Kostel sv. Karla Boromejského je prostá sálová stavba v pozdně empírovém slohu a je součástí Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Na průčelí kostela se nacházejí sochy kongregačních patronů – sv. Josefa a patronů proti moru sv. Šebestiána a sv. Rocha. Z celého interiéru se zachovala jen freska nad hlavním oltářem, znázorňující Pannu Marii Královnu andělů. V 50. letech 20. století ho totiž musely sestry boromejky opustit a kostel byl následně sekularizován. K původnímu účelu se kostel vrátil až po sametové revoluci. A pokud chcete udělat dobrý skutek, na čtvrtou neděli adventní, tedy 19. prosince, můžete do kostela přinést cukroví, potraviny či drobné dárky a zapojit se tak do sbírky pro chudé.
Máte děti a rádi byste kostelní atmosféru zprostředkovali i jim? I takovou možnost máte. Zůstaneme ještě chvíli u rorátů. V úterý 7. prosince jsou roráty v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů v Brně určeny převážně rodinám s dětmi. Začínají o půl sedmé a po nich následuje společná snídaně. Kostel je součástí Salesiánského střediska mládeže, a tak zaměření na děti a mladé lidi je základní charakteristikou farnosti. A pokud ho navštívíte i ve vánočním čase, zvláště pak 26. prosince mezi 14. a 18. hodinou, můžete obdivovat zdejší keramický betlém. Vyrobily ho děti, které chodí na výtvarné kroužky, které saleziáni pořádají. Hlavní postavy vznikly v roce 2016, ale letos se rozšiřuje o postavy pastevců, hudebníků a anděla. Betlém je doplněn a ozdoben keramickými i nekeramickými dekoracemi z květin a přírodnin.
Bohoslužby pro všechny od 0 do 100 let nabízí v Brně i Blahoslavův dům Českobratrské církve evangelické. Speciální bohoslužba s dětskou besídkou proběhne v neděli 19. prosince od devíti hodin dopoledne. Jak se opět dočteme na stránkách Křesťanských Vánoc, modlitebna Českobratrské církve evangelické v Blahoslavově domě v Brně byla vybudována r. 1924 jako shromažďovací a bohoslužebný prostor pro zamýšlené evangelické středisko v tehdejším zemském hlavním městě. Záměr uspořádat prostor tak, aby soustřeďoval účastníky bohoslužeb k jejich základnímu ději – zvěstování Božího slova a oslavě Boží, se výrazně projevil umístěním kazatelny a stolu Páně do středu průčelí a oproštěním vzhledu celku od jakýchkoliv přídavných ozdobných prvků. R. 1975 získala modlitebna nový vzhled uplatněním kombinací barev pro stěny a strop a instalací nových osvětlovacích těles zavěšených pod stropem a umístěných na stěnách.
Na děti myslí i Husův sbor v Čelákovicích. V sobotu 4. prosince od 15 hodin tam začíná mikulášská besídka, při které vystoupí čelákovický soubor AniMuk s programem vánočních písniček a v závěru přijde Mikuláš s anděly děti pozdravit a obdarovat. A zároveň od tohoto dne můžete obdivovat i zdejší betlém. Veřejnosti je přístupný od Mikuláše až po Tři krále, a to každou středu a sobotu od 10 do 16 hodin. Původní sádrový betlém s patnácti postavami je doplněn deseti keramickými postavičkami, které vyrobili žáci místní umělecké školy. Od loňského roku je betlém doplněn o pozadí, které zobrazuje dominanty města Čelákovice. Sváteční atmosféru umocňuje reprodukovaná hudba. Na farní zahradě zároveň bude instalováno šest zastavení s Vánočním příběhem, jak je zpracovala a poskytla organizace YMCA.
A tím se dostáváme k tomu, čím jsou kostely v období Vánoc nejznámější – betlémy. V naprosté většině případů se vystavují až se začátkem Vánoc, tedy od Štědrého večera. Jak jsme už ale mohli postřehnout, najdou se i výjimky a betlém můžete vidět ještě v době adventní – to zejména v protestantských kostelích a modlitebnách.
Už 5. prosince tak betlém zpřístupní farní sbor Českobratrské církve evangelické v Libiši u Neratovic, čímž by rád zahájil novou tradici. Od loňského roku se tu keramický betlém nevystavuje v kostele, ale na faře. Skoro by se chtělo říct „u faráře doma“. I když zas tak přesné to není, ve skutečnosti je to v modlitebně, která se k bohoslužbám využívá v zimních měsících. Keramický betlém se skládá z postaviček o velikosti přibližně 10 cm – v současnosti je jich přes 50 a stále přibývají. Součástí betléma se stala i dřevěná maketa evangelického kostela sv. Trojice v pozadí. Přístupný je vždy během bohoslužeb, případně po domluvě.
Za návštěvu ale stojí nejen fara, ale zejména zdejší kostel sv. Trojice. Založen byl v roce 1789 a je ojedinělou církevní památkou z období tolerance. Z hlediska architektonického se jedná o velmi cennou stavbu, která musela respektovat podmínky tolerančního patentu a jež od doby svého vzniku neprošla žádnými zásadními stavebními úpravami. Také interiér je původní v duchu maďarské reformované církve té doby.
Všelijaké betlémy budou ve vánoční době k vidění prakticky ve všech kostelích. Kromě keramiky, dřeva, případně papíru se ale můžeme setkat i s poněkud netradičními materiály. Například s perníkem. Zřejmě nejznámější takový betlém uvidíte v kostele sv. Matěje v Praze-Dejvicích. Veřejnosti se otevírá v sobotu 18. prosince v 11 hodin a dále bude přístupný podle rozpisu na internetových stránkách. A že se jedná o opravdu monumentální dílo! Historie perníkového betléma u sv. Matěje sahá k roku 1972, kdy svou kněžskou činnost začíná P. Jan Machač, který zaopatřuje maminku akademické malířky Heleny Horálkové. Ta mu z vděčnosti o Vánocích přinesla pár perníkových figurek, aby je rozdal ministrantům. Jemu se ale zalíbily a dal je raději vystavit v kostele. V dalších letech se nenápadný dárek rozrostl do úchvatných rozměrů. V době největší slávy měly jesličky přes 300 figurek zdobených autentickými kroji. Současná podoba jesliček je dílem učně paní Horálkové Daniela Zítky, který peče a zdobí betlém od roku 2002. Jesličky nyní čítají kolem 250 figurek.
Perníkový betlém během vánočních svátků představí i Komunitní centrum Farní dvůr při kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Praze-Hostivaři. Jde o jeden z nejstarších kostelů v Praze, raně gotická stavba pochází ze 13. století. Z této doby pochází i nedávno odkryté nástěnné malby. Tuto bohatou historickou freskovou výzdobu si veřejnost bude moct prohlédnout na Štědrý den mezi 15. a 16. hodinou. A pokud to vládní opatření umožní, bude 25. 12. od 17 hodin v areálu KC Farní dvůr živý betlém s ovečkami a představiteli Panny Marie, sv. Josefa i Ježíška. Sváteční vánoční slovo pronesou RNDr. Jiří Grygar a místní kněz Karol Matlok. Součástí bude i divadlo a zpívání koled.
Živý betlém uvidíte i 18. prosince mezi 16. a 17. hodinou v kostele Povýšení sv. Kříže v Brně-Slatině, a to v podání Divadelního souboru J. K. Tyla ve Slatině ve spolupráci s farníky. Vánoční události ožijí i díky dětem z farnosti při kostele sv. Jana Nepomuckého v Brně-Starém Lískovci, a to 25. prosince v 16 hodin. A pokud byste živý betlém chtěli vidět v Praze, máte možnost ve františkánském kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě. Živý betlém bude 24. 12. součástí dětské půlnoční mše, která navzdory svému označení začíná už v 16 hodin.
Adventní a vánoční programy pochopitelně nabízí téměř všechny kostely. Přesvědčíte se o tom, když se podíváte na vývěsky kostelů, kolem kterých chodíte… Pokud vám ale přijde, že Vánoce rychle uběhnou a chtěli byste si je prodloužit, máme pro vás ještě jeden tip. Teprve až 7. ledna (až na výjimky) Vánoce slaví pravoslavní křesťané, a to kvůli tomu, že většina pravoslavných používá starý juliánský kalendář. V pravoslavných kostelích zpravidla neuvidíte betlém, na který jsme zvyklí, o povznášející atmosféru se ale postará množství ikon, kterými jsou pravoslavné chrámy charakteristické. Pravoslavní je nepovažují za pouhou výzdobu, ale říkají o nich, že jsou „okny do věčnosti“, tedy něčím, co jim zprostředkovává kontakt s duchovním světem. Kontemplativní zážitek umocňují zpěvy, vůně kadidla a plameny svíček, které v žádném pravoslavném kostele nemůžou chybět. Pokud byste si tedy chtěli vánoční atmosféru prodloužit, podívejte na stránky Pražské pravoslavné eparchie a Olomoucko-brněnské pravoslavné eparchie, kde se dozvíte, kde v Čechách a na Moravě pravoslavné chrámy najdete.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
